Prasily nepatri nastesti mezi sumavske zmizele vesnice, byly znicene jen castecne.
Trocha historie neuskodi
Horska ves, lezíci na stredoveke Breznicke obchodni stezce pod horou Zdanidla byla zalozena kolem sklarske huti z roku 1739. V roce 1778 zakoupil Prasily hrabe Kinsky, ktery pronajal zrcadlove sklarny Christianu Ferdinandu Abelemu. Za spravy Abelu se prasilské podniky rozrustaly a rozsiroval se jejich provoz. Konec pro sklarskou vyrobu znamenal pocatek 19. století, kdy byl otevren Vchynicko-tetovský plavební kanál. Drevo bylo prevázeno do vnitrozemí a jeho pouzivani jako paliva v hutích se ukazovalo jako nehospodárné. Do opustenych sklárských domku se nastehovali prevázne lesní delníci. V opustených objektech brusíren otevrel Kaspar Eggerth v roce 1918 papírny. Prásily byly známé výrobou kvalitního papíru. Eggerthova papírna zásobovala prezidentskou kancelár. V roce 1933 podnik zanikl po mohutném pozáru. Pred druhou svetovou válkou bylo prásilské panství spojeno s Dlouhou Vsí a patrilo Schwarzenberkum. Behem jejich správy byly Prásily vyhláseným centrem spolecenského a hudebního zivota horní Sumavy.
Pocátkem 20. století zacaly být drevené stavby nahrazovány zdenou výstavbou, postavena byla posta s telegrafem, dva hostince a studentská noclehárna, cetnická stanice, inspektorát, oddelení financní stráze, státní polesí, obecná skola, trojtrídní ceská skola a ctyrtrídní skola nemecká, pila a papírna, která patrila k nejstarsim v Cechách. Zrízena byla i lékarská ordinace. Bývalý Schwarzenberský pivovar byl roku 1928 prestaven na chatu KCT (Klub ceských turistu), kam bylo jiz zavedeno elektrické svetlo. Roku 1936 vystaveli clenové KCT na Prásilském potoce koupaliste. Od roku 1938 se v Prásilech uvádí elektrické osvetlení z malé elektrárnicky a primitivní vodovod rozvedený z bystriny. Tehdy, v roce 1938, zde zilo 1022 obyvatel ve 161 domech. Vetsina obyvatel se zivila jako drevari nebo drobní remeslníci. K Prásilum nálezely i mnohé samoty a osady v blízkém i vzdáleném okolí, které dnes muzeme v terénu identifikovat jen s presnou znalostí lokalizace: Dolní a Horní Steindlberg(Zdanidla), Gsenget, Horní Hut, Formberg, Liscí Díra, Grunbergrova Hut, Neubrunn, Seeberg, Seckerberg, Sonnberg (Slunecná), Hurka, Zhurí, Stodulky, Vysoké Lávky.
2. svetová válka
Po skoncení druhé svetové války bylo mírné a vetsinou bezkonfliktní nemecké obyvatelstvo mestecka a prilehlých obcí vysídleno a do kraje prislo nekolik dobrodruhu v rámci dosídlování pohranicí. Záhy po komunistickém puci v roce 1948 vyrostly podél celé hranice mohutné zátarasy a znemoznily lidem pohyb v okolních lesích. Soucasne poloopustené území zabralo vojsko a odrízlo obyvatele od kontaktu s Ceskoslovenskem. Na okolních stráních se rozprostrely dráhy pro obrnené transportéry a tankové strelnice. Okolní vesnice poslouzily jako vhodné delostrelecké terce a postupne byly srovnány se zemí. Stejným zpusobem se zmensovalo i samotné mestecko Prásily. Ke konci 70. let doslo k demolici kostela sv. Prokopa. Zachován zustal pouze hrbitov s ulámanými krízi.
Soucasnost
Do roku 1989 z nekdejsího mestecka zbylo sotva 25 domku. Celých ctyricet let sem nikdo nesmel, mnozí lidé se odstehovali, ale nekterí prece jen vydrzeli. Obývají ubohé torzo vesnice, která mela jeste za první republiky podobný zvuk jako treba Spindleruv Mlýn. Obec nemá skolu ani kostel. Skola je v 15 km vzdálených Hartmanicích, kam jezdí dvakrát denne autobus. Pokud probíhalo vojenské cvicení (to bylo velmi casto), deti se do skoly nedostaly treba nekolik dní a lidé nemeli ani základní potraviny a byli tedy odkázáni treba na samozásobitelství. Ani místní obcané nemohli chodit za hranicní zátaras a ti, co za „dráty“ pracovali, tam mohli jen s ozbrojeným doprovodem po dukladném proverení. Dá se tak ríci, ze lidem zde se druhá svetová válka protáhla o celých 45 let.
Po roce 1991 byl vojenský výcvikový prostor zrusen a do Prásil se zacal vracet zivot i turistický ruch. Dnes se Prásily znovu stávají prirozeným centrem této cásti Sumavy. Naleznete zde radu penzionu a keltský skanzen. Turistické trasy odtud vedou hlavne k jezeru Laka, Prásilskému jezeru a na Poledník (1315 m) s rozhlednou. Lákadlem pro návstevníky tak zustává úzasná a unikátní okolní príroda, do které jsou Prásily ideálním výchozím místem.
A kde je ta krabicka? Posunula jsem ji k lesní kapli s hrobkou nad Prášily, o tomto místě jsem se zatím nic nedozvěděla, kdybyste byl někdo schopnější, dejte vědět.. .
Text neni vyplodem me fantazie, cerpala jsem z vice zdroju-wikipedie, zanikle obce,aj.