Václav Jícha se narodil 10.02.1914 v Dnešících u Prestic, pozdeji žil v Praze 8 Bohnicích, kde navštevoval místní školu. Celý svuj život již od detství zasvetil létání, zacínal s modelárstvím, pozdeji se venoval bezmotorovému létání. Po vyucení pracoval jako letecký mechanik v Aeroklubu vysokoškolského sportu, kde si našetril na letecký výcvik.
Po jeho absolvování získal v roce 1933 pilotní diplom a stal se leteckým instruktorem v Liberci. Po dobrovolném prihlášení do armády absolvoval v letech 1935 až 1937 Školu pro odborný dorost letectva ve Vojenském leteckém ucilišti v Prostejove a po absolvování stíhacího výcviku byl pridelen k 44. stíhací letce leteckého pluku c.. 4, která sídlila na letišti Praha-Kbely. Tady si výjimecné schopnosti mladého poddustojník všiml nejúspešnejší predválecný ceskoslovenský akrobatický pilot, npor. František Novák, který Václava již v roce 1938 zaradil do známé akrobatické devítky létající na Avii Ba-122. Svuj talent však naplno projevit již nestihl.
Po okupaci unikl 01.05.1939 do Polska, odkud pokracoval na palube lodi Batory do Francie, kde musel podobne jako jiní ceskoslovenští letci vstoupit do Cizinecké legie. Skoro 4 mesíce strávil v Sidi-bel-Abbes v Alžírsku v hodnosti vojáka v 1. pluku Cizinecké legie. Až po vypuknutí války byl prijat do L `Armée de l` Air a spolu s ostatními spolubojovníky absolvoval v Blida preškolovací výcvik. Po jeho skoncení následovalo preškolení na francouzské stíhací letouny Morane Saulnier MS 406C.1 stíhacího výcvikovém stredisku (CIC No. 1) na letišti La Senia v Oranu. Na této základne došlo ke zformování jednotky Groupe de Chasse I / 6 k níž byl 13.12.1939 mezi prvními 6 ceskoslovenskými letci zarazen i Cpl.Chef Václav Jícha a jednotka se brzy presunula do Francie.
Svuj první sestrel získal Jícha 20.05.1940, kdy se mu podarilo sestrelit Messerschmitt Bf 109E. O den pozdeji se podílel na znicení Dornier Do 17 a další Do 17 ve spolupráci sestrelil i 24.05. Svuj poslední úspech v bitve nad Francií dosáhl 05.06. když se mu podarilo sestrelit Henschel Hs 123. Celkem tak dosáhl 4 sestrely, z toho 2 ve spolupráci. Na zastaralých Moranech odlétal 70 operacních hodin a zúcastnil se i nekolika mimorádne nebezpecných útocích proti nemeckým tankum.
Po kapitulaci Francie opustil spolu se svými spolubojovníky 24.06. na palube lodi General Chanza. Z Casablanky pokracovaly na palube Gib-el-Dersa pres Gibraltar do Velké Británie, kam dorazili 12.07.1940. Po príjezdu do Velké Británie byl do RAF prijat v hodnosti Sergeant. 06.08.1940 byl pridelen k 310. peruti ale už o nekolik dní pozdeji byl 17.08. spolu s dalšími 19 ceskoslovenskými piloty preložen do Sutton Bridge k 6. operacne výcvikové jednotce (6. OTU). Po ukoncení preškolení na Hurricany byl 10.09.1940 preložen k 1. peruti, kde se úspešne zapojil do bitvy o Británii.
Svuj první sestrel v RAF získal 29.10., Když ve spolupráci s P / O J. C. Robinsonem a Sgt W. T. Pagem sestrelil Dornier Do 17. Již o den pozdeji byl opet úspešný, když spolu s F / O R. G. Lewisem sestrelil pruzkumný Junkers Ju 88 A-1. Od 17.11. pusobil v další britské jednotce, 17. peruti také vyzbrojené Hurricanmi. Po založení 313. ceskoslovenské stíhací perute se vetšina letcu pusobících v britských perutích zacala shromaždovat v této jednotce. Mezi prvními jejími cleny byl i nedávno povýšen Pilot Officer Václav Jícha, který se k ní pripojil 27.05.1941. Setkal se zde s bývalými spolubojovníky z GC I / 6 av rámci ceskoslovenského krídla se více než rok úcastnil ofenzivních útoku nad neprátelském území.
28.03.1942 se stal prvním ceskoslovenským stíhacím pilotem kterému se podarilo sestrelit velmi obávaného nového protivníka v podobe Focke Wulf Fw 190A. Poslední úspech dosáhl 24.04. behem pokusu o záchranu svého težce zraneného spolubojovníka F / Sgt Prokopa Brázdu, na jehož útocilo 5 letadel Focke Wulf Fw 190. Jíchovi se podarilo protivníku odlákat a jednoho z nich i poškodil, ale svého prítele se mu zachránit nepodarilo. Celkem se mu podarilo sestrelit 3 neprátelská letadla samostatne, 4 ve spolupráci a jedno poškodit. Po ukoncení operacního turnus 17.08.1942 již v hodnosti Flying Officer obdržel za své úspechy v boji 29.09. vysoké britské vyznamenání Distinguished Flying Cross. F / O Václav Jícha byl pridelen k 41. skupine technického velitelství RAF do Cosfordu kde zacal pracovat jako zkušební pilot. Nedaleké Castle Bromwich bylo hlavním centrem firmy Vickers Armstrong Ltd. (Supermarine) vyrábející stíhací letadla Supermarine Spitfire a bombardéry Avro Lancaster. Hlavním zkušebním pilotem který jejich zalétají byl Alex Henshaw. Behem jednoho z testovacích letu se za ním objevil jiný Spitfire a zacal se mezi nimi simulovaný boj. I když zkušený Henshaw použil všechny své triky, svého soupere se mu setrást nepodarilo. Jak se pozdeji Alex Henshaw dozvedel, jeho protivníkem ve vzduchu byl Václav Jícha.
Po osobním setkání se tak díky svým mimorádným schopnostem stal zalétavacím pilotem firmy Vickers Armstrong Ltd. v Castle Bromwich a dostal tak možnost spolupracovat s piloty, kterí patrili k absolutní špicce letectví. Do této funkce nastoupil 03.01.1943 v hodnosti Flight Lieutenant a venoval se hlavne zjištování prícin vysazování motoru, což patrilo k nejnebezpecnejším úkolum. Behem techto zkoušek 15-krát nouzove pristával, pricemž 9-krát se mu to podarilo bez poškození letadla, což bylo pri špatném pocasí casto panujícím v Castle Bromwich na letišti chráneném balonovou baráž úctyhodný výkon. Krome Wellingtonu a Lancasteru otestoval celkem 1 287 letadel Spitfire ruzných verzí.
Za své zásluhy pri testování letadel dostal in memoriam 28.11.1945 jako jeden z mála našich pilotu Air Force Cross. Toto úspešné pusobení skoncilo v kvetnu 1944, když musel svuj post opustit kvuli rozkazu zakazujícímu úcast zahranicních pilotu na tajných projektech. V testování letadel Spitfire pokracoval v 9. a pozdeji v 45. údržbárské a opravárenské jednotce (9. a 45. MU).
Ironií osudu bylo že takový vynikající pilot jakým Václav Jícha nepochybne byl se konce války nedožil. Jen tri mesíce pred jejím ukoncením zahynul jako pasažér pri nehode dopravního letadla. Stalo se to nad Skotskem 01.02.1945, když spolu s F / Lt Fergussonom který rídil Avro Anson Mk.I NK945 behem snehové boure narazili do kopce Turf Law nedaleko Dremel v hrabství East Lothian. I když Jícha pád letadla prežil a dokázal se odplazit od vraku, bez pomoci však umrzne, protože trosky letadla zaváté snehem se našly až týden po nehode.
Vecný odpocinek našel na hrbitove St. Mary `sv Haddingtone ale jeho urna je uložena i na hrbitove v Bohnicích. V dobe smrti mel hodnost nadporucíka, po válce byl posmrtne povýšen na štábního kapitána a v roce 1991 na plukovníka i. m.
Na pocest jeho památky umístil Svaz letcu na budovu školy kterou navštevoval 24.05.1995 pametní desku, další se nachází v jeho rodných Dnešicích a v mestské cásti Praha 14 je po nem pojmenována ulice.
Zdroj: www.valka.cz, CTK, Reuters
