Dobyvani vesmiru #4 - Bonus cache Mystery Cache

Dobyvani vesmiru #4 - Bonus cache

Tato cache Vam predstavi nekolik zajimavosti ohledne projektu tykajicich se letu na Mesic

NASA

NASA (National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) je americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví.

NASA vznikla jako americká reakce na úspěchy sovětského kosmického programu. 29. července 1958 americký prezident Eisenhower podepsal „National Aeronautics and Space Act“, zákon, kterým vznikla NASA. Agentura začala fungovat 1. října 1958 a po Národním poradním výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics - NACA) zdědila čtyři laboratoře a zhruba 8000 zaměstnanců.

První programy NASA byly zaměřeny na výzkum letů člověka do vesmíru. Program Mercury, zahájený v roce 1958, měl za cíl hlavně zjistit, zda člověk může přežít ve vesmíru. 5. května 1961 uskutečnil Alan Shepard balistický skok v kabině Mercury-Redstone 3 a 20. února 1962 se John Glenn stal prvním Američanem, který obletěl zeměkouli v kosmické lodi Mercury-Atlas 6.

Ačkoli většina rozpočtu NASA byla věnována na pilotované kosmické lety, NASA vyslala také řadu bezpilotních sond. V roce 1962 odstartoval Mariner 2, který jako první lidmi vyrobená sonda proletěl kolem jiné planety - Venuše. Programy Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter byly klíčové pro průzkum podmínek na Měsíci před přistáním lidí v rámci programu Apollo. Dvě sondy Program Viking přistály na Marsu a sondy Pioneer a Voyager se vydaly k vnějším planetám sluneční soustavy - Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, odkud vedle vědeckých dat vyslaly i barevné snímky

V roce 1973 NASA vypustila svoji první družicovou stanici - Skylab. Vystřídaly se na ní tři tříčlenné posádky, ale již v roce 1975 byla opuštěna.

Po vítězství USA v závodech o dosažení Měsíce se obě mocnosti začaly orientovat na vzájemnou spolupráci. 17. července 1975 se americká loď Apollo spojila se sovětským Sojuzem 19. Tento projekt znamenal zahájení mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru a mnohé projekty, které existují dnes, mají počátek v té době

Od druhé poloviny 70. let se hlavní úsilí NASA soustředilo na projekt raketoplánu. Do roku 1985 byly postaveny 4 raketoplány Space Shuttle, zamýšlené jako opakovaně použitelný dopravní prostředek na oběžnou dráhu Země. První z nich, Columbia, odstartoval 12. dubna 1981. Lety raketoplánů však byly podstatně dražší než se původně plánovalo a katastrofa Challengeru v roce 1986 ukázala jejich bezpečnostní vady.

Raketoplány byly využívány i k čistě vojenským letům (program některých expedic byl zcela tajný), ale jejich vědecký přínos byl značný. V roce 1990 vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův vesmírný dalekohled (společný projekt s ESA, začátek významnější spolupráce obou organizací) a posádky raketoplánů na něm provedly i několik oprav a vylepšení přímo na oběžné dráze.

V roce 1995 se raketoplán připojil k ruské orbitální stanici Mir. Od roku 1998 pak na oběžné dráze Země začala výstavba mezinárodní stanice ISS, ke které americké raketoplány uskutečnily řadu letů. Při dosud posledním z nich 1. února 2003 se nejstarší z flotily raketoplánů, Columbia, rozpadl nad Texasem vinou poškozené tepelné izolace na křídle. Od té doby byly až do 4. července (2006) lety raketoplánů zastaveny.

Od 90. let 20. století NASA čelila ztenčujícímu se rozpočtu (v posledních letech asi 16 mld. dolarů ročně). Devátý ředitel NASA Daniel S. Goldin proto prosadil přístup nazvaný „rychleji, lépe, laciněji“, který měl snížit náklady na kosmické lety. Tento přístup byl kritizován a přehodnocen po ztrátě sond Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander v roce 1999.

Kennedyho vesmírné středisko

Kennedyho vesmírné středisko (anglicky John F. Kennedy Space Center) je americký kosmodrom na Mysu Canaveral ostrova Merritt na Floridě v Spojených státech. Středisko je spravováno americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Nachází se na půl cestě mezi Miami a Jacksonville. Je 55 km dlouhé a 10 km široké, jeho celková rozloha je 567 km2 a pracuje tam okolo 17 000 lidí. Vesmírné středisko je oblíbeným cílem turistů a má i vlastní centrum pro návštěvníky a veřejné turistické trasy. Na velké části území je omezený rozvoj infrastruktury, protože ho zaujímá i důležitá přírodní rezervace. Žijí v ní desítky druhů ptáků a savců, často lze zahlédnout volně žijící aligátory. Kosmodrom byl pojmenován po americkém prezidentu Johnu Fitzgeraldu Kennedym

Starty raket a raketoplánů jsou v současnosti řízeny ze Startovacího komplexu 39, kde se nachází i hangár. Šest kilometrů na východ jsou dvě startovací rampy. Osm kilometrů jižně je průmyslová zóna vesmírného střediska, kde jsou umístěny administrativní budovy.

Nejvýznamnější budovou je VAB (Vehicle Assembly Building), ve které jsou prováděny kontroly, opravy a úpravy raketoplánů před každým startem. Odtud se na příslušnou odpalovací rampu raketoplán přepraví pomocí pásového transportéru (anglicky Crawler Transporter) - zdolání 5,5 km dlouhé trasy trvá celý den.

Přistávací dráha pro raketoplány je široká 120 m a dlouhá přes 5 km.

Startovací komplex 39

Startovací komplex 39 anglicky Launch Complex 39 (LC-39) je rozsáhlá oblast se souborem zařízení ve Vesmírném středisku Johna F. Kennedyho na mysu Canaveral na Floridě, USA. Postaven byl pro program Apollo, posléze byl upraven pro potřeby programu Space Shuttle. Další úpravy od roku 2007 připraví LC-39 na účely projektu Constellation.

Prvotní návrh Startovacího komplexu 39 obsahoval 5 ramp s rozestupem 8 700 stop (2,6 km), aby se zabránilo havárii v případě výbuchu. Tři byly plánované na výstavbu, dva byly rezervovány do budoucna. Číslování ramp bylo zavedeno směrem od severu k jihu, nejsevernější byla LC39A a nejjižnější LC39C. LC39A neyla nikdy postavená a LC39C se stala rampou LC39A roku 1963.

Rampy byly zpočátku používány ke startům raket Saturn V v programu Apollo. Původní struktura ramp byla přepracovaná pro potřeby raketoplánu, který poprvé odstartoval z LC39A po posledním startu Saturnu V, který nesl Skylab roku 1973, a v roce 1977 z LC39B po testovacím projektu Apollo-Sojuz (1975). LC39 byly během období Apolla jen odpalovací rampy - doplňovací věže byly připojeny ke startovací rampě - jediná úprava, která byla provedena, byla takzvaná "milkstool", která umožnila raketě Saturnu IB (pro všechny mise Skylab s lidskou posádkou, nevypuštenou Skylab Rescue, a ASTP) použít odpalovací věž Saturnu V. Pro raketoplán měla odpalovací rampa nepohyblivou věž a otáčející průchozí rampu, použitou na ochranu orbiteru raketoplánu a na namontování vertikálního ovládání užitečných nákladů do nákladního prostoru.

LC39 byl poprvé použit v roce 1967 s prvním startem Saturnu V, který nesl Apollo 4 - plavidlo bez lidské posádky. Druhý start bez lidské posádky (Apollo 6) také využil LC39A. S výjimkou letu Apollo 10, který startoval z rampy LC39B, startovaly všechny lety s lidskkou posádkou Apollo-Saturn počínající letem Apollo 8 z rampy LC39A. Po startu Skylabu v roce 1974, kdy byla použitá raketa Saturn INT-21 (dvojstupňové provedení rakety Saturn V původně určené pro aplikační program Apolla), byla rampa LC39A přepracovaná pro program Space Shuttle a byla použita pro první start raketoplánu Columbia (STS-1).

Vehicle Assembly Building

Vehicle Assembly Building (dříve Vertical Assembly Building) je raketová montážní hala v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Je to jedna z nejobjemnějších budov na světě, do roku 1974 to byla nejvyšší stavba na Floridě.

Původně soužila pro montáž rakety Saturn V pro program Apollo. V současné době se používá pro sestavování jednotlivých dílů Space Shuttle (palivová nádrž ET, dva pomocné motory SRB a orbitální stupeň raketoplánu). Po montáži je celá sestava převezena pomocí transportéru na odpalovací rampu.

VAB má půdorys o rozměrech 158 × 218 m, výška je 160 m. Vnitřní objem je přes 3,5 milionu m3. Pro představu o její velikosti – každá hvězda na vyobrazené americké vlajce má průměr 1,8 metru, modré pole pod hvězdami má rozměry basketbalového hřiště a jednotlivé pruhy jsou široké jako běžná silnice. Vlajka byla na budovu přidána v roce 1976 u příležitosti dvoustého výročí deklarace nezávislosti společně s hvězdou, která byla později nahrazena logem NASA. Samotné logo má v průměru 25 m.

Vnitřní objem stavby je tak ohromný, že má i vlastní počasí. Zaměstnanci pracující v budově uvádějí, že v obzvláště vlhkých dnech se o stropu budovy tvoří mraky[1]. Proto je neustále v provozu ventilační systém se 125 ventilátory, který je schopen vyměnit veškerý vzduch v budově během hodiny.

Vzhledem k umístění na Floridě byla budova postavena tak, aby odolávala hurikánům a tropickým bouřím. Největší poškození utrpěla v září 2004 od hurikánu Frances, který odnesl přibližně 1 000 hliníkových panelů z pláště (každý o rozměrech 3 × 12 m). Frances přišel jen tři týdny po hurikánu Charley, který také způsobil značné, i když méně vážné poškození. Odhadovaná škoda na budově je asi 700 000 dolarů.

Od roku 2008–2009 se počítá s využitím budovy pro montáž raket Ares I pro projekt Constellation. Po dosloužení raketoplánů v roce 2010 se ve VAB budou montovat rakety Ares I i Ares V pro znovudopravení člověka na Měsíc v roce 2019.

A ted par otazek ke zjisteni souradnic finalni cache

1. Kdy byla vypustena prvni raketa z mysu Canaveral ?

a) 24.07.1950 A = 6

b) 28.05.1951 A = 0

c) 12.03.1952 A = 9

2. Kolik melo dosud NASA reditelu?

a) 10ředitelů B = 8

b) 11ředitelů B = 5

c) 12ředitelů B = 1

3. Kdy se narodil Werner von Braun, konstrukter Saturnu V, ktery vynesl prvni lidi k Mesici?

a) 05.06.1910 C = 9

b) 16.12.1911 C = 6

c) 23.03.1912 C = 3

Finalni cache se nachazi na souradnicich

N 50° 03.(Z-X-((a+b)(2*c+1)(c-b)))

E 014° 41.(Z-Y+((c)(a+c-b)(2*(b+c)))

kde

X = bonusové číslo z cache Dobyvani vesmiru #1 - Projekt Mercury

Y = bonusové číslo z cache Dobyvani vesmiru #2 - Projekt Gemini

Z = bonusové číslo z cache Dobyvani vesmiru #3 - Projekt Apollo