Zlínská lípa
Nazev pamatneho stromu: Lípa na ul. Sokolská
Druh: lipa srdcita (Tilia cordata Mill.)
Rok vyhlaseni: 1996
Vek: cca 180-200 let
Vyska dreviny: 26 m
Obvod kmene ve vysce 130 cm nad zemi: 405 cm
Duvod ochrany: vysoký vek, vzrust dreviny
Ochranné pásmo dreviny: kruh o polomeru 10 m od paty kmene
Lipa srdcita
Synonymni nazev: lipa malolista (Tilia parvifolia Ehrl.)
Celed: lipovite (Tiliaceae)
Popis: Lipa je mohutny strom s kosatou korunou, vysoky az 25 m, rostouci casto na sutich v krovite forme. Ma stridave, dlouze rapikate listy se srdcite okrouhlou, na okraji zubatou az pilovitou cepeli. Na lici jsou tmavozelene, na rubu sivozelene, v uzlabi zilek s chomacky rezavych chloupku, jinak jsou lyse. Z uzlabi listu vyrustaji vidlanovita kvetenstvi 5 - 15 pravidelnych kvetu, jejichz az 8 cm dlouha stopka je srostla se spodni tretinou az polovinou podpurneho listenu zlutozelene barvy. Ten je kratce rapikaty, podlouhle jazykovity, blanite kozovity a lysy (!). Peticetne kvety maji pyrity kalich a korunu s volnymi uzkymi platky zlutave barvy. 20 - 30 tycinek s belavymi nitkami srusta v pet svazecku. Svrchni petipouzdry plstnaty semenik kuloviteho tvaru ma kratkou cnelku, zakoncenou petilalocnatou bliznou. Plod je tvrda kozovita nazka, hranate kuloviteho tvaru, klicici az druhym rokem a rozsirovana vetrem s celym plodenstvim. Kvete od cervna do cervence a patri mezi nejvyznamnejsi medonosne rostliny, ktere poskytuji na jednom strome velke mnozstvi svetleho nektaru.
Vyskyt: Je puvodni temer v cele Evrope a tvori rozsahle lesy na Krymu a Kavkaze. Pestuje se az k polarnimu kruhu od nizin az do hor. V souvislych porostech se casto vyskytuje v krovite forme. Doziva se az 500 let a vzdy byla casto vysazovana. Muzeme se s ni tedy setkat na starych vesnickych navsich, u kostelu, krizku a kaplicek. S oblibou se vysazuje take v alejich a ochrannych lesnich pasech.
Vyuziti: Ma bile mekke drevo, ktere se vyborne hodi k rezbarskym pracim, a pevne lyko, odedavna pouzivane jako technicky material.
Vcelari je velmi oblibena v dobe kvetu, kdy poskytuje velke mnozstvi kvalitniho svetleho nektaru.
Zajimavosti: Lipa je od pradavna jednim z nejoblibenejsich stromu po cele Evrope a hojne se s ni setkavame jiz ve starych bajich, poverach, poezii a vytvarnem umeni. U nas se stala dokonce zasluhou Kollarovy Slavy dcery a narodniho obrozeni narodnim stromem.
Nazev rodu Tilia pochazi z reckeho ptilon (= kridlo), podle blanitych kridlatych listenu kvetenstvi.
Moznost zameny: Lipa malolista byva zamenovana s pribuznou lipou velkolistou (Tilia platyphylla Scop.), od ktere se lisi nekolika malo znaky. Oba druhy se navic bezne krizi a jednoznacne urceni je casto nemozne, zejmena v novych vysadbach. Pri sberu je ovsem dulezite odlisit tyto krizence, nekdy hromadne oznacovane jako lipa evropska nebo obecna, od jinych, dnes velice casto vysazovanych druhu, jako je lipa plstnata = stribrna, lipa americka aj. Tyto druhy maji ochlupene listeny a vyrazneji zbarvene nitky tycinek a pro sber jsou nevhodne.
Sber pro lecive ucinky
Droga: kvetenstvi s listenem
Obsahove latky: flavonove glykosidy (zejmena tilirosid), pomerne dost slizu, jehoz mnozstvi je tim mensi, cim jsou kvety rozkvetlejsi, a male mnozstvi silice, jejiz hlavni slozkou je fornesol. Dale jsou to trisloviny, cukry a male mnozstvi saponinu.
Sber a suseni: Za sucheho pocasi se sbira cele kvetenstvi i s podpurnym listenem, a to v dobe, kdy je asi polovina kvetu rozkvetlych. Rychle se susi ve slabych vrstvach ve stinu na vzdusnem miste, nebot se snadno zaparuje a tmavne. Nesmi se susit na slunci a pri teplote vyssi nez 35 °C, aby neztratila aroma. Spravne ususena droga si uchovava sve puvodni zbarveni, ma jemnou aromatickou vuni a nasladle slizovitou chut. Nesmi obsahovat primesi jinych druhu lip (krome lipy velkokvete).
Pouziti: V lidovem lecitelstvi je velice oblibena pri vsech nemocech z nachlazeni (ryma, kasel, zanety prudusek, angina, chripka), nebot podporuje poceni, rozpousti hleny a snizuje drazdivost ke kasli. Za timto ucelem se casto pouziva smes s kvetem cerneho bezu. Ma take slabe protizanetlive a mocopudne ucinky, uvolnuje krece a podporuje chut k jidlu. Mimoto je oblibena i jako nahrazka caje, nebot ma lahodnou chut i vuni; doporucuje se sladit medem. Pripravuje se sparenim polevkove lzice drogy sklenici varici vody a necha 10-15 min. vyluhovat. Droga nema vedlejsi ucinky a v malych davkach ji lze pouzivat dlouhodobe.
Botanicke informace cerpany z botanika.borec.cz.
Dum, u ktereho se lipa nachazi, je spjat s jednim slavnym architektem. Jeho jmeno zjistite na pametni desce (je i prilohou listingu). Pokud se chcete dozvedet o jeho osudu vice, tady mate odkaz na web.
Lipa se nachazi na soukromem pozemku na ktery nevstupujte!
V keši neni tužka.