Zlínská atletika vyprodukovala (a stále produkuje) mnoho úspesných atletu, kterí ve svete dosáhli i na ty nejvyssi pricky v podobe medaili z olympijských her. Pojdme si nekteré z nich predstavit.
Emil Zátopek a Dana Zátopková
Zacneme tím nejslavnejsím, rodákem z Koprivnice, ctyrnásobných olympijským vítezem, Emilem Zátopkem.
Emil Zátopek pracoval od sestnácti let v továrne Bata a jednoho dne ho vybral závodní trenér na závody. Emil protestoval, ze je slabý, ale lékarské vysetrení ukázalo ze je zdráv a tak musel nastoupit. Kdyz se pak rozbehl, ucítil silnou vuli vyhrát, coz se mu nepovedlo a skoncil v behu na 100 m, cituji: "az druhý".
Uz ctyri roky poté (1944) vytvoril národní rekord v behu na 2 000, 3 000 a 5 000 metru.
Olympijska kariéra Emila Zátopka zacala na LOH v Londýne roku 1948, kde se zúcastnil závodu na 5 000 a 10 000 metru. V závode na 5 000 metru skoncil druhý a závod na 10 000 metru vyhrál, prestoze ho bezel pouze podruhé v zivote.
Jeho kariéra pokracovala o ctyri roky pozdeji na LOH v Helsinkách, kde vytvoril nesmazatelnou stopu v historii atletiky. Zucastnil se opet zavodu na 5 000 a 10 000 metru, ktere vyhral a pote se jeste rozhodl nastoupit na trat maratonu, ktery predtim nikdy nebezel.
Strategii mel jednoduchou, drzet se drzitele svetoveho rekordu Jima Peterse. Jenze ten prepalil zacatek a kdyz se ho na 15. kilometru Emil zeptal, co si mysli o zavodu, odpovedl mu ve snaze Emila zmast, ze se mu zda tempo pomale. Emilova reakce byla takova, ze proste pridal. :-) Peters zavod nakonec nedokoncil.
Na vsech trech tratich zvitezil v novem olympijskem rekordu.
Emil Zátopek se pokusil o obhajobu medaile z maratonu, ale pri treninku si poranil trislo a skoncil na sest tydnu v nemocnici. V zavode nakonec skoncil na sestem miste.
Celkove Emil Zátopek získal 4 zlaté a jednu stríbrnou olympijskou medaili, trikrát se stal mistrem Evropy, jednou skoncil tretí, patnáctkát se stal Mistrem republiky (5 000 m, 10 000 m a kros) a celkem patnáckrát vylepšil svetové rekordy v ruzných bežeckých disciplínách.
Dana Zátopková se pripojila ke zlínským atletkám v roce 1948. Dana byla velmi všestranná sportovkyne, stala se napr. mistryní Ceskoslovenska v házené žen.
Její nejvetší úspech ji ale teprve cekal, a to v disciplíne hod oštepem. Chvili pote, co Emil dobehl svuj vitezny zavod na 5 000 m, Dana hodila oštep na hranici 50,47 m a vybojovala tak zlatou olympijskou medaili. O osm let pozdeji na LOH v Ríme získala Dana Zátopková svou druhou, tentokráte stríbrnou medaili.
Mezitím však dokázala vyhrát dvakrát Mistrovství Evropy, prekonat svetový rekord (55,73 m) a také stát se mnohonásobnou mistryní rypubliky.
Tomáš Dvorák
Tomas Dvorak je zlinsky rodak a jeden z nejlepsich svetovych atletu. Jeho specializace byl desetiboj. V teto discipline dosahl mnoha uspechu a prestoze jiz aktivne nezavodi tak mu stale patri druha pricka v poradi nejlepsich desetibojaru sveta. Prvni pricka patri take Cechovi, Romanu Sebrlemu.
Tomas zacal sbirat uspechy na juniorskem mistrovstvi Evropy v roce 1991. V tomtez roce take ustanovil cesky juniorsky rekord, ktery nebyl doposud prekonan (7 748 bodu).
Dalsi uspechy na sebe nenechali dlouho cekat a Tomas je sbiral diky vyjimecnemu talentu jeden za druhym.
Pokud bysme meli vyjmenovat jeho nejvetsi uspechy, tak vyjmenujeme nasledujici: Bronzova medaile z LOH 1996, tri zlaté medaile z mistrovství sveta, stríbrná medaile z halového mistrovství sveta, jedna zlatá a dve stríbrné medaile z halového mistrovství Evropy a osm vítezných republikových šampionátu v behu na 110 metru prekážek.
V desetiboji dosáhl Tomáš osobního rekordu 8 994 bodu, což je druhý nejlepší výkon všech dob, v sedmiboji (hala) dosáhl 6 424 bodu, což ho radí na pátou prícku historických tabulek.
A aby toho nebylo málo, tak v roce 2007 se výkonem 8 020 stal druhým desetibojarem, který získal pres 8 000 bodu ve více než 35 závodech. (Ten první je Roman Šebrle.)
Tomáš Dvorák je nyní šéfrenér ceské atletické reprezentace a spolukomentuje atletické mítinky na CT.
Zajímavosti
- Nejdelšího casu v maratonu dosáhl Japonec Šizo Kanaguri. 14. 6. 1912 odstartoval v olympijském závode a po polovine závodu poprosil diváka o pití. Ten mu nabídl sklenici džusu, odpocinek ve vane a nakonec i nocleh. Do Švédska se Japonec vrátil až v roce 1967 ve veku 76 let a závod dokoncil.
Celkový cas tak cinil 54 let, 8 mesícu, 6 dní, 8 hodin, 32 minut a 20,3 sekundy.
- Dana a Emil Zátopkovi se narodili ve stejný den ve stejném roce (19. zárí 1922).
- Jméno Emila Zátopka nese 1. Základní škola ve Zlíne se zamerením na sportovní výuku.
Historie, soucasnost a budoucnost stadionu
Stadion mládeže po dlouhá desetiletí chátral a byl velmi zastaralý, nevhodný a v útrobách doskocište pro skok o tyci obcas prespávali bezdomovci. O tom, jak byla situace špatná se mužete presvedcit na stránce www.akzlin.cz/nazory-odjinud/, kde si mužete precíst apely mnoha osobností, vcetne Dany Zátopkové, ci Tomáše Dvoráka.
Tomu všemu je už dnes útrum, protože se podarilo vyrešit složité vlastnické a ekonomické problémy a Stadion mládeže nyní splnuje mezinárodní parametry atletické federace IAAF.
To ale také není vše (doufejme), protože práve probehla pouze I. faze rekonstrukce. Ve II. fazi by mela byt vybudovana nova tribuna, socialni zarizeni a pristupova komunikace. V ramci III. faze by se mela vybudovat velka telocvicna, prip. hala.
Pokud by Vás zajimal velmi podrobn a dokumentace prubehu rekonstrukce, podivejte se na stránky www.akzlin.cz/rekonstrukce/, kde po jednom kliknuti naleznete celkem 25 dokumentu o rekonstrukci.
AK Zlín
Celou a velmi podrobnou historii atletiky ve Zlíne si muzete precist na strance www.akzlin.cz/historie/.
Na tech samych strankach take naleznete oddílové rekordy, kde stále svítí casy Emila Zátopka z roku 1948. (http://www.akzlin.cz/oddilove-rekordy/)
Zdroje: zlin.eu, atletika.cz, akzlin.cz, wikipedia.org