Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Mezi Rejstejnem a Kasperskymi Horami se tahne hreben tvoreny trojici vrchu. Nejzapadnejsi je Klostermannuv vrch, coz je zapadni vybezek prostredniho a nejvyssiho vrcholu, Vinice. Cely hrbet na vychode ukoncuje Sibenicni vrch (nem. Galgenberg), na ktery vas privede tato kes.
Sibenicni vrch a Vinice
Sibenicni vrch dosahuje svym vrcholem nadmorske vysky 806 metru. V geomorfologickem cleneni nalezi jiz do Sumavskeho podhuri, konkretne do okrsku Susicke vrchoviny. Jeho severni svahy klesaji do udoli pritoku Opoleneckeho potoka. Na upati smerem k vychodu stoji prve kasperskohorske domy, od kterych tece Kaspersky potok. Na jihu padaji svahy Sibenicniho vrchu do hlubokeho udoli Zlateho potoka a nasledne Losenice.
Ze Sibenicniho vrchu jsou krasne vyhledy hned na nekolik stran: na sever smerem ke Svatoboru a prirodnimu parku Kochanov a na kralovsky hrad Kasperk, ve smeru na severovychod na hreben kopcu tahnouci se od Zameckeho vrchu pres Zdanov az ke Kralovskemu kameni a na cele Kasperske Hory pod vrchem Chlum, na vychod na Lisci vrch a kopce v udoli Losenice, na jih na severni svahy masivu Hutske hory a na jihozapade je pak videt kopce v okoli udoli Otavy v cele s Kremelnou.
Svatobor a okoli
V blizkem okoli kopce lze najit nekolik sakralnich pamatek a je tez mozne, ze i na samotnem vrchu stavala kaple Andela Strazce na Hore Olivetske. Dolozena je vsak pouze z pruzkumu archivnich materialu, samotne umisteni neni jiste.
Trestani v Kasperskych horach
Jmenuje-li se nektery kopec Sibenicni, muzete si byt jisti, ze na nem kdysi sibenice opravdu stala a tento neni vyjimkou. Hrdelni pravo ziskal Bergreichenstein, jak se tehdy soucasne Kasperske Hory jmenovaly, pri povyseni na mesto v roce 1345, za doby vlady Jana Lucemburskeho.
Kasperske hory pod Zdanovem a Chlumem
Vykon trestniho prava byl ponejprv provaden na namesti, ale zanedlouho se exekucni misto presouvalo z namesti na okraj mesta. V Kasperskych Horach se mecem stinalo na miste kaple Dvanacti apostolu (pri silnici c. I/145 na Vimperk) u mistni casti Cikanka. Popravy obesenim byly vykonavany prave na vrcholu Sibenicniho vrchu, hromady kamenu na nejvyssim miste jsou zrejme jeste pozustatkem popraviste.
Pranyr
Mene zavazne zlociny a prestupky byly ve stredovekych mestech trestany na pranyri. Odsouzenec byl pripoutan k pranyri, obvykle kamennemu sloupu, ktery staval na verejnem a hlavne exponovanem miste. Nekolik dni pripoutani k pranyri pred ocima ostatnich obyvatel zbavilo odsouzence spolehlive cti a bylo dostatecnou vystrahou pro ostatni. I kdyz pripoutani k pranyri bylo nesmirnou hanbou, patrilo k mirnejsim trestum, ktere byly u pranyre provadeny. K tem horsim patrilo mrskani, vsemozne mrzaceni jako uriznuti jazyka, usi az po useknuti ruky, vypalovaly se zde i cejchy.
Kaspersky pranyr staval na namesti, jizne od kostela sv. Markety. Na rozdil od mnoha jinych se pranyr v Kasperskych Horach dochoval a je zivym dokladem drivejsiho vykonu prava. Kamenny pranyr je tvoren valcovym drikem vysokym priblizne 147 centimetru a je zakonceny hlavici s letopoctem 1630. Na namesti staval pranyr az do konce 18. stoleti, kdy se zmenou zpusobu vykonu trestu prestal byt pouzivan.
V 19. stoleti byl prenesen k polni ceste (waypoint R1) vedouci po upati Sibenicniho vrchu. Na jeho vrchol byl pripevnen svaty obrazek a z pranyre, mista zostudeni zlocincu, se stala bozi muka, misto oslavy Boha. Jde o jediny pranyr v Plzenskem kraji, ktery je prohlasen za kulturni pamatku.
Kletba cikanky
Lisci vrch
V dobe, kdy jeste pranyr slouzil svemu ucelu na namesti, byla mlada cikanka obvinena z kradeze. Lec slo o krive obvineni, za ktere byla odsouzena k uriznuti usi. Kat ji pripoutal k pranyri, zatimco ona stale vykrikovala o sve nevine. Kdyz kat pristoupil k urezavani usi, proklela mesto: krovy mesta mely lehnout hned trikrat popelem a o kazdem jarmarku melo prset.
Tajemny ohnivy sud
Dalsi povest se jiz vaze k Sibenicnimu vrchu, ze ktereho se v davnych dobach pry valil cas od casu ke mestu ohnivy sud. Jednou podvecer vypukla panika, kdyz kdosi zpozoroval ohnivy sud a vykrikl "Sud se vali!" Jedna zena mela sud za povidacku pro male deti a varovani neverila, jen se pochechtavala domnelemu blaznovstvi sousedu.
Popelna hora v pozadi
Presto se i se svym nemluvnetem v naruci pripojila k houfu zvedavcu, snad aby se jim mohla smat, jaci jsou to blazni. Kdyz se sud v plamenech priblizil na dohled, zacalo zeny dite rvat na cele kolo. V tu chvili videla pochybujici zena ve vzduchu lidske telo roztrhane do ctyr kusu. Vysmivani sousede ji pak rikali, ze kdyby ji nechranilo jeji nevinne dite, mozna by byla za sve pochybnosti sama rozctvrcena.
Sebastianovy krvave zasnuby
Druha povest spojena se Sibenicnim vrchem zacina v Rejstejne, neboli Unter Reichensteinu, tehda jeste soucasti Kasperskych Hor, a neni pro slaba srdce. V dobach nejvetsi zlate slavy zil v Rejstejne hornik Sebastian, dalo by se rict stistko. Vzdy nasel zilu, ktera byla nejmocnejsi, a aby toho nebylo malo, byl to velky krasavec, ktery mel uspech u mistnich zen.
Lidlovsky kopec a Hutska hora
Uzival si, ale neznal mezi: z bujne zpupnosti se dopustil jakehosi zlocinu, natolik zavazneho, ze se trestal jen smrti. Byl odsouzen ke ztrate hrdla, ale snad se nejaka zena u soud primlouvala o slitovani, ze soud pridal k rozsudku vyjimecnou podminku: Sebastian mohl byt osvobozen, najde-li se mezi mistnimi poctive devce, ktere mu da svou ruku a zasnoubi se s nim.
Odsouzenec na smrt stal po tri dny na namesti u pranyre, obecni slouha cely ten cas opakoval rozhodnuti soudu a ptal se, zda se nejake devce obetuje a zachrani Sebastianovi zivot. Ale devcata, ac po jeste nedavno po svarnem hornikovi touzila, nyni jen klopila oci a od Sebestiana odvracela tvar. Lhuta tri dnu marne uplynula a tak se Sebastian s velkym davem zvedavcu vydal na Sibenicni vrch, aby se sveril do rukou katu.
Mec proletl vzduchem a narazil do spalku, Sebastianova hlava vsak u nej nezustala lezet, ale kutalela se k davu. Zastavila se u nohou mladeho devcete. Sebastiana vzdy rada vidala a s bolesti jej doprovazela. Utata hlava pohledla vzhuru a stenala: "Rezinko, proboha, pomoz mi!" Divce se Sebastiana zzelelo, sklonila se k hlave a polibila ji na umirajici usta. Sebastian v tu chvili naposledy zaseptal: "Zaplat ti to panbuh, Rezinko, ted jsi ma!" V ten okamziku se divka sesula do travy a zivota v ni uz nenasli. Oba v smrti zasnoubeni nasli vecny pokoj ve spolecnem hrobe.