GC2QE21 ZAPOMENUTY ZIDOVSKY HRBITOV (Unknown Cache) in Pardubický kraj, Czechia created by Olina.sal & DoubecekJan

GC2QE21 ▼

A cache by Olina.sal & DoubecekJan Message this owner

Hidden : 3/18/2011

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

NA UVODNICH SOURADNICICH KES JAKO OBVYKLE NEHLEDEJTE, ZDE SI JEN MUZETE PROHLEDNOUT BYVALOU ZIDOVSKOU SYNAGOGU, ... ..DNESNÍ MUZEUM....

ZIDOVSKY HRBITOV

Hrbitov zalozeny v roce 1904 zapadne od mesta svou rozlohou patri k nejmensim u nas, na kterem se dochovalo 34 nahrobku, nejstarsi z konce 19.stoleti
hrbitov je 591m nad morem .
Hrbitov neni volne pristupny ale klice jsou k dispozici ve vrátnici firmy FANS (areál naproti hrbitovu)
dalsi hlineckou zidovskou pamatkou je synagoga z roku 1907 vystavená v novorománském slohu (paradoxne až po zániku židovské obce). Poslední bohoslužba se v ní konala v roce 1925, poté byla zrušena a adaptovaná na dnesni muzeum. viz keš muzeum a galerie

zidovsky hrbitov

O ZIDOVSKYCH HRBITOVECH

Témer každá židovská náboženská obec mela svuj vlastní hrbitov. Základní rozdíl mezi židovskými a krestanskými hrbitovy vyplývá z tradicní židovské zásady nenarušitelnosti hrobu: ostatky zemrelých mají zustat navždy na tom míste, kde byly pohrbeny. Zatímco na krestanských hrbitovech lze hroby po nekolika desetiletích otevrít a na témže míste pohrbít jiného nebožtíka, hroby na židovských hrbitovech nemají být nikdy porušeny. Proto v prípadech, kdy zaplnený hrbitov nebylo možno plošne rozšírit, navezla se na staré hroby vrstva zeminy a další zemrelí pak byli pohrbíváni o neco výš, nad puvodními hroby. Náhrobky z dolní vrstvy hrobu byly pritom zasazeny do nasypané vrstvy zeme. Tak se behem staletí mohlo na nekterých prostorove stísnených hrbitovech navršit více vrstev hrobu, a pokud se tu dochovaly i starší náhrobní kameny, nacházíme dnes na takových vícekrát zvyšovaných místech množství huste nahromadených náhrobku z ruzných dob.
Na rozdíl od krestanských zvyklostí (kdy pohreb zacínal v kostele, hrbitovy se zakládaly kolem kostelu, prípadne se prímo v kostele pohrbívalo) židovské pohrební zvyklosti nijak nesouvisejí se synagogou. Hrbitovy bývají od synagog znacne vzdálené, a pokud spolu zcela výjimecne sousedily, šlo o sousedství náhodné nebo zpusobené prostorovou stísneností židovských ctvrtí.

Na našem území se setkáváme se dvema typy židovských náhrobku. Zcela bežný je deskový náhrobní kámen zapuštený kolmo do zeme – stéla. Jeho tvar, usporádání nápisu i výzdoba se behem staletí vyvíjely a menily, projevují se ne nem i krajové zvláštnosti. V mnoha krajích bývaly dríve bežné i stély drevené, vyrezávané. Byly však méne trvanlivé, takže dnes je najdeme už jen ve sbírkách Státního židovského muzea.

Vzácnejším druhem náhrobku je tzv. tumba, sestavená obvykle z nekolika kamenných desek, svým tvarem pripomínající antický sarkofág. Nekde se vyskytují i tumby z jednoho kusu kamene, prípadne tumby zdené, opatrené strechou a podobné malým domeckum. Tumby se u nás stavely od doby renesance, a to vetšinou nad hroby nejvýznamnejších osobností. Od poloviny 19. století se tvar židovských náhrobku prizpusobuje bežným typum náhrobních kamenu a hrobek na okolních krestanských hrbitovech.

Historické židovské náhrobky jsou nápadné používanými symboly a výzdobou. Dekorativní výzdoba (zjednodušené rostlinné motivy, zdrobneliny architektonických clánku a jiné ozdobné prvky) se od stredoveku vyvíjela spolu s umeleckými slohy, její výskyt a charakter však souvisí i s krajovými a místními zvyklostmi, s tradicí jednotlivých kameníku, s tvrdostí a zrnitostí použitého kamene. Za náhrobní symboliku považujeme predevším malá plastická vyobrazení v horní cásti náhrobku. Bývají to nejcasteji symboly potomku jednotlivých starožidovských rodu (žehnající ruce na hrobech kohanitu, konvice s mísou na hrobech levitu aj.), Davidova hvezda nebo koruna, dále znamení symbolizující zamestnání zemrelého (napr. nužky, lékarská pinzeta, kniha) nebo podoby zvírat symbolizující jeho jméno (napr. lev, jelen, ryba, ptáci).

Nápisy na náhrobcích bývaly až do 19. století pouze hebrejské. Od poloviny predminulého století se na našich hrbitovech zacínají objevovat dvojjazycné nápisy hebrejsko-nemecké (prípadne i v jidiš ci nemcine psané židovským písmem) a brzy po nich i nápisy hebrejsko-ceské. Mnohé náhrobky z 20. století mívají už nápisy jen ceské nebo jen nemecké, ale témer vždy ukoncené peti hebrejskými písmeny (zkratkou tradicní náhrobní formule). Pouze hroby verících ortodoxního smeru bývají opatreny celohebrejským textem.
Kamenný náhrobek, jehož zhotovení vždy dlouho trvalo, bývá na židovských hrbitovech instalován až po roce: malá pobožnost spojená se zasvecením náhrobku se koná v den prvního výrocí úmrtí nebo pohrbu. Zcela výjimecne na našich hrbitovech existují zvláštní rady hrobu pro kohanity a jiné rady pro levity. Na nekterých hrbitovech bývalo vyhrazeno zvláštní místo pro pohrby rabínu: takovému soustredení rabínských hrobu se nekdy ríká rabínský okrsek. Také detské hroby bývají casto soustredeny na vyhrazeném míste, vetšinou na okraji hrbitova.
V mnoha židovských obcích se s náboženskou úctou pohrbívaly také opotrebované a neopravitelné svitky Tóry, prípadne i staré modlitební knihy nebo knihy s náboženským obsahem. Takové hroby nebývaly oznacovány náhrobkem. Podle staré tradice Židé pri návšteve hrbitova nosili na hroby kamínky. Ješte dnes jsou náhrobky nekterých významných osobností pokryty nebo obklopeny množstvím kamínku. Pred nekterými novodobými hrbitovy bývala dokonce umístena nádoba s kamínky pripravenými pro návštevníky.

Podobne jako zrušené synagógy, tak i hrbitovy na našem území zanikaly už od nejstarších dob. O nekterých stredovekých hrbitovech, zlikvidovaných po vypovezení židovského obyvatelstva z mest, nevíme ani to, na kterém míste se nalézaly. Mnoho hrbitovu zanikalo také v novoveku: byly pohlceny rozrustající se mestskou zástavbou nebo zmeneny v parky a zahrady. Znacné škody zpusobili na židovských hrbitovech nacisté, kterí i nekteré starobylé hrbitovy zcela zlikvidovali. A následkem zániku velké vetšiny židovských náboženských obcí postrádají mnohé hrbitovy stálého správce a potrebnou péci i dnes: náhrobky jsou casto odcizovány nebo niceny rukama vandalu, podobne mizejí i staré hrbitovní budovy a ohrazení hrbitovu. Nekteré hrbitovy po roce 1945 už beze stopy zanikly, jiné jsou dnes verejným parkem, neužívaná židovská oddelení mestských hrbitovu bývají menena na komunální urnové háje.
Pomerne znacné množství existujících hrbitovu se vyznacuje historicky i umelecky cennými náhrobky. Mnohé ze starých, ale i novejších hrbitovu mají také významnou krajinotvornou hodnotu. Nejstarší náhrobky na puvodním míste (pocházející z 15. století) mužeme videt v Kolíne a v Praze-Josefove. Náhrobky ze 16. století se dochovaly na hrbitovech v Brandýse nad Labem, Ivancicích, Libochovicích, Mladé Boleslavi a Stráži. Náhrobky ze 17. a 18. století jsou už zastoupeny na mnoha desítkách mestských i venkovských hrbitovu. Avšak nejstarší, a tedy historicky nejcennejší náhrobní kameny ze 14. století, pocházející ze hrbitovu už ve stredoveku zrušených, najdeme dnes pouze v muzeích v Brne, Chebu a Znojme, jejich zlomky jsou zazdeny i na Starém hrbitove v Praze.

vice zde: www.zidovskehrbitovy.cz

Final: