Když jsem sháněl umístění pro mou pátou keš, měl jsem několik tipů, z čehož jedno místo bylo dokonce na Ukrajině (ale díky byrokracii, která je i v geocachingu, se keš nekonala), toto místo si mě získalo hned, když jsem se o něm dozvěděl. Celá Osoblaha je odsouzena k zániku, město dýchá až neuvěřitelně sytou opuštěností a mně osobně připomíná základnu na měsíci - nikde nic a najednou vše na jednom místě.
Pro zájemce je kvalitně zpracovaná fotoreportáž, která mě k této keši inspirovala, umístěna zde. Dlouho jsem se rozhodoval, která z krás se stane číslem 5 v mé Abandoned sérii. Když jsem však viděl fotky tohohle a zjistil, že zde žádná keš ještě pořád není, rozhodl jsem se, že vám poodhalím trošku kulturna ještě blíže k hranicím, než doposud.
Za komunistů bylo v kraji zničeno hned několik židovských hřbitovů. Ostudná byla především likvidace pohřebiště v Ostravě v době normalizace, ale neméně hanebné bylo i zničení židovského hřbitova v Budišove nad Budišovkou v roce 1973. Komunistická radnice tehdy nedbala návrhu budišovského učitele Stanislava Koňaříka, který si přál hřbitov povýšit na kulturní památku. Město tehdy nechalo náhrobky arogantně vyvézt ze hřbitova a použilo je do základů rekonstruovaného domu kultury. Ti, kdož nesou za tento kulturní zločin zodpovědnost, dosud žijí.
Naproti tomu v Osoblaze se hřbitov dochoval, i když komunisté asanovali prakticky celé původní městečko, vážně poničené už na sklonku války. Podle odborníků ale mohla být řada budov opravena, přičemž třeba katolický kostel s gotickou klenbou byl dokonce nejprve prohlášen za kulturní památku, než byl v šedesátých letech odstřelen.
Starý židovský hřbitov v Osoblaze, který už na stejném místě zřejmě existoval od konce 14. století, byl jako zázrakem uchráněn. Zarostlý břečťanem a náletovými dřevinami se hřbitov šťastně dočkal listopadové revoluce v roce 1989. "Hned na počátku devadesátých let se osoblažská radnice pustila do jeho rekonstrukce. Převrácené náhrobky byly znovu postaveny a zlomky poničených náhrobků pečlivě uloženy u zdi brány. Hřbitov je dnes chloubou Osoblahy a tamnímu zastupitelstvu patří velké poděkování za péči o něj," pochvaluje si přední polský odborník na židovské památky Marcin Wodzilsky z Wroclawi. Hřbitov v Osoblaze je cenný především velkým množstvím dochovaných náhrobků, kterých tady lze napočítat 313, přičemž nejstarší pochází z roku 1694. Hřbitov je tak do jisté míry srovnatelně cennou památkou třeba s pohřebištěm v Třebíči s nejstarším náhrobkem rovněž ze 17. století, který je nyní dokonce společně se židovskou čtvrtí v Třebíči památkou UNESCO. Hřbitov v Osoblaze je navíc i památkou na řadu vynikajících židovských osobností, které svým významem překračovaly dějiny regionu. Osoblaha měla v minulosti jako takzvaná "Moravská enkláva ve Slezsku" zvláštní postavení. Ve vypjatých dějinných okamžicích se do ní uchylovali Židé, vyhnaní z jiných velkých slezských měst (Opava, Prudnik) a rovněž po vyhnání vídeňských Židů v roce 1670 si část vypovězené vídeňské židovské elity našla nové bydlení právě v Osoblaze.
Text byl převzat z této URL
Pár Buffallových poznámek:
Než jsem Shmaicovi nabídl, že jeho keš převezmu, neboť bylo znát, že na tento i ostatní jeho "Abandony" už nemá čas (některé spadly do archivu), zachraňoval jsem ji při svém odlovu 17.9.2016. Četl jsem předcházející logy, z nichž vyplývalo, že keš je v dost špatném stavu a rovnou tehdy přivezl kompletní novou plastovou schránku. Ta nějaký čas vydržela, ale proto, že na svém původním umístění byla ve svahu, někomu sjela dolů a asi zapadla do smetí, vzniklého sečením. Bylo třeba vypnout a něco udělat, než i zde dojde k archivaci. Úplně původní keš byla katastrofa překotné tvorby - SKLENĚNÁ schránka od přesnídávky, rozbitá na střepy, logbook prožraný obyvateli země.
Z těchto důvodů jsem schránku pojal po svém, tedy ve dřevě a co nejvíce tématickou k židovství. Změnil jsem i souřadnice uložení.
Blbé je, že i sem docházívá "někdo", kdo mi bere zápisničky, takže čas od času se objeví další, který ve schránce zanechá některá dobrá kešerská duše.