Bublava - je typická krušnohorská obec s rozptýlenou zástavbou na velké ploše u hranic s Nemeckem nedaleko Kraslic. Obec leží v nadmorské výšce od 700 do 935 m/m. Podnebí je tu horské a strední rocní teplota bývá dlouhodobe + 6 °C s rocními úhrny srážek 820mm. Nejvyšší vrcholem v okolí je Aschberg (Kamenác) s 935 mnm a obci nejbližším vrchem je Olovený vrch 802 mnm s rozhlednou. Nejvýraznejším vrcholem v oblasti je pak Špicák s 995 mnm. V obci v soucasné dobe trvale žije 320 obyvatel ve 205 trvale obydlených domech z cehož jsou 3 obecní. Jelikož obec je také rekreacní strediskem je zde 132 rekreacních stavení. V obci se dá zaparkovat na 260 parkovacích místech, navštívit 8 restaurací, 6 hotelu a penzionu s celkovou ubytovací kapacitou 250-ti lužek a poslat pohled, balík, ci dopis z místní pošty. V zimne si zde mužete zalyžovat v lyžarském areálu nebo využít okolní prírodu k výletum na bežkách. V léte se pak po okolí mužete projet na koních z místní zemedelské farmy nebo využít nekolik znacených turistických a cykloturistických cest. Obcí protéká Bublavský potok který v obci napájí místní rybník u nehož se nachází malá kaplicka. V obci je také kostel kostel Nanebevzetí Panny Marie patrící pod Rímskokatolickou farnost v Kraslicích. Katastrální výmera obce je 614 ha. Obec má i vlastní cistírnu odpadních vod stejne tak jako pripojení na plyn a elektrinu. K zajímavostem, které stojí za to videt, patrí predevším prírodní park Prebuz, coby perla krušnohorské krajiny. Tento park zacíná na okraji Bublavy a koncí v hlubokých rašeliništích na Rolave. Pohledy z Komárího vrchu (951 m/m) a Špicáku patrí k nezapomenutelným zážitkum. Cedicové varhany u nedaleké Rotavy jsou prírodní památkou. Z dvanáctimetrových vejírovite rozložených hranolu vulkánového typu je možné prehlédnout nádherné panorama Krušných hor. Obdobná lokalita Vysoký kámen u Pocátek je zajímavá predevším pro horolezce, ale i pro krásné výhledy smerem na Ceský les a do sousedního Saska. Komu by obec a její okolí nestacilo muže se podívat do sousedního nemeckého (Saského) Klingenthalu se kterým je Bublava spojena hranicním prechodem pro vozidla do 3,5t.
V obci mel také stát velkorysý akvapark rozestavený za financní spoluúcasti státu, který však byl v prubehu výstavby zastaven a jeho torzo pripomíná megalomanské projekty z prelomu století.
V soucasné dobe se historií obce zabývá pan Pavel Rund jenž je oznacován za "dobrovolného kronikáre všeho dení na Bublave od konce 19. století". Pokud vás zajímají podrobnosti o jeho práci a rozhovory s tímto zajímavým clovekem (písmákem) mužete se podívat na tyto stránky a zaposlouchat se do jeho zajímavého vyprávení: http://www.znkr.cz/clanek/274-pavel-rund-dobrovolny-kronikar-vseho-deni-na-bublave-od-konce-19-stoleti-/
A ted již k multikeši samotné.
Pro získání finálních souradnic Vám bude stacit projít 6 zastavení a získat nekolik indícií. U dvouciferných nebo víceciferných císel provedte ciferaci.
stage1 + výchozí – Kaplicka u rybníka - N50 22.067 E12 30.262
jedná se o malou zdenou kaplicku s portálem z lícových cihel s drevenou sedlovou strechou uzavrenou pouze ocelovou mríží. Podél kaplicky vede cesta vzhuru na Olovený vrch.
A - pocet bílých „cihel“ tvorících kríž (i malých)
B - pocet oken v kaplicce
stage2 – bývalé kino nyní Restaurace U Švejka - N50 22.272 E12 30.301
Budova císlo 245 je puvodní nemecká stavba z lícových cihel cca 130 let stará postavená jako hospoda se sálem ve které se približne ve 20-tých až 60-tých letech 19-tého století nacházelo obecní kino. V soucasnosti si zde místo kulturního zážitku mužete dát výborný plzenský Prazdroj. (Ale to je taky kultura, ne?)
C - pocet velkých oken s vitráží v prízemí vlevo od vstupu
D - pocet zdených sloupku zahrádky vpravo od vstupu
stage3 – bývalý obecní úrad - N50 22.290 E12 30.279
budova cp. 276 je nemým svedkem nejvetší slávy a rozmachu obce kdy zde žilo nekolik tisíc obyvatel. V soucasné dobe stací obecnímu úradu relativne malý horský domek s císlem popisným 389.
E - pocet zazdených i nezazdených oken v prucelí v 1. patre
Vzhledem k demolici geoobjektu na st. 3 doplňujeme E=7.
stage4 – významná obecní budova - N50 22.376 E12 30.181
jedná se o objekt c.p. 630, který ..... ale to bychom Vám napovedeli podrobnosti zjistíte na míste ...
F - pocet písmen v názvu budovy na cervené tabulce u bývalého vstupu do objektu
stage5 – Prvorepubliková vilka - N50 22.263 E12 30.107
vilku c.p. 650 si nechal postavit pan Adolf Sattler. Jak nápis na štítu napovídá výrobce konfekcních odevu a výšivek. Nám se podarilo vypátrat na internetu pana Adolfa Sattlera z Bublavy, který zemrel jako voják nemecké armády ve veku 32 let dne 20.4.1943 v Rusku. Zde je jeho vojenská karta. Zrejme se jedná o syna prvního majitele.
G - pocet váz (ornamentu) na zdi kruhového výbežku
stage6 – kostel Nanebevzetí Panny Marie - N50 22.258 E12 30.152
podrobný popis viz listing nebo na stránkách Rímskokatolické farnosti v Kraslicích.
H- pocet úzkých „strílnových“ okének v prucelí na veži
I - pocet všech dverí kostela
J - letopocet restaurování pomníku obetem 1.sv. války na zadní stene kostela zvenku
Finální schránku pak neleznete zde: N 50°CD, GIF E12°AB,HEJ - schránka je velkosti large umístená se svolením majitele pozemku tak, aby byla dostupná i za snehové pokrývky.
Kontrolní soucet všech indícií A až J je 37.
Prejeme príjemnou procházku po Bublave.
Neco málo z historie obce:
Citace ze stránek http://www.obecbublava.cz/hist.htm
"První písemné doklady o Bublave alias Schwaderbachu jsou z let 1601-02 v kraslické Horní knize. V této knize jsou zmínky o založení dolu v lesích nad Kraslicemi, kdy pri techto dulních dílech vznikala i osada, která byla základem dnešní Bublavy. Nejvetší rozvoj Bublavy nastává po roce 1843, kdy byla vystavena silnice ze Sokolova do Kraslic. Dalším impulsem pro rozvoj celého okolí byla stavba želznice z Kraslic do Sokolova a její rozšírení i na saskou stranu v roce 1886. K neustálému rozvoji obce prispelo zavedení elektrického proudu ze sousedního Klingenthalu. V roce 1870 bylo v Bublave 784 domu a 4100 obyvatel. V roce 1870 bylo v Bublave 784 domu a 4100 obyvatel. Byly zde dve školy (dívcí a chlapecká), pošta s telefonem a telegrafem, lékar, zubar, sporitelna, celnice s cetnickou stanicí, tiskárna, kostel a byla rozvedena elektrina. Krome domácí výroby tu bylo nekolik vetších továren na textilní zboží, hudební nástroje a závod na výrobu smirkového plátna a injekcních stríkacek. V dobe mezi válkami zde bylo 26 hospod a 2 tanecní sály. V okolí byly trate pro beh a sjezdové lyžování a také dokonce skokanské mustky. Po válce dochází k odsunu vetšiny obyvatelstva, je zbourána vetší cást obce, hlavne v bezprostrední blízkosti hranice. Obec až do dnešních dob již nikdy nedosáhla své puvodní velikosti a poctu obyvatel."
Kostel Nanebevzetí Panny Marie patrící pod Rímskokatolickou farnost v Kraslicích:
Citace ze stránek http://www.farnostkraslice.estranky.cz/clanky/kostely---kirchen/kostel-bublava.html
"Nutnost stavby vlastního kostela pro obce Bublavu a Stríbrnou stále sílila. Již v roce 1844 se obe obce chteli spolecne podílet na realizaci tohoto zámeru na obecní hranici, aby byl z obou stran prístupný. Pro neustálé neshody ohledne výberu vhodného místa se nakonec obec Bublava rozhodla pro samostatné rešení a postavit kostel z vlastních prostredku a vlastními silami. A tak 15.08.1883 mohl být chrám ke cti Panny Marie Nanebevzaté posvecen. Vlastní farnost vyclenená z farnosti Kraslice vznikla až 1908. V roce 2004 pak výnosem plzenského biskupa byla tato farnost opet sloucena s farností Kraslice. Kostel je dominantou obce, stojí v jejím stredu. Jeho strohý venkovní vzhled byl pocátkem tricátých let minulého století vyzdoben prekrásnými vitrážemi (4 + 4 v lodi a 3 v knežišti). Ani vnitrní krásná výzdoba se nemuže merit s jinými architektonicky vzácnými svatynemi v karlovarském kraji, presto je nádherným dokladem zápalu a smyslu pro obet všech obyvatel obce Bublava. Je prirozeným centrem každorocního setkání bývalých rodáku s temi, kterí zde dnes bydlí a kterí prevzali svou zodpovednost za tento svatostánek."
Krásné dobové fotky (mimo jiné sesbírané i panem Rundem) naleznete zde:
Další podrobnosti a zdroje informací naleznete zde: