KP1 - Kostelik Mystery Cache

První keška ze série KP - "Kopce Pelhrimovska" (neplést se sérií PK - Pelhrimovské kopce :). Jedná se o volnou sérii kešek bez bonusovky, které vás dovedou na nekteré zajímavé kopce v okolí Pelhrimova.
Keška se NENACHÁZÍ na výchozích souradnicích. Tam mužete zanechat své vozidlo.

Jak to bylo ve skutecnosti?
Znáte to, není šprochu, aby na nem nebylo pravdy trochu…
Tato povest nám dlouho nedala spát a proto jsme podnikli dukladné pátrání v historických pramenech, kronikách a jiných písemnostech a na základe tohoto studia jsme dospeli k temto záverum:
1. Tehdejší logistické možnosti opravdu neumožnovaly žádnému smrtelníkovi, v tak krátkém case, provést tak rozsáhlý presun materiálu z bodu A (kopec Kostelík) do bodu B (kostel ve Starém Pelhrimove), ackoli se jedná jen o vzdálenost 2,4 kilometru.
2. V Hodejovicích se vede kronika až od 15. století a tak zde nebylo možno pátrat, ale z útržku puvodní, znacne již poškozené kroniky ve Starém Pelhrimove jsme došli k záveru, že k oné události došlo 5. zárí, nekdy kolem roku 1242. Pak již nebyl problém jednoduchým astronomickým výpoctem stanovit casy východu a západu slunce a stanovit tak délku noci. Slunce tehdá zapadlo v 19:31 hod. a vyšlo druhý den ráno v 6:21 hod. Pokud budeme uvažovat, že zhruba hodinu po západu a hodinu pred východem slunce je ješte / již dost videt, pak nám vychází, že zlodeji meli na svou "práci" zhruba 8 hodin a 50 minut , kdy byla úplná tma.
3. Protože je známo, že Pelhrimovští na stavbu kostela neprispeli žádným materiálem a celý kostel byl postaven z materiálu prepraveného z Kostelíku, tak z velikosti puvodní stavby kostela (který byl o trochu menší než jeho dnešní podoba - prestaven byl v polovine 18. století) jsme spocítali celkové množství základního materiálu:

Protože z techto výpoctu je jasné, že lidská síla by na tento presun nestacila, tak jsme zacali pátrat po silách nadprirozených. V tomto prípade se v podstate nabízejí jen dve možné varianty. Bud Boží síla, nebo síla Pekelná!

A. Boží síla - hned v zacátcích výzkumu nám bylo jasné, že tady budeme asi trochu mimo. Ta stavba mela sloužit pro uctívání Boha a proc by tento nechtel, aby tady kostelík vznikl? Mohl tak získat dva nové svatostánky (na Kostelíku a pozdeji i ve Starém Pelhrimove, kde by si kostel urcite taky casem postavili). A v prubehu výzkumu jsme nenarazili na žádný rozumný duvod, proc by tady Buh nechtel kostel. Takže zbyla jediná možná "síla"
B. Pekelná síla - a tady jsme se od zacátku naopak setkávali s indiciemi, že práve tady jsme správne. Z predchozího studia materiálu ke kešce PK3 - Peklo jsme již vedeli, že v míste dnešní ruiny hospodárského dvora "Peklo" mezi Pelhrimovem a Hodejovicemi se v dávných dobách nacházela jedna z mnoha pozemských pobocek centrálního Pekla. A pak již stacila jednoduchá úvaha. Predstavte si, že jste cert. Žijete si poklidným certovským životem v malé certovské komunite na venkove, daleko od Belzebubova sídla, kontroly "shora" prakticky žádné, povinnosti si sice plníte, ale nepreháníte to a tak vás lidé nechávají na pokoji. Proste pohoda a klídek. A najednou se nejací vesnicané rozhodnou postavit vysvecený kostel na dohled od vaší základny. Hrozná predstava - po prohýrené noci se k polednímu probudíte, vylezete z brlohu a první co spatríte je zárící kostel na kopci nad vámi, ani ne kilometr vzdušnou carou! To musí být pro certa hrozná predstava! A tak není divu, že predák pelhrimovské pekelné pobocky vydal pokyn pro velkou a logisticky nárocnou nocní akci na presun veškerého materiálu. Velice správne se rozhodl, že materiál neznicí (to by mohli navozit nový), ale presune ho do jiné blízké vesnice, která kostel ješte nemá a je z dohledu od jejich "Pekla".
Je všeobecne zakorenený názor, že certi jsou schopni prenášet velké, až obrovské náklady (skály, hory, hrady…), ale to jsou jen povery. I pekelníci mají své normy a pokud to není nezbytné, tak se nepredrou. Profesor Fiedler již na zacátku 20. století objevil ve Vídenském podzemí útržky toho, co bylo identifikováno jako "Normy pro pracující certy". Na základe techto dokumentu víme, že normovaná rychlost letu certa s nákladem byla 36 km/hod, bez nákladu pak 72 km/hod. Na naložení nákladu potreboval 2 minuty a stejnou dobu na složení nákladu. A to nejduležitejší - na jeden let si cert mohl (a tudíž musel) naložit 2 tuny nákladu. A to bez ohledu na kubaturu (takže nesl stejne dve tuny kamení jako dve tuny perí) a nerešte jak to dokázal udržet - certi na to meli své fígle.
A protože odborári jsou nalezlí všude, tak i v pekle si prosadili, že po každých dvou hodinách práce má každý cert nárok na tricetiminutovou prestávku!

Na základe všech techto informací jsme mohli spocítat jaký pocet certu byl potrebný na tuto akci. Verím, že i vy budete ve výpoctech stejne dobrí jako cert - logistik a spocítáte nejmenší množství certu potrebné pro prenosení veškerého materiálu ve stanoveném case. Toto císlo totiž budete potrebovat k tomu, abyste spocítali finální souradnice tohoto "certovského" pokladu.

N 49°27.X    E 015°12.Y X = (pocet certu x 25) + 49 Y = (pocet certu x 17) + 49

Geovizitky

Na rozdíl od série "Pelhrimovské kopce", která má své vlastní CWG, tak v keších této volné série najdete jiný druh geo-produktu - speciální geovizitky, s námetem dané keše. Geovizitky si pochopitelne mužete brát. Pokud možno po jedné, at vydrží pro co nejvíce hledacu.

Poznámka:
Jedná se o celkem jednoduchý výpocet, ale chápu, že nekterí z vás "zrovna tenkrát chybeli ve škole, když se to probíralo" :-) a proto se mužete v nouzi nejvyšší obrátit o pomoc na samotné pekelníky. Treba vám trochu napoví :-)