VARROÁZA
 |
| Larvy napadené roztocem |
 |
| Roztoc Varroa destructor je vlastne takové "vcelí klíšte" |
Vcelu medonosnou v našich krajích trápí parazit Varroa destructor. Je to parazit nepuvodní - dovezený z Asie. Tamní vcela zlatá je díky dlouhovekému soužití s roztocem geneticky vybavena schopnostmi, jak jeho populaci ve vcelstvu udržet v míre, která vcelstvo nezahubí. Naše vcely vuci nemu nemají prirozenou obranyschopnost a varroáza (tak se napadení tímto roztocem nazývá) by je zdecimovala.
Samicka je zhruba 1,2 mm dlouhá, oválného tvaru a zrzave hnedého zbarvení. Má 4 páry nohou s prísavnými polštárky. Vcely jej prenáší na svém tele - pokud zaletí do jiného vcelstva, je velká pravdepodobnost, že tam roztoc zustane. "Úspešní" jsou v tom zejména trubci, kterí se toulají od úlu k úlu - vcely je vpouští dovnitr, i když nejsou "jejich".
Oplozené samicky roztoce se nechají zavíckovat spolecne s larvou v bunce. Zde nakladou vajícka, z kterých se vylíhne další generace roztocu. Z prvního vždy samecek, z ostatních samicky. Ješte pred vylíhnutím vcelí larvy se v bunce spárí, sameckové potom zahynou.
Roztoci sají z vcelích kukel i dospelcu hemolymfu. Takto narozené vcely se rodí s ruzným stupnem poškození, které zkracuje jejich život. Vcelstvo tak postupne slábne až nakonec zahyne zcela (nejcasteji v prubehu zimy, kdy se žádné vcely nelíhnou). Vcely vetšinou pred smrtí opustí úl, v kterém zustane dostatek medných zásob v plástech.
Nezanedbatelný je i prenos viróz roztocem. Jako klíšte u cloveka... S ním totiž patrí do stejného rádu - roztoci.
Lécení je povinné - rídí se vyhláškou Státní veterinární správy. Hlavní fáze probíhá v období ríjen, listopad a prosinec, lécí se fumigací(kourem)nebo aerosolem(mlha). V letním období je možné lécit také kyselinou mravencí anebo po narízení SVS kontaktními pásky. S výjimkou kyseliny mravencí je lécení možné jen mimo hlavní snuškové období - aby se stopy léciv nedostaly do konzumního medu.
VIROVÉ NÁKAZY
| název viru |
zkratka |
význam zkratky |
| virus deformovaných krídel |
DWV |
Deformed Wing Virus |
| virus akutní paralýzy vcel |
APV (ABPV) |
Acute (Bee) Paralysis Virus |
| virus chronické paralýzy vcel |
CPV (CBPV) |
Chronic (Bee) Paralysis Virus |
| virus pytlíckovitého plodu |
SBV |
Sacbrood Virus |
| virus cernání matecníku |
BQCV |
Black Queen Cell Virus |
| kašmírský virus |
KBV |
Kashmir Bee Virus |
| ... a další. |
Stejne jako lidé, mají i vcely svoje "virózy".
Projevují se ruzne - vcely se rodí se zakrnelými krídly, cernají matecníky, mají pytlíckovitý plod... Samy názvy viru napoví mnoho o jejich projevech.
Virózy nebyly takový problém do príchodu varroázy. Tento roztoc (podobne jako treba klíšte u cloveka) je jejich významným prenašecem...
Slabší vcelstva jsou k virovým nákazám náchylnejší než silnejší - ta se s nimi snáze vyrovnají.
Virus pytlíckovitého plodu
|
MOR VCELÍHO PLODU
 |
| Vysoký stupen napadení vcelstva |
Je onemocnení vcelího plodu. Zpusobuje jej tycinkovitá bakterie Paenibacillus larvae, která žije ve streve larev. Napadené larvy zahubí, vcelstvo slábne. V prvních fázích vcely ješte stihnou všechny napadené larvy vynést z úlu, onemocnení není rozpoznatelné. Pozdeji jsou videt dírky ve víckách bunek, pod kterými je zcela rozložená kukla. V té jsou miliony velmi odolných spor, které prežijí mimo úl i desetiletí.
 |
| Pálení plástu |
Napadené vcelstvo je oslabené a nedokáže se tak bránit loupeži, která se mezi vcelstvy bežne deje. S vykradeným medem si lupicky do svého vcelstva prinášejí i spory moru, který se zde zacne množit...
Na vetší vzdálenost mor preváží vcelari, když nerespektují zákaz prevozu vcelstev v napadených oblastech anebo krmí vcely medem od nakažených vcelstev.
Lécení není úcinné - pouze tlumí príznaky. V CR se postižená vcelstva utrácejí, vybavení se pálí. Nemoc je možné pouze potlacovat, v zahranicí se tak casto deje pomocí antibiotik, jejichž rezidua se potom objeví v medu.
Podobne se projevuje (a lécí) i hniloba vcelího plodu.
NOSEMÓZA
 |
| Pokálené loucky rámku |
 |
 |
| Vyšetrení na nosemózu lze provést s bežným mikroskopem ze vzorku z vcelích zadecku |
Nosemóza je onemocnení zažívací traktu dospelých vcel. Zpusobuje jej prvok Nosema apis, který se množí v žaludku vcely. Vcely nedokáží strávit rádne potravu a v dusledku prujmu kálí i v úlu. Ve výkalech je mnoho nestrávené sladiny, která láká další vcely a tak se onemocnení šírí.
Nosemóza napadá vcelstva zejména na jare, kdy vcely nemají dostatek príležitostí k procištovacím proletum. Prvok špatne snáší vysokou teplotu - silná vcelstva se mu tak ubrání lépe než slabá a v letním období potom onemocnení mizí.
Do Evropy se v posledních letech dostala také asijská forma této nemoci (Nosema ceranae), která má mnohem rychlejší prubeh a její spory jsou mnohem odolnejší. Zpusobuje úhyn vcelstva v rádu týdnu...
|
HOUBOVÁ ONEMOCNENÍ - plísne
Zvápenatení vcelího plodu
|
|
Zkamenení vcelího plodu
|
| U nás nepríliš casté onemocnení vcelího plodu se projevuje mumifikací larev.
Larvy se infikují potravou; onemocnení propukne v jejich strevech. Houba spotrebovává veškerou potravu, kterou larva dostane, nakonec ji zcela vyhladoví. Poté prorustá a požírá celé telo, které "zvápenatí". Barva mumií bývá nejcasteji bílá ci ruzné odstíny šedé. Spóry prežívají až 15 let.
|
 |
| Vlákno Aspergillus fumigatus |
|
U nás vzácné onemocnení vcelího plodu zpusobené houbou Aspergillus fumigatus, Aspergillus flavus ci Aspergillus niger (u cloveka mohou zpusobit plicní onemocnení!). Všechny tyto druhy se bežne vyskytují v prírode - zejména v pude. Ze strev onemocnení proroste celým telem larvy. Mumie velmi rychle ztvrdne - odtud název onemocnení. Muže napadnout i dospelé vcely. |
| Onemocnení lze lécit parami kyseliny mravencí, predcházení spocívá v casté obmene díla (plástu). Nemoc casteji propuká v oslabených vcelstvech. |
ZAVÍJEC VOSKOVÝ
 |
| Samice zavíjece a nakladená vajícka |
 |
| Plást znicený larvou |
Nenápadný malý mol, který se živí vcelím voskem a zbytky kokonu kukel.
Škodu pusobí larvy - v plástech vytvorí chodbicky potažené pavucinami a vyplnené výkaly. Nejvíce se jim líbí v plástech, kde se vyvíjel vcelí plod. Jsou v nich totiž kokony, které jsou zdrojem bílkovin duležitým pro vývoj larev.
Samotným vcelám zavíjec neškodí, v úle jej vcely navíc dlouho nestrpí. Problémem je ale pri skladování rezervních plástu. Behem pár týdnu je larvy dokáží zcela zlikvidovat...
Zavíjec nemá rád pruvan - skladuje-li vcelar plásty v pruvanu, nemá s ním problémy. Další možností je cas od casu plásty vysírit. Nekterí vcelari skladují plásty v chladných skladech, vývoj zavíjece neprobíhá pri teplotách nižších než 9°C.
|
TUMIDÓZA
 |
 |
5-6 mm velký brouk...
|
... a jeho larva
|
Malý úlový brouk. Lesknácek úlový. Aethina tumida.
To všechno jsou názvy parazita puvodem z Afriky. Nenapadá vcely, ale vcelí plásty s pylovými i mednými zásobami a larvy, které požírá. Naše vcela medonosná nemá obranné mechanismy proti tomuto škudci narozdíl od afrických kolegyn.
Brouci umí ošálit strážkyne, v úlu nakladou až 30.000 vajícek. Vylíhlé larvy znicí plásty, zlikvidují larvy, znehodnotí výkaly med. Pred úlem se v zemi zakuklí a po vylíhnutí kolobeh pokracuje. Brouk je živ i ze sladkého ovoce - není na vcelách závislý.
Z Afriky se dostal v roce 1997 do Severní Ameriky pravdepodobne s nákladem ovoce. V roce 2003 byl objeven v Austrálii. V Evrope byl nalezen zatím jen v Portugalsku v roce 2004 pri nelegálním dovozu matek.
Obrana proti tumidóze zatím není vyvinuta. Nejúcinejší by bylo zabránit importu brouka...
MEDVEDI, MYŠI, PTÁCI, ...
 |
| Datel cítí potravu skrz stenu úlu |
 |
| Myší výkaly na rámcích |
V Cechách medvedi vcelám neškodí vubec. Na východní cást Moravy sem-tam zavítá medved ze Slovenska, kde pusobí škody znacné...
Pro vcelare není nejvetší škodou ztráta medu, ale znicené vcelstvo a úl. Medvedi se navíc na vcelnice vracejí - vedí, že za pár žihadel zde najdou sladkou odmenu...
 |
| Mravenci pod víkem úlu... |
Myši a rejsci zpusobují škody v zimním období. Pokud vcelar nezúží cesno, mohou se dostat do úlu. Vcely jsou v chomáci a nevyženou je proto ven. Rejsci, na rozdíl od myší, nerozkousávají plásty - živí se jen uhynulými vcelami.
Krome znecištení úlu a ztráty cásti zásob zpusobuje nejvetší škody vcelám neustálé vyrušování - muže zpusobit až úhyn vcelstva.
Hmyz je potravou mnoha druhu ptáku. Zejména v zime nekterí strakapoudi, datli ci sýkorky prijdou na to, že v úlu je této potravy zásoba. Zacnou klovat do steny v blízkosti cesna ci ocka - nekterá ze vcel se dríve ci pozdeji pujde podívat, co se deje. Postupne tak muže dojít k "vyzobání" znacného množství vcel. Ostatní budou neustálým vyrušováním znacne oslabené.
Pri silném napadení je nutné chránit úly sítemi. Také se osvedcují ruzná "plašítka" rozmístená kolem úlu.
Pramen: vcelky.cz
!!!Na úvodních souradnicích cache nehledejte!!!
Cache naleznete na:
21332113211333; 11131131331223
Schránka je tuba od vitamínu bez možnosti ukládání trakovacích predmetu.
Preji hodne úspechu.
 |
|
|