Osada Cikanka
Putovani muzete zacit ve stejnojmenne osade, kam vas doveze autobus linky 246 bud ze stanice metra B Luka, nebo od stanice primestske zeleznice S7 v Praze-Radotine. O vikendu ma pomerne dlouhy dvouhodinovy interval, takze se vyplati predem zkontrolovat jizdni rad na internetu. Pozor, zastavka je pouze na znameni.
Jako Cikanka se oznacuje skupina osmi (respektive i s Rutickym mlynem deviti) domu v kotline sevrene skalami zhruba v polovine Radotinskeho udoli. Pojem Cikanka neni uplne jednoznacne vymezen (znamy hostinec Na Cikance staval pul kilometru pod dnesni osadou, jako Cikanka jsou tradicne oznacovany lomy smerem ke Slivenci a casto se pod Cikanku radily i vsechny mlyny nize v udoli az po Predniho Maska) a je asi pomerne mlady, nebot v 19. stol. se na mapach jeste nevyskytuje - skupina domu v mistech dnesni Cikanky je pojmenovana „Na Kurande“, pozdejsi hostinec a prilehle lomy pak „Ve skale“. Nejstarsim stavenim (nepocitaje Ruticky mlyn) je dnesni chalupa c.p. 24 na zapadnim okraji osady, ktera zde stala jiz v 1. pol. 19. stol. Pobliz ni roste mohutna lipa srdcita stara cca 170 let, navrzena jako pamatny strom. Lipa je v posledni dobe osetrena prorezanim, kmen se ve vysce asi 2 m rozvetvuje na dve zakladni vetve vysoke asi 25 m. Nejhonosnejsi stavbou je pak chatrajici „zamecek? c.p. 99 v severni casti.
1. stage - Lom Cikanka (N 49° 59.949 E 14° 19.310)
Od zastavky vyrazime po silnici celou osadou smerem k Radotinu. Provoz zde neni silny, ale cesta neni prilis siroka. Za osadou v levotocive zatacce (u cedule zakazujici pouziti vysilacu a radiolokatoru) silnici opustte a vydejte se ostre vlevo po stoupajici pesince k 1.stagi.
Ta se nachazi na okraji rozsahleho lomu oznacovaneho tez vyrazem Cikanka. Ze starych map se da vycist, ze jako prvni se toto jmeno zacalo pouzivat nekdy poc. 20. stol. prave pro lomy, respektive pro staveni delniku v lomech, pote pro hostinec a az zahy pro celou osadu. Vapencovy lom se rozklada v levostrannem bocnim udolicku Radotinskeho udoli. Oficialne je oznacovan jako „dobyvaci prostor Slivenec“, na starych mapach jako „Mramorovy lom“ (Mramorbruch), nekdy tez Cervena skala. Tezba typickych cervenych devonskych vapencu – tzv. Sliveneckych mramoru – v techto mistech probihala snad jiz od 13. stol. a byla (s kratkou prestavkou v 17. stol) az do roku 1923 v rukou radu krizovniku s cervenou hvezdou. Cikanka se tak radi k mistum s nejdelsi souvislou tezbou dekoracniho kamene na svete. Ze zdejsich vapencu pochazi rada vyznamnych prazskych objektu, mimo jine nahrobky biskupu v katedrale sv. Vita, vetsina nahrobku na Starem zidovskem hrbitove, vyzdoba Narodniho divadla i nekterych stanic metra. Jeste donedavna cinny lom je dnes opusten, castecne zavezen lomovym odpadem.
Okraj lomu je oplocen a v zadnem pripade neni potreba nijak prekonavat oploceni a vstupovat do arealu lomu. Z mista se rozprostira pekny vyhled do udoli Radotinskeho potoka, na okolni lomy Cikanka a Hvizdalka a tez na komplex radotinske cementarny. Na zadanych souradnicich hledejte schranku s prvni casti souradnic finalni cache.
2. stage - rezervace Cikanka (N 50° 00.068 E 14° 19.489)
Kdyz se dosytosti vynadivate, pokracujte po pesince dale severnim smerem, nez dorazite k cervene znacene turisticke znacene ceste, ktere sem vystoupala od sousedniho Maskova mlyna. Pokracujte po ni nekolik desitek metru vpravo smerem ke Slivenci a v miste, kde se znovu staci k severu, ji opustte a pokracujte primo po mene znatelne pesince. Brzy dojdete ke stare zarustajici ceste smerujici k lomum a ceduli oznacujici zacatek narodni prirodni pamatky Cikanka.
Na nahorni plosine severozapadne od lomu se rozklada rozlehly fragment stepni vegetace s hojnym vyskytem kavylu (4,6 ha – nejvetsi na uzemi Prahy), chraneny od roku 1988 jako narodni prirodni pamatka Cikanka I o vymere 4,55 ha. V rokli, lemujici lom i skalni step na jihozapade, nekolik mensich davno opustenych lumku – zrejme nejstarsi dochovane stopy tezby v teto lokalite. Lomova stena v severni casti rokle, oznacovana jako lom Ve skale, odkryva geologicky a paleontologicky vyznamny profil usazeninami spodniho devonu, ktery je mimo jine opernym profilem hranice stupnu lochkov a prag a typickou lokalitou sliveneckych vapencu (dnes chranen jako prirodni pamatka Cikanka II). Uzemi pokryvala puvodne sipakova lesostep, po odlesneni a vlivem pastvy vznikla nahradni teplomilna travinna a kernata spolecenstva. Vyskytuji se zde typicke druhy rostlin skalnich stepi jako je napriklad ostrice nizka, cekanice porynska, kostrava zlabkata, kostrava walliska, kavyl Ivanuv, sasankovka lesni, chrpa chlumni, prvosenka jarni, koniklec lucni cesky, kavyl vlaskovity a ozanka kalamandra. V soucasnosti se zde provadeji asanacni zasahy k zamezeni zarustani uzemi krovinami a v budoucnu se planuje zavest i extenzivni pastvu. Uzemi NPP je vyznamnym utocistem teplomilnych druhu bezobratlych - z motylu se zde vyskytuje otakarek fenyklovy a prastevnik medvedi. Z obratlovcu se zde bezne vyskytuje jesterka obecna a vzacne jesterka zelena. Z ptaku hnizdi napr. linduska lesni, budnicek mensi, tuhyk obecny a skrivan polni.
Na tomto miste najdete schranku s druhou polovinou souradnic finalni cache. Zde zacina nejnarocnejsi cast cesty, kdy se cesticka temer ztraci v krovinach a prudce klesa dolu. Snazte drzet primy smer k souradnicim.
finalka
Na finalnich souradnicich hledejte kes velikosti regular. Pred cestou zpet se muzete jeste projit po rezervaci. Pro navrat doporucuji stejnou cestu. V okoli se vyplati navstivit take jeskynni kes Draci doupe, ktera se nachazi ve svahu na druhe strane udoli Radotinskeho potoka.
Za betatest dekuji kacerovi Zagloba.
Preji vsem kacerum stastny odlov