-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Zámek na
Brnkách
Tato keš Vám bude možná
pripomínat
jednu, již založenou, pod jménem Brnky. My bychom Vás
ale
chtely oslovit vzpomínkou na zámek, který hlodá zub casu a pokud
se
nestane zázrak, pak se tato památka ztratí v
propadlišti
dejin.
Popis objektu
Je to dvoupatrová, v jádre renesancní obdélníková budova se
zbytky
gotického zdiva z puvodní tvrze, stojící za hospodárským
dvorem.
Hlavní západní prucelí je cleneno lizénami a obdélníkovými
okny.
Vstupní portál je zdobený boltcovým ornamentem a profilovaným
trojúhelníkovým štítem, podepreným dvojicí volutových
konzol. Pri jižním nároží téhož prucelí je
dosti
bohate profilovaný samostatný vchod do zámecké kaple,
zrušené r. 1892. Zadní východní prucelí zámku, obrácené
do
sadu, je zdobené sloupkovým portikem s balkónem. Z východní
strany
bylo dodatecne pristaveno otevrené vnejší schodište
k
balkónu a obdélníkový prístavek ke knežišti
kaple.
Prízemní prostory jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami a
ve
vyšších patrech jsou stropy ozdobeny fabionem a
štukovou rímsou. Kaple má v severní stene ve
výši
patra zrízenou orator. Klenba, pokrytá bohatou
štukovou
výzdobou, sbíhá do masivních pseudokorintských hlavic.
Z historie po soucasnost
Ves Brnky, nyní na katastru obce Zdiby, se poprvé uvádí ve
falzu
kláštera benediktinek u sv. Jirí na Pražském
hrade,
které se hlásí k r. 1227. Jako majetek svatojirského
kláštera vzal Brnky pod ochranu papež Rehor IX.
listinou z r. 1233. Podle urbáre z r. 1406 však
zdejší osadníci odvádeli plat benediktinskému
klášteru v Brevnove a jeho opatovi. Zrejme jako
církevní
majetek se ves na pocátku husitské revoluce dostala pod
správu
Starého Mesta pražského a její zástavní držba byla
Staromestským potvrzena i císarem Zikmundem a jeho nástupci.
Ceští králové ani církev ves nevykoupili, a tak zustala
v
majetku Starého Mesta až do r. 1547. Tehdy zde byly tri
dvory,
které Staromestští pronajímali, zastavovali ci
prodávali
ruzným osobám. Po nezdareném protihabsburském povstání r. 1547
byl
statek Brnky obci Starého mesta pražského zkonfiskován a
r.
1550 prodán Janovi staršímu Kalenickému z Kalenic.
Nový
majitel si vybral za sídlo zdejší poplužní dvur
se
zvláštním obytným stavením, který r. 1538 koupil Martin
z
Nové Vsi na Morave. V dobe konfiskace tedy nepatril obci
Starého
Mesta. Martinovi synové, Martin Moravec, novomestský rezník,
a
Havel Moravec, odmítli po otci zdedený dvur novému majiteli
Brnek
vydat. Jan Kalenický s pocetnou celedí, posílenou ozbrojenci
z
posádky Pražského hradu, celý zrejme dobre opevnený
objekt
dobyl a hrozbou smrti stetím oba zajaté bratry donutil ke
slibu
poddanství. Spor o neoprávnenost tohoto jednání vedl v l.
1591
až 1602 s Janovým synem Jáchymem Kalenickým Martin Moravec
a
po nem jeho ovdovelá manželka Anna, které r. 1602
prisoudil
Rudolf II. náhradu ve výši asi desetiny puvodní ceny.
R. 1591 Jáchym Kalenický prodal statek Brnky Kunrátu Majerovi
z
Poksdorfu. V deskách zemských se pri té príležitosti
poprvé
výslovne uvádí tamní tvrz. Po r. 1620 byly Brnky vypleneny a
r.
1641 prodány. Po jedenácti letech koupil ves s tvrzí,
prilehlým
vltavským brehem i vším príslušenstvím
novomestský
meštan doktor lékarství Jan Krtitel Birka z
Birkenštejna a jeho manželka Apolena Víznerová z
Nevítkova. Manželé Birkovi patrne zacali s prestavbou tvrze
na
zámek. Pro hranicní spory s lichtenštejnskou správou
roztockého statku o užívání vltavského brehu postoupili
r.
1661 manželé Birkovi Brnky s príslušenstvím i
všemi právy rektorovi novomestské jezuitské koleje Janovi
z
Vrbna i jeho nástupcum v hodnosti rektorské. Rok poté jezuité
zámek
dostaveli do podoby, jakou si s malými zmenami udržel do
soucasnosti.
I nadále se šlechtictí majitelé statku Brnky pomerne
casto
strídali, snad i pro trvající obtížný spor se správou
roztockého statku, který se patrne podarilo urovnat až
polnímu
maršálovi zbrojmistru Damiánovi Janu Sickingenovi kolem
r.
1723. V l. 1764 – 1808 byly Brnky v majetku
ríšských
hrabat Caretto-Millesimu, od nichž je koupil bývalý
zdibský
hostinský František Voboril, majitel blízkých Klecan.
Po
dvaceti letech je však odstoupil pražskému
meštanovi Janu Gallusovi. R. 1861 byl majitelem Martin
Brabec z Prahy. Tehdy ke statku patril zámek, vinopalna, pivovar
a
jeden poplužní dvur.
Po roce 1948 pripadl zámek státu a byl využíván k
nejruznejším úcelum. Nejdéle ho vlastnila Státní
knihovna
Ceskoslovenské republiky, o údržbu se však
príliš nestarala. Již v osmdesátých letech proto
psaly
encyklopedie o zámku strucne a výstižne:
"Opušten,
chátrá." Roku 1989 byl na budovu již údajne vydán
demolicní
výmer, k bourání však naštestí nakonec
nedošlo.
Nadeji na zlepšení situace prinesla revoluce a
následné
zahájení restitucí. Zámek Brnky byl spolu s nekolika
dalšími
budovami v obci vrácen Janu Cahovi z Brna, potomkovi
puvodních
majitelu. Ten však nemel na rekonstrukci peníze,
dotace
nedostal ani od státu a rozhodl se proto budovu prodat.
Jediný
zájemce, ale tesne pred koupí od zámeru ustoupil a na zámku
navíc
zustala vysoká zástava.
V roce 2009 zde byla snaha zámek prestavet na kancelárské
prostory,
proti tomuto byla sepsána petice a plán se naštestí
neuskutecnil.
V soucasné dobe tento kdysi majestátne vzhlížející zámek
nemá
již ani strechu, nekdo by se mel zamyslet a neco udelat
pro
cest brnecké kulturní památky.
Additional Hints
(Decrypt)
Iýirfxn, zntarg