Dnes jiz si jich pomalu ani nevsimneme. Staly se prirozenou soucasti zastavby mesta a obcane je miji se stejne nevsimavym pohledem jako neco bezneho, co sem vlastne vzdy patrilo, patri a patrit bude. Mozna si jejich existenci vice uvedomuji turiste, houbari ci jen lide na prochazce, kdyz na ne znenadani vyjuknou z lesniho podrostu. Mozna temto navstevnikum lesa ucaruje nekonecna vule prirody, ktera je pomalu ale jiste vstrebava do sveho zeleneho nitra. Mozna je prekvapi az impresionisticka struktura obrazu, kterou dokazaly vytvorit na betonovych stenach reciste a krapniky vyplaveneho vapence, ostrovy i cele kontinenty neunavnych mechu a lisejniku a docasne pihy podzimniho listi. I tady, v lese, nas ale jejich pritomnost prekvapi jen zpocatku, ale po nalezu dalsich a dalsich nam zde jejich pritomnost za okamzik zcela zevsedni.
Jen zvidavy navstevnik takoveho objektu si polozi otazku, co a koho vedlo k tomu dopravit doprostred lesa takove mnozstvi pisku, cementu, kamenne drti a vody a jaka sila vedla toho neznameho stavitele odlit na prvni pohled zcela nesmyslnem miste takovy mohutny monolit. Zvidavy a informovany navstevnik odhali zjevne vojensky ucel cele stavby, ale jiz jen malokdo zna priciny a duvody vzniku hned celeho retezce betonovych pevnustek prave na mistech, kde je nalezl. Pri svem patrani po osudech a historii objektu lehkeho opevneni, jak se pevnustky vojenskym nazvoslovim v dobe vzniku nazyvaly, jsem castokrat narazil na nazor, ze byly vystaveny nemeckou armadou v dobe delimitace hranic mezi ceskoslovenskym a sudetskym uzemim. Konkretne v okoli Holysova, kterym se toto pojednani zabyva, ma tento nazor i sve opodstatneni. Vetsina vystavenych objektu lehkeho opevneni se totiz nachazi bud primo na vytycene care ci v tesnem blizkosti nove vymezene hranice. Vzhledem k casovemu odstupu od doby vystavby se proto nelze takovym nazorum ani divit, i kdyz strategicka poloha pevnustek by byla v takovem pripade zcela nelogicka. Take je nutne si uvedomit, ze mnoho mest a vsi bylo v dobe vystavby techto objektu obydlena nemeckym obyvatelstvem, ktere bylo v letech 1945–1947 vysidleno. Nove prichozi obyvatele si proto zcela logicky zaradili podivne stavby stojici vedle jejich domu prave do obdobi predchoziho osidleni. K urcitemu nadechu tajuplnosti techto pevnustek prispela i Ceskoslovenska armada v 50. a 60. letech minuleho stoleti, ktera po valce ponicene objekty opet zrekonstruovala a zahrnula do svych strategickych planu. Uzavrene a znepristupnene pevnustky, obcas navstevovane chlapci v uniformach, potom nechaly vzniknout dohadum a spekulacim casto hranicicim s fantaziemi sci-fi. Pojdme proto nahlednout do doby, kdy toto pevnostni pasmo vznikalo a objasnit tak skutecne priciny a duvody budovani linie objektu lehkeho opevneni v okoli Holysova.
Jeste na pocatku 30. let minuleho stoleti nemela armada mladeho Ceskoslovenska zcela jasno, jakym zpusobem zajistit obranu statu proti pripadnemu nepriteli. Cast veleni armady preferovala cestu modernizace vojenske pozemni techniky a letectva. Dalsi skupina vychazela z nutnosti vystavby stabilniho obranneho postaveni v prihranicnich oblastech a to predevsim z duvodu nahrazeni nedostatku zive vojenske sily pro obranu republiky. Vzestup Adolfa Hitlera na nejvyssi pricku politickeho zebriku sousedniho Nemecka a smer, jakym se tato politika zacala ubirat, byl jasnym avizem i pro nase armadni veleni. V obdobi 1933 - 1934 je proto prijata konecna koncepce obrany statu, vychazejici z vystavby zelezobetonovych pevnosti a pevnustek v blizkosti hranic sestavenych do sebe navzajem navazujicich pasem , ktere budou vybaveny kvalitnimi zbranemi a vycvicenou posadkou. Ne nahodou pouzila armada v pocatcich vystavby francouzskeho modelu takoveho opevneni pouzivaneho jiz v systemu Maginottovy linie. Tim ze veleni armady prijalo jiz jinde vyzkouseny model zkratila se doba na vyvoj, zpracovani stavebni dokumentace, narocne testovani takovych pevnustek a vlastni organizaci stavby. Prvnim modelem vychazejici z teto vzajemne spoluprace se staly v pripade objektu lehkeho opevneni objekty lehkeho opevneni vzor 36. Tyto pevnustky byly jednoduche konstrukce, kdy vnitrni prostor tvorila jedina mistnost. U pevnustek typu A a B byly pouzivany dve strilny umistene ve smeru predpokladaneho postupu nepritele. U typu B bylo pouzito potom o deset centimetru silnejsi celni steny objektu pro zvyseni odolnosti. Dalsim typem byl typ C, ktery byl opatren jiz tremi strilnami.
K vystavbe objektu tohoto typu doslo i v okoli Holysova. Ucelem vystavby takove opevnene linie bylo zastavit, popripade zpomalit postup nepratel k vojensky dulezitemu strojirenskemu centru, tedy k Plzni. Zpomaleni postupu nepratel do nitra republiky by zaroven vytvorilo i casovou rezervu pro organizaci armady. Usek staveny v okoli Holysova nesl oznaceni usek VIIIa Stodo a zaverecne fazi projekcnich praci melo cely usek tvorit 30 kulometnych pevnustek na delce asi 40 kilometru. V samotnem okoli Holysova prochazel usek na pomyslne care kostel Sv. Barbory, obec Vsekary, Neumer, Kvicovice, Dolni Kamenice a Horni Kamenice. Tato linie byla vedena tak, aby vyuzivala predevsim vrcholu terennich vln s dobrym a dalekym vyhledem do predpoli objektu. Usek byl zadan k vystavbe firme Roucka Vaclav architekt a mistr zednicky se sidlem v sousednim Stankove. Vystavba celeho useku byla zahajena dne 6. srpna 1936 a oficialnim datem pro dokonceni vystavby useku muzeme urcit den 31. rijna 1936. Dodnes se muzeme jen s nekolika objekty setkat u kostela Sv. Barbory, v samotne obci Vsekary a v obci Kvicovice. K likvidaci techto pevnustek v roce 1941 provadene na prikaz nemeckeho vojenskeho veleni totiz nedoslo predevsim z obavy, ze by exploze porusila soukrome domky v tesnem okoli pevnustky. S nejzachovalejsim objektem vz. 36 se dnes setkame v obci Kvicovice ve svahu nad rybnickem. Nevyhodna poloha, snadna zranitelnost techto objektu, kdy hlavne zbrani smerovaly primo k nepriteli a predevsim nizka odolnost proti nepratelske palbe byly duvodem pro vyprojektovani noveho, jiz ceskoslovenskeho typu pevnustky. Tento typ dnes nazyvany "ropik" (podle zkratky ROP tedy reditelstvi opevnovacich praci) ziskal vojenske oznaceni jako objekt lehkeho opevneni vz. 37. Vyhodou tohoto noveho objektu byla predevsim situace, kdy pripadnemu utoku celila mohutna zelezobetonova celni stena zesilena proti pripadnemu zasahu jeste kamennym tarasem zasypanym zeminou. Strilny objektu jiz nesmerovaly k samotnemu nepriteli a byly ukryty za ochrannym prodlouzenim celni steny, tzv. uchem. Palba vedena ze strilen mela za ukol vytvorit mezi sousednimi objekty neprustupnou palebnou stenu, kdy pripadny utok mel byt zpomalen pro vyssi ucinnost strelby prekazkou z ocelovych rozsochacu a ostnateho dratu. I u objektu lehkeho opevneni vz. 37 bylo vyprojektovano hned nekolik typu s rozdilnou tloustkou betonovych sten a rozdilnym uhlem strilen. Tyto typy se oznacovaly velkymi pismeny a A, B, C a pozdeji byla tato skala rozsirena jeste o typy D a E.
V okoli Holysova ale i v meste samotnem se dodnes muzeme setkat s sirokou skalou typu pevnustek vz. 37. Poprve, kdy se muzeme s typem pevnustky vz. 37 na Holysovsku setkat je v useku vystavenem primo ve meste v roce 1937. Jednalo se o usek s nazvem E 24. Pevnustky vyrustajici na jiznim i severnim kraji Holysova ve dvou sledech mely stejny ukol jako pevnustky z roku 1936. To znamena zastavit nebo zpomalit pohyb nepritele a to at jiz na hlavnim silnicnim tahu Horsovsky Tyn - Plzen tak i na tahu zeleznicnim Domazlice – Plzen. Prvni sled vyuzival jako prirozene prekazky koryto toku Radbuzy. Stavba useku E 24 byla zahajena dne 21. cervna 1937 vystavbou useku byla poverena firma nam jiz dobre znameho stavitele Vaclava Roucky ze Stankova. V samotnem useku vyrostlo 21 pevnustek vz. 37 a to predevsim v typu A a D. Dokonceny usek E-24 byl kolaudovan dne 21. dubna 1938 a tehoz dne byl predan armade. Z cele jednadvacitky staveb jich dnes muzeme na uzemi mesta navstivit je mizive mnozstvi. Tri pevnustky ukoncily svuj kratky betonovy zivot v dobe vystavby mohutneho nemeckeho sidliste /Vyhledy/ pro pracovniky valecne zbrojovky Metallwerke Holleischen G. m. b. H. Jedna pevnustka v blizkosti trati byla odstranena po ukonceni valky silami ceske armady a duvod teto likvidace nam zatim unika. Posledni pevnustka vzala za sve pri vystavbe arealu firmy Wuppermann. Mnoho objektu je dnes umisteno na soukromych pozemcich a nebo od dob opusteni objektu armadou v 90. letech zmizelo v hustem porostu krovin ci zasypany zeminou pri stavebnich upravach. Dnes napriklad jen malokdo tusi, ze v naspu vozovky tesne pred mostem ve smeru na Stankov jsou zcela unikatne umisteny dve samostatne pevnustky typu D. Jedinym objektem pristupnym verejnosti z tohoto useku je dnes objekt c. 8, upraveny jako minimuzeum o historii Holysova. I pres tyto zmeny je v Holysove zachovana unikatni ukazka vystavby objektu lehkeho opevneni tvorici dvousledovou uzaveru komunikaci.
Poslednim usekem, jehoz stavba byla v Holysove zahajena je usek poradoveho cisla 174. V dobe vystavby useku E 24 coby uzavery komunikaci, vznikly obdobne uzavery E 23 v obci Skapce a E 25 v meste Merkline. Nove planovany usek 174 mel proto tyto uzavery mezi sebou vzajemne propojit objekty vystavene ve dvou sledech ve tvaru tzv. cary. Stredem useku 174 se stal samotny Holysov, odkud byla planovana vystavba dvou kridel cary a to jihovychodne k Merklinu a severozapadne k Jivjanum a Skapcim. Na useku dlouhem 13 kilometru bylo planovano s vystavbou 90 pevnustek a to 66 pevnustek typu A a 24 pevnustek typu B. Vystavba useku byla schvalena rozhodnutim hlavni stabu ROP dne 14. cervna 1938. Zakazku na vystavbu opevneni ziskala tentokrat stavebni firma podnikatelu Ing. Picman - Moravek, ktera mela sidlo na adrese Praha XVI, Pristavni ul. 1856. Teto firme byl zadan usek dne 21. cervna 1938 Zajimavosti useku byl potom objekt c. 90, ktery byl vystaven jako sikmy. Dnes bychom jej hledali jihozapadne obce Hradistany v polesi zvanem "Dvanactka". Pred ukoncenim praci po Mnichovskem diktatu bylo zcela dokonceno severozapadni kridlo a zahajeny vykopove a stavebni prace na kridle k Merklinu. K jeho dostavbe jiz diky obsazeni Holysova vojsky Wehrmachtu nikdy nedoslo. Mnoho objektu useku 174 zmizelo z povrchu zemskeho v roce 1944, kdy nemecka vojenska masinerie tyto objekty v okoli samotneho Holysova a Hradistan likvidovala za ucelem vytezeni kvalitniho betonoveho zeleza. I kdyz nebyl cely usek dostaven, je jeho cast predevsim v polesi Horina zachovana a urcite stoji za navstevu.
Zaverem cele exkurze do historie vystavby ceskoslovenskeho opevneni v obdobi prvni republiky se jeste vratime k rekonstruovanemu objektu c. 8 na useku E 24, kteremu je kes venovana. Objekt byl vybetonovan dne 28. srpna 1937. Jedna se o prvosledovy objekt lehkeho opevneni typu A-160, ktery byl pro polohu v blizkosti komunikace vystaven jako zesileny. Kvalita betonu v dobe vybudovani dosahovala hodnot pevnosti 394 kg/cm3. Objekt byl rekonstruovan skupinou nadsencu z turistickeho oddilu TOM 1202 v roce 2002. Od tohoto roku je v rekonstruovanem objektu instalovana expozice venovana jak vystavbe ceske opevnene linie na "Holysovsku", tak bohata fotodokumentace z valecne historie mesta vcetne trojrozmernych predmetu.
K objektu dojdete po odbocce zelene turisticke znacky, ktera vas k nemu dovede z namesti na Vyhledech po peti minutach chuze Husovou ulici. Objekt je pro verejnost pristupny na zaklade telefonicke domluvy s panem Janem Valesem na telefonnim cisle: 606 612 677.
zdroj: autor textu pan Jan Vales
Jak na kes
Do oploceneho arealu vedou schody. Jejich pocet je indicie X. Hrana prvniho a posledniho schodu pro vypocet je oznacena zlute.
Vypocet teto multicache zjistite dosazenim do pismene X.
FINALE JE UMISTENO ZDE:
N 49°35.(X-4)(X-5)(X-12)
E 13°07.(X-12)(X-8)(X-9)
Nelekejte se, kdyz vam finale vyjde necele 2km vzdalene, to je spravne, finale je dobre dostupne a pro linejsi kacery je mozne dojet i autem ;)
Tato kes je nahrada za puvodni Bunkr (minimuzeum) - HOLYSOV, ktera jiz nesla udrzovat na puvodnim miste. Na doporuceni reviewera
Vrso byla zalozena nova, temer totozna, jen s drobnym doplnenim listingu a umistenim finale do mene zalidnene oblasti, ale zase s peknym vyhledem ;-) a samozrejme zmenou typu cache na multi ;-)