Prestože i v Ceské republice už nekterá mesta a instituce navazují se sprejery spolupráci, vyhrazují místa, kde se mohou vyrádit a porádají jim výstavy, graffiti je a patrne i vždycky bude predevším nelegální adrenalinovou zábavou a nicením cizího majetku.
CO RÍKÁ ENCYKLOPEDIE
Graffiti je druh výtvarného projevu spocívající ve vytvorení výtvarného díla pomocí sprejových barev. Protože je však vetšinou vytváren nelegálne (napr. na domech, památkách, dopravních prostredcích apod.), jde o závažnou formu vandalismu, která je v Ceské republice trestným cinem. Samotný termín graffiti je vzdálene spríznený s pojmem Sgrafito, vychází z puvodního reckého slovesa grafein – psát.
Základní pojmy
Writer – clovek, který vytvárí graffiti
Crew – skupina writeru, která pracuje spolecne
Toy – zacátecník (mezi sprejery se tento výraz používá spíše jako vulgarismus)
Can – plechovka spreje
Cap – tryska na spreje
Tag – podpis writera, duraz na kompozici
Piece – barevné graffiti, duraz na tvary písma a celkovou barevnou kompozici
Chrom – stríbrno-cerné graffiti, duraz na tvar
Trow-up – rychlé graffiti, duraz na jednoduchost
Sketch – skica
Panel – graffiti na vagonu vlaku
Zdroj: Wikipedie
Poškozené jsou všechny tramvaje
Se sprejery se denne potýká napríklad Dopravní podnik mesta Olomouce (DPMO). Tramvaje a autobusy patrí k nejoblíbenejším tercum jejich rádení. Kvuli sprejerum musel dokonce podnik zvýšit ostrahu v okolí areálu vozovny. Letos tady poulicní umelci „vyzdobili“ tramvajový vuz po celé délce. Od té doby se už nic takového neopakovalo, pachatelé ale policii stále unikají. „Casté jsou i útoky na naše budovy na konecných, nebo menírny, kde nám pravidelne nicí fasády. Se státní i mestskou policií intenzivne spolupracujeme, ale úspešnost dopadení vandalu je minimální,“ priznala mluvcí DPMO.
S nejruznejšími maluvkami a nápisy se setkávají cestující ve valné vetšine vozidel. V interiérech je problém predevším s nápisy speciálními fixy, které jdou odstranit bud velmi težko, nebo dokonce vubec. „Týká se to predevším tramvají, v autobusech je jich minimum. Další zpusob poškození je rytí do skla diamantem. Poškozené máme témer všechny tramvajové vozy,“ dodala mluvcí. To, co odstranit lze, likviduje podnik vlastními silami. Vetšina škod je ale bohužel neodstranitelná.
Podzemní umení
A kde se sprejerum pracuje nejlépe? Pod zemí. V Olomouci není jediný podchod, který by nebyl odshora až dolu a z jednoho konce na druhý popsaný nápisy. Technické služby mesta Olomouce, a.s., (TSMO) s nimi svádejí nekonecný boj. Jednou za cas graffiti odstraní, zanedlouho jsou tam ale zpátky. „Vždycky chvíli trvá, než se objeví první nápis. Je asi vetší problém zacít malovat na bílou zed, než se pak pridat k ostatním,“ má svou teorii Antonín Zívala z technických služeb. Pred nekolika lety proto zacali používat speciální antigraffity náter, který znesnadnuje psaní a umožnuje nápisy lépe odstranit. Tato speciální impregnace se osvedcila treba na zdi neredínského hrbitova, kde se od té doby graffiti prestaly objevovat. Na opravy podchodu jde rocne zhruba dva a pul milionu korun. Likvidace graffiti napríklad z podchodu v Brnenské ulici stála vcetne speciálního náteru dve ste tisíc. Jako když je vyhodíte do koše – ubehlo pár dní a nápisy byly zpet.
Ješte vetší problém mají technické služby na zastávkách autobusu a tramvají. „Ze skel se ješte nápisy nejak odstranit dají, horší je to s plasty, u kterých se použitými chemikáliemi naruší jejich struktura. Další problém je s poškozováním dopravního znacení, tady mohou být nápisy dokonce nebezpecné,“ dodává Zívala.
POHLED UMELCE
Dívám se na sprejery pozitivne. Je to už víc než 30 let respektovaný zpusob výtvarného vyjádrení. Samozrejme záleží na jejich nadání,v knihách mužeme najít skvelé príklady graffiti, které se ve skutecnosti, zvlášte v našem prostredí, težko nalézají. Vetšina produkce, na kterou v našich mestech narazíme, je nekvalitní, až hloupá. Jsou však okamžiky, kdy clovek narazí na graffiti, které je na správném míste, ve správné kompozici se správným konceptem. Je celkem zábavné taková díla objevovat.
J. K., olomoucký výtvarník
Bystré oko kamer
Ani pod zemí nebo pod rouškou tmy si ale sprejeri nemohou být jisti, že jejich umení nekdo patricne neohodnotí. Všetecné cocky kamer odhalily už desítky výtecníku, kterí se rozhodli, že si cestu nocním mestem zpestrí trochou umení. Strážníci pravidelne cíhají predevším v blízkosti diskoték, napríklad v Riegrove ulici. Castejší problém se sprejery reší také na námestí Republiky. „Díky kamerovému systému se nám letos do ríjna podarilo dopadnout šest pachatelu. Takovéto podezrení ze spáchání trestného cinu oznamujeme automaticky Policii CR, která posoudí spolecenskou nebezpecnost tohoto protiprávního jednání a rozhodne o dalším postupu,“ uvedla mluvcí olomoucké mestské policie. Pachatelum hrozí bud pokuta, nebo až rok vezení. „Presáhne-li ale škoda urcitou hranici, nebo se jedná o organizovanou skupinu ci opetovnou cinnost, zvyšuje se sazba na šest mesícu až tri roky,“ varuje mluvcí olomoucké policie.
CO RÍKÁ ZÁKON
Trestného cinu poškozování cizí veci (§257b trestního zákona) se dopustí ten, kdo poškodí cizí vec tím, že ji postríká, pomaluje ci popíše barvou nebo jinou látkou. U tohoto trestného cinu z dikce zákona nevyplývá, že by škoda musela dosáhnout výše škody nikoli nepatrné (5000 korun), proto jakékoli poškození cizí vecí postríkáním, pomalováním, resp. popsáním barvou nebo jinou látkou bude naplnovat skutkovou podstatu trestného cinu za predpokladu, že stupen takového jednání bude vyšší než nepatrný a u mladistvého vyšší než malý (u mladistvého by takové jednání nebylo trestným cinem, ale provinením).
Oficiálne neoficiální zed
I když zákon hovorí jasne a veškeré psaní po zdech považuje za trestný cin, je treba rozlišovat graffiti a graffiti. Je urcite rozdíl, zda nekdo pomaluje fasádu historického domu v centru mesta nebo panelovou šedivou zed na sídlišti.
Zatímco jádro mesta „zdobí“ spíše drobnejší nápisy a obrázky, v okrajových cástech lze najít i skutecná veledíla. Ridici projíždející po Velkomoravské ulici urcite neprehlédnou dlouhou zed pomalovanou na první pohled mnohem zdarilejšími výtvory, než jaké jsou ve zminovaných podchodech. A dokonce i ti, kterí jsou na sprejery hodne naštvaní, musejí uznat, že oproti puvodní šedé betonové desce vypadá ta barevná o neco lépe. Svedcí o tom i fakt, že obrázky jsou tady už dlouho a potichu se „tolerují“. Nejde pritom o oficiálne povolené místo pro graffiti. Mesto žádnou takovou plochu momentálne sprejerum nenabízí a do budoucna o tom ani neuvažuje. Pozn. V dnesni dobe je ona zminovana zed zcela legalni a mesto dokonce podporuje Graffity show. Posledni takova akce se konala v lete 2010. Zde se mužete podívat na video. Upozornuji, že ten týpek v úvodu, tak to nejsem já :-) .
POHLED PSYCHOLOGA
Já vnímám sprejerství v souvislosti s možnostmi, které dnešní mládež má v oblasti zdravého sebeprosazení. Chování sprejeru je v podstate primitivní odraz potreby oznackovat si své místo ve svete. Potrebou mít pocit, že nekam patrím a že mi neco patrí. Pokud neexistuje v rodine ci blízké komunite možnost zažít si bezpodmínecné prijetí, pokud je otevrená komunikace nahrazována konzumním nadstandardem a civilizacními konvencemi, pak v protikladu k tomu uplatnují deti prvky pravekého primitivního chování. Tedy bezprostrední agresivitu, násilné privlastnování a destrukci. Cást sprejeru tak svým chováním dává najevo, že se v našem svete necítí dobre. Vytvárejí si tak iluzi vlastního sveta a jeho pravidel, podobne jako mladé gangy jinde ve svete. I tam, kde se dnes deti navzájem strílí, byly napred na zdech znacky. Jenom si jich nikdo nevšímal...
nejmenovany olomoucký psycholog