1.Stage-Hartvíkovská
náves-N49°27.213
E014°52.012
Na daných souradnicích musíte zjistit, jaká je
vzdálenost v km do obce, jejíž název je napsán na
nejspodnejším ukazateli v prvním rádku...Výsledek je ve
tvaru A
2.Stage-Hartvíkovský
kostel-N49°27.229
E014°51.919
Na daných souradnicích musíte zjistit, jaký je zde do
kostela vytesán letopocet.Výsledek je ve tvaru BCDE.
Nejcennejší památkou je fara, nyní ve vlastnictví
malíre Kristiána Kodeta.
Z dejin kostela a farnosti:
Hartvíkov leží v lesnaté krajine Kremešnické
vrchoviny, na území prírodního parku Polánka. Vesnicka se rozkládá
na nevelké, témer ze všech stran uzavrené lesní mýtine s
vodotecí a rybníkem. Jižne a jihozápadne se táhne zalesnený
hrbet Batkovy s nejvyššími vrchy Jirkova skála (
699,1 m) a Batkovy ( 721,1 m). V lesích pod vrchem Batkovy pramení
Hartvíkovský potok, níže po proudu zvaný Vodický. První
písemná zmínka o vsi Hertwicow se datuje do roku 1369. Ves se
puvodne jmenovala Hertvíkov,což znamenalo Hertvíkuv dvur ,ale
po staletí se jí nereklo jinak než Hartlíkov. Až v roce
1920 byl název zákonem upraven na Hartvíkov. Jejím prvním majitelem
byl Kuneš (Cunsso) z Hatvíkova, pripomínaný zde k roku 1382.
Zdejší tvrz stála v lukách pod Panským rybníkem a
pravdepodobne zanikla v husitských válkách, kdy snad byla prepadena
a vypálena. Roku 1414 se zde pripomíná Pribík z Hatvíkova, který
stejne jako Kuneš byl patronem zdejšího kostela.
Další clen rodu Chval byl v roce 1417 purkrabím ve
Vlašimi a roku 1419 na Kostelci, zatímco Zdeslav z
Hartvíkova byl kolem roku 1424 bechynským purkrabím. Jako poslední
držitel Hartvíkova je roku 1452 z tohoto rodu znám Ctibor z
Hartvíkova. Vladykové z Hartvíkova meli erb, v jehož
štítu i klenotu byl pták. V roce 1528 patril k Pacovskému
panství. Tehdy také po smrti svého otce Pavla Malovce z Pacova jeho
dve dcery Alžbeta a Markéta prodaly celé zboží vcetne
Hartvíkova Václavu Robmhápovi za Suché . Jeho syn Zikmund odprodal
roku 1549 ves Jirímu Smrckovi z Mnichu pusobícího na Hrobech. Po
zániku samostatného statku byl Hartvíkov pripojen k Pacovu, 1654 k
Oblajovicím a s nimi pak k Vodici. Vesnice znacne utrpela za
tricetileté války.Pozdeji ves pripadla ke statku Hroby a Radenín
Dominantou vesnice je neorománský kostel sv.Petra a Pavla
z roku .... s prilehlým hrbitovem, který nahradil snad puvodní
drevený gotický kostel, upravený roku 1821. Mnohem
hodnotnejší památkou je krásná pozdne barokní fara vystavená
v roce 1776.Tu pred nekolika lety nechal zrekonstruovat známý ceský
malír Kristián Kodet. Na faru navazuje bývalá patrová budova
školy založená v roce 1776, kdy za vlády Marie Terezie
se na vesnicích menších mestech pri farách zakládaly
takzvané triviální školy. Vyucovalo se v nich poctum, psaní,
ctení a náboženství. Z prvního cesky psaného záznamu o
škole z roku 1853 ji navštevovalo až 300
žáku. Škola byla zrušena v roce 1963, kdy ji
navštevovalo pouze 9 žáku. Chodily do ní deti z
Hartvíkova, Oblajovic, Horní i Dolní Horice, Domamyšle,
Babcic, Vosíkova, Bradácova a Horní Svetlé V obci se nachází
kaplicka svatého Jana Krtitele na brehu rybníka v cásti obce zvané
Rakovna, jejíž název vznikl podle velkého množství raku
vyskytujících se v krištálove cisté vode, jejíž pramen
se zde nachází. V sousedství kostela stojí bývalý hostinec datovaný
do roku 1913. Vesnicka si dodnes dochovala neporušenou,
velmi malebnou strukturu je zasazena do prekrásné prírody a
obklopena lesy. Ani kultura zde není zapomenuta , vyhlášenou
je zde místní pout se zábavou pod širým nebem..Deti
školou povinné se dají snadno spocítat ,trvale žijících
obyvatel je zde 20 zbytek cítají víkendoví návštevníci.
VZOREC pro výpocet
finálky:
N49°27.(B+A)(D-C)(D-A)
E014°51.(A*E-C-B-A)(B)(C)
Prejeme príjemné
luštení a pohodový lov!