Záhadné stopy na zámku Milotice
Pohledný a společenský mladý hrabě si vzal za ženu krásnou, ale velmi zbožnou šlechtičnu, vychovanou v klášteře. Tam se prý naučila jen na modlitbách klečet a knežská roucha vyšívat. Nelze se tedy divit, že se mladá paní po svatbě o každé maličkosti se zámeckým kaplanem radila, a kdejakou volnou chvíli s ním pobývala. Bez jeho souhlasu nepodnikla vůbec nic. Co měl hrabě dělat ? Chvíli to trpěl, avšak po čase mu žárlivost zaslepila smysly a tak milého kaplana jednoho dne zastřelil. Hraběnka z toho těžce onemocněla a když se po dlouhých měsících přece jen trochu vzpamatovala, rozhodla se, že si už nikdy neoblékne jiné oblečení než černé. Proto se jí začalo říkat "Černá hraběnka". Kupodivu se na zámku za temných nocí nezjevuje divý přízrak hraběte trýzněného zlým svědomím, ale duch nebohého kaplana, který slouží mši, zatímco ztrápená hraběnka přebírá a počítá kostelní roucha.
Mohli bychom říci, že jde o pouhou pověst, avšak v roce 1992 se začalo dít něco divného. Na události upozornila v celostátním tisku jedna z průvodkyň. Sylva P., která hodlala po řadě zavádějících informací uvést věc na pravou míru. Napsala, že otisky bosých nohou neznámého původu se zde poprvé objevily v září 1992. Šlo o černé mazlavé šlápoty, které se žádným způsobem nepodařilo odstranit. Časem se však samy ztratily. V následujících dvou letech se stopy vyskytovaly vždy počátkem podzimu na chodbě v prvním patře u dveří zámecké oratoře. V roce 1994 se však stopy objevily již několikrát, což vzbudilo zájem u veřejnosti a určitou averzi u zaměstnanců zámku. Návštěvníky od té doby zajímají převážně záhadné stopy. Dva nezávisle na sobě povolaní psychotronici určili naprosto shodně trasu oné tajemné bytosti, končící u dveří zámecké oratoře. Není jasné, proč se stopy objevují pouze na konci této trasy.
Jediným člověkem, který snad může dát uspokojivou odpověď na většinu otázek, je zámecký kastelán. Z občasných "přeřeknutí" vysvítá, že o jevech ví více než se zdá, a že s nimi má i vlastní zkušenosti. Nemíní však nikomu podávat žádné informace. Na řadu dopisů pracovníci zámku neodpověděli. Na místo se tedy vypravili členové KPU Kroměříž, kteří, aby pracovníky zámku nedráždili, pracovali v anonymite. Prohlédli si interiér zámku a všímali si zvláště oratoře. Oratoř je menší místnost, vyzdobená a zařízená, opatřená zaskleným oknem s pohledem do kaple, nacházející se v přízemí. Při fotografování se náhle zablokovala spoušť, přesto, že předtím i potom přístroj fungoval naprosto normálně. Vstup do oratoře je asi 5 - 6m od botníku. Na dotaz paní průvodkyni, kde se objevovaly záhadné stopy bylo badatelům řečeno, že stopy se objevovaly a mizely v místech, kde se návštěvníci přezouvají. Podle odpovědi bylo vidět, že toto téma nepatří k jejím oblíbeným.
Zůstává tedy na Vás, zda si ony záhadné stopy, jejich původ a vznik, půjdete oveřit v praxi.
Otevírací doba zámku
Duben a říjen: 9:00 - 15:00 SO,NE
Květen až září: 9:00 - 16:00 denně kromě PO
doba prohlídky 50minut , vstupné obvyklé
Zahrada a park zámku
Zdarma denně v době: 9:00 - 19:00 , v zimním období vstup na vlastní nebezpečí