Na Mytich Traditional Geocache

Trezalka teckovana (Hypericum perforatum) je vytrvala bylina, se kterou se v Cesku setkate hojne od nizin az do podhorskych oblasti na vyslunnych stranich, skalach, okrajich lesu ci podel cest. Trezalka dorusta az 100 cm, vetsina rostlin se pohybuje v rozmezi 30–60 cm. Je pro ni charakteristicke bohate kvetenstvi s mnoha vyraznymi zlatozlutymi kvety, se kterymi se setkate predevsim pres prazdniny. Po odkvetu dozravaji plody, ktere pripominaji drobne papricky. Opet se jedna o rostlinu pouzivanou v lecitelstvi: sbira se nat s kvety ihned po rozkvetu. Pouziti trezalky je nesmirne rozsahle, protoze ma protizanetlive ucinky, cisti krev, leci travici soustavu a pusobi tez jako mirne sedativum. Trezalka se drive pouzivala v barvirstvi pro ziskani zlute a oranzove barvy. Ma mnoho lidovych nazvu jako bylina sv. Jana (svatojanska bylina), carovnik, krevnicek nebo prostrelenec.

Stirovnik ruzkaty (Lotus corniculatus) je vytrvala, polehava bylina z celedi bobovitych. Setkate se s ni na slunnych az polostinnych stanovistich jako jsou louky, pastviny, strane, meze ci okraje cest. Zajimavosti jsou koreny stirovniku, ktere na suchych stanovistich mohou dosahovat az do hloubky jednoho metru. Se zlutymi, motylokvetymi kvety se setkate od cervna do zari a urcite na nich najdete vcely ci cmelaky, nebot stirovnik patri mezi cenene medonosne rostliny. V oblibe stirovnik maji take housenky mnoha motylu – modrasek stirovnikovy (Cupido argiades) ma podle nej i sve druhove jmeno, z dalsich lze jmenovat modraska cernolemeho (Plebejus argus) a jehlicoveho (Polyommatus icarus), belaska hrachoroveho (Leptidea sinapis) a soumracnika mackoveho (Erynnis tages). Na stirovniku si vsak pochutnaji i hospodarska zvirata, nebot obsahuje zvysene mnozstvi rostlinnych bilkovin. Lidovych nazvu je opet prehrsel: zlute pantoflicky, panbickovy boticky, kantorovy boty, beranky, kacenka, kocici pazourek, kralicky, ledenec, lustenec, strucina, stirovec, stirovnik, zluta oresinka.

Rebricek obecny (Achillea millefolium) je opet vytrvala, spise vyssi rostlina. Preferuje sussi pudy, spokoji se s piscitymi i kamenitymi pudami. Nejcasteji jej najdete na pastvinach, suchych loukach, pri cestach, na mezich, na lesnich pasekach, ale i na rumistich a navazkach. Kvete od cervna do rijna, drobne bile kvety jsou usporadany v chocholiku. Jde o lecivku, droga se ziskava z kvetu nebo nate. Pouziva se pro uvolnovani kreci a tiseni kasle, obsazene latky podporuji chut k jidlu, funkci krevniho obehu, hojeni ran a posiluji nervovou soustavu. Lidova fantazie pojmenovala rebricek mnoha nazvy: zebricek, tisiclistnik, krupicka, mysi chvost, mysi ocasek, kocici ocas, ovci zebro, husi jazycek a zajeci chleb.

Hvozdik kropenaty (Dianthus deltoides) je vytrvala rostlina, ktera vytvari volne trsy. Pro jeji kvety barvy karminove az nachove cervene se ji rika tez slzicky panny Marie. Tento druh hvozdiku roste na piscitych a hlinitych pudach, take na pudach kyselych a chudych na mineraly, spise sussich. Naleznete jej na slunnych travnatych mistech jako jsou pastviny, meze, okraje cest, strane a louky. Lecit dokaze jen svou krasou, uplatnuje se proto na skalkach a vresovistich.

Vratic obecny (Tanacetum vulgare) je vytrvala rostlina dorustajici az 120 cm. Nepatri mezi puvodni druhy, jde o zdomacnelou rostlinu puvodem z jizni Evropy. Poznate jej snadno podle kvetenstvi (chocholicnata lata), ktere tvori desitky drobnych zlatozlutych uboru. Typicka stanoviste vratice jsou neupravovana, tj. rumiste, zeleznicni naspy, paseky, okraje cest, lomy ci suche louky. Vune vratice je prirovnavana ke kafru a udajne je odpudiva pro hmyz a parazity. Z rostlin se drive ziskavala zluta, zelena a hneda barva, ale jde jiz o minulost. Vratic patri mezi lecive rostliny, ale uz jeho nazev naznacuje jeho jedovatost. Pri poziti muze v lepsich pripadech dojit na zvraceni a prujem, v horsich pripadech ke zpomaleni tepu i dychani, pripadne k potratu, pri vetsich davce nastava smrt udusenim po zastave dychani. Lecitelstvi jej proto pouziva pouze zevne, napr. na spatne se hojici rany. Pro vratic byly vymysleny desitky nazvu, vetsina pripomina zvraceni nebo navraty, z ostatnich jsme vybrali hambous, kopretina balzamova, mari listi, nesmrtelka nebo zdesenec.

Cicorka pestra (Coronilla varia) je bobovita trvalka. Vyskytuje se na suchych, nanejvys mirne vlhkych loukach, mezich, travnatych stranich, pri cestach, na naspech. Cicorka kvete od kvetna do zari. Jeji nezne kvety jsou usporadany do okoliku, clunek je bily s fialovou spickou, kridla bila s ruzovou pavezou. Byvala vyuzivana v lecitelstvi, ale dnes je povazovana za slabe jedovatou a tak se vyuziti omezilo na vyrobu leku na srdce. Vyuziti nasla jako doplnkova picnina, ktera obohacuje krmivo rostlinnymi bilkovinami, a v posledni dobe tez jako energeticka bylina. Zajimave je i technicke pouziti na pokryti svahu ohrozovanych erozi. V lidovem nazvoslovi se setkate se jmeny jako nepravy ourocnik, venecenka strakata, vlci hrach a botecky Panny Marie.

Chrastavec rolni (Knautia arvensis) je viceleta bylina, vysoka az 120 cm, nejrozsirenejsi zastupce rodu. Vyskytuje se na hlubsich, sussich, nanejvys mirne vlhkych pudach. Typickymi stanovisti jsou krome luk take pole, meze, okraje a paseky lesu, naspy nebo prikopy. V kvetu je od cervna do zari, kvetenstvi je slozene z oboupohlavnych kvetu ruzove az modrofialove barvy. Po odkvetu se vytvari nazka, kterou na nova stanoviste prenaseji obvykle mravenci. V lecitelstvi se uzival silny kulovity koren a to proti kasli a pri epilepsii. Zbytek rostliny se pouziva pri chorobach mocovych cest, zevne na ekzemy a spatne se lecici rany. Hlavak a truskavec – to jsou jedine lidove nazvy. Zajimavosti je kriticky ohrozeny reliktni endemicky poddruh chrastavce rolniho, ktery tvori jen nekolik stovek rostlin na jedinem miste v Krkonosich.

Jetel rolni (Trifolium arvense) je jednoleta az dvouleta bylina z celedi bobovitych. Najdete jej na chudych, nevapnitych az mirne kyselych pudach, tj. na suchych loukach, stranich, mezich, pastvinach i vresovistich. Kvetenstvi je tvoreno drobnymi chlupatymi a hunatymi kvety bile az ruzove barvy. Doba kvetu je od kvetna do rijna. Rostlina se nijak vyznamne nevyuziva, snad jen v kvetinovych vazbach. Synonymem pro nazev tohoto druhu jetele je jetel kocici, lidove nazvy jsou odvozeny od vzhledu kvetu: jetel zajeci, zajeci ocasky, zajeci noha.

Chmerek vytrvaly (Scleranthus perennis) je nejmensi ze vsech predstavenych rostlin, muze byt pouhe 3 centimetry vysoky, nejvyse 30 cm. Naleznete jej predevsim na kamenitych, piscitych nebo sterkovitych pudach. Obvyklymi stanovisti jsou proslunena mista jako skaly, lomy, kamenite strane, meze, na okrajich cest. Obdobi kvetu je kveten az srpen, kvety v klubickach jsou velmi drobne. Ale nejsou jako kvety ostatnich rostlin – chybi jim zcela korunni kvety, za to zelene kalisni listky maji bily okraj. Fantazie lidi prirkla chmerku nazev zabi kolenko.