Rajhradsky mlyn „Strumen“ Traditional Geocache
Rajhradsky mlyn „Strumen“
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
!!! POZOR od
30.4.2011 ZMENA SOURADNIC, VELIKOSTI I HINTU !!!
Není pochyb o tom, ze
nedaleko dnesního Rajhradu stálo od poloviny 9. století valem
obehnané velkomoravské hradiste, které pozvolna v 10. století
zaniklo. V prubehu své krátké historické epizody bylo lokálním
centrem obchodu a remesel, které bylo zásobováno zemedelskými
produkty okolních vsí. V této souvislosti lze predpokládat
prítomnost mlynárského remesla. Archeologický výzkum v Rajhrade
nebyl tak komplexní jako v jiných vyhlásených velkomoravských
lokalitách. Proto se muzeme oprít pouze o výsledky výzkumu
namátkových, tedy sondázních. Zjistené nálezy jsou pro nase bádání
témer dostacující. Pri archeologickém pruzkumu klásterní zahrady v
roce 1951 byly vykopány dva svorové mlýnské kameny, které snad
dokazují existenci mlynárského remesla jiz v období rajhradského
velkomoravského hradiste a v roce 1960 byl v míste hradistního valu
nalezen pri sondázním kopání zlomek svorového zernovu, tedy rucního
kamenného mlýnu.
První ne zcela hodnoverná písemná zmínka o mlýne v Rajhrade se
objevuje v roce 1092, tedy pouhých petactyricet let po zalození
benediktinského klástera. Za ponicené klásterní hospodárství pri
vojenském konfliktu mezi ceským králem Vratislavem a jeho bratrem
brnenským knízetem Konrádem mel darovat Konrád rajhradskému
klásteru kromne dvora a rybáre také mlynáre v Rajhrade. Protoze se
jedná o listinu z Bockova diplomatáre, nemuzeme ji povazovat za
zcela verohodnou. V archivu olomouckého arcibiskupství, na který
Bocek odkazuje, taková listina, ani jí podobná, bohuzel není.
Dalsí stopa po rajhradských mlynárích se objevuje v roce 1340.
Pergamenová listina rajhradského probosta Vítka z 12. brezna 1340
jmenuje mlynáre Martina na mlýne receném Strumen: „Ego
Martinus molendinator molendini d(ic)ti de Strumen...“.
Martin touto listinou prodal se souhlasem své zeny Markéty panne
Lucii, dceri zemrelého Mikuláse receného z Tisnova, za sest hriven
grosu prazských, jiz zaplacených, plat jedné hrivny, který byl
koupen kdysi od Jana, zemrelého rajhradského probosta, Katerinou,
tchýní receného Martina. Po Luciine smrti mel plat prejít ve
prospech bratru klástera rajhradského, kterí meli plnit urcité
bohosluzebné závazky k zemrelé Lucii. Tento regest Dr. Mojmíra
svábenského nás nenechává na pochybách, ze se jedná o mlýn
rajhradský, i kdyz Martin není prímo nazýván místním mlynárem.
Jeste ve 14. století, ale i pozdeji, bylo okolí klástera velmi
bazinaté, s mocály a klikatými rameny reky Svratky. Predpokládáme,
ze mlýn byl postaven rajhradskými benediktiny na nejsilnejsím
rícním rameni a u pramene, který dal mlýnu v nejstarsí dobe jméno
Strumen - staroslovanský výraz pro pramen. Pojem strumen se podnes
dochoval napríklad v slovanských názvech mest a obcí v Polsku
– Strumen (nem. Schwarzwasser ve Slezsku) a v Belorusku
-Strumen. V Makedonii je mesto Strumica lezící na rece Strume.
Nekteré slovanské jazyky tento termín podnes uzívají, napríklad v
polstine „strumien“ a v rustine je jedna z mozností pro
pramen „struja“.
Název Strumen se objevuje okrajove také v listine z 25. dubna 1594,
kterou brevnovský opat Martin a rajhradský probost Kristof
Sobekurský ze Sobekur prodali svobodný dvur v Rajhrade Kristofu
Kruscinskému z Lipna. Mimo jiné statky obdrzel Kruscinský také:
„..v Novém sade jednu ctvrt s ostrovem, jenz slove Mlejnsko
podle zahrady Strumene lezící...“ Podle toho muzeme soudit,
ze jeste na konci 16. století byl pouzíván puvodní název mlýna pro
zahradu v jeho bezprostrední blízkosti. Zmínka o zahrade Strumen v
Mlejnsku také potvrzuje správnou lokalizací mlýna receného Strumen
do Rajhradu.
Ovsem v druhé puli bourlivého 15. století mlýn zpustl. Probost
Vavrinec byl tízivou situací nucen v roce 1483 mlýn prodat bratrum
Prokopovi a Vavrincovi z celadic, kterým navíc pridal lesík se
drevem na stavbu nového mlýna. V roce 1573 nálezel mlýn opet
klásteru a byl pronajat Vítkovi Morávkovi, který rocne platil 110
kop grosu, 4 merice bílé mouky, 4 merice krup, 2 merice jáhel a
vykrmoval deset vepru. Za to obdrzel od klástera mimo potrebné
dríví 1 zlatý na vodní kolo, 1 zlatý na cepnaté, 24 bílých grosu za
kámen, mohl sbírat ovoce na poli a dostával kámen loje.
Od poloviny 17. století se dochovala témer souvislá rada
písemností, které se týkají pronájmu rajhradského mlýna. Do roku
1689 uzavírali benediktini s nájemníky smlouvy rocní a do roku 1786
smlouvy tríleté. Mlýn v Rajhrade, tak jako i jinde, si mohl
pronajmout pouze vyucený a zkousený mlynár s nekolikaletou praxí.
Mlynári neprovozovali pouze samotné mletí, ale museli být také
zrucnými mechaniky a staviteli. Mlýnský mechanismus, nazývaný
slození, dokázali nejen opravovat, ale i postavit, stejne jako jiná
rozmanitá vodní díla, napr. jezy, náhony a vodní pily. Je proto
zcela pochopitelné, ze mlynárství bylo vázeným remeslem. Prípadný
zájemce o nájem mlýna se musel prokázat mlynárskou atestací a také
doporucením své vrchnosti, pokud pocházel z jiného panství,
poprípade mestské rady ci jiného významného hodnoverného
úradu.
Nejstarsí dochovaná nájemní smlouva v archivním fondu Benediktini
Rajhrad je z roku 1639, kdy probost Jirí Vojtech pronajal klásterní
mlýn na jeden rok Michalu cerniovskému. Nový mlynár byl povinen
odvádet klásteru ctvrtinu ze vseho vymletého obilí a z kazdého
sladu dve vedra piva „porádnýho“. Mlynár Michal se
staral o celkovou údrzbu, opravoval vsechny závady a hradil
polovinu takto vzniklých nákladu. Staral se o nákup pytlu a loje.
Platil dávky od hrídele vodního ci palecnýho kola a od mlýnského
kamene po jednom moravském zlatém. Pro drevo na opravy mlýna si
mohl mlynár chodit do klásterního lesa. Michal mel podle smlouvy
prednostne mlít poddaným a celedi klástera, od nichz mel brát pouze
bezné spropitné, aby „lid nesuzoval“. S budovou mlýna
prevzal také veskerý ve smlouve uvedený inventár, napríklad 13
mlýnských kamenu, vedra a skopky, ruzné cepy a zdíre, zelezné
sochory, oskrdy a rozmanité náradí. Vedle seznamu vecí na mlýne je
také soupis zarízení pily, která byla druhým vodním dílem v
Rajhrade na tzv. horním náhonu.
Additional Hints
(Decrypt)
gn fnzbfgngan pvuyn