Farni kostel Nejsvetejsi Trojice

Farni kostel, pozdne renesancni budova s prikrou, priblizne 27 m dlouhou, sindelovou strechou, tvori dominantu obce Suchdol nad Odrou jiz od roku 1605. Je orientovan podle svetovych stran - zakulacene presbyterium je na vychod, na zapadnim konci je pak uzavren hranatou kamennou vezi o vysce asi 48 metru. Vezi vede hlavni vstup do chramove lode. V blizkosti jeji vychodni casti se na jizni strane nacházi pulkruhova pristavba slouzici jako sakristie. Na jizni strane kostela se nachazi vedlejsi vchod, nyni nepouzivany. Na kamennych verejich jeho vrat jsou vytesany erby budovatele chranu a jeho manzelky - byci hlava s pismeny H B C V K (Hans Balthasar Czetritz von Kinsberg) a Odrivous (erb panu z Kravar) s pismeny K B (Katharina Buchtin von Buchlitz). Vystup na kur a do veze je na vnejsi severni strane veze. Klenba chramove lodi je na vnejší strane kostela podeprena osmi kamennymi piliri. Vez kostela byla dokoncena v roce 1614. Chramova lod ma tzv. falesnou krizovou klenbu, vymalovanou roku 1887, na doporuceni stavitele domu Meretta z Olomouce je prosvetlena 9 okrouhlymi okny, ozdobenymi malbami na skle. Misto desateho okna nad sakristii se nachazi okno pro oratorium chramoveho patrona.

Hrbitov uzavira na vychode farni zahrada, obklopená kamennou zdi.