Zrcadlova kes Mystery Cache

   Zrcadlo, pro kacera/kacerku uplne obycejny predmet kazdodenniho zivota. Uz jste se nekdy zamysleli nad definici zrcadla?

   DEFINICE: dostatecne hladky povrch (kovová plocha) odrazejici svetlo, cimz vznika obraz predmetu pred zrcadlem.

   U bežne používaných zrcadel je tato kovová vrstva pokryta tenkou vrstvou skla – chrání kov pred poškrábáním a jiným poškozením. U presných (vedeckých) zrcadel užívaných k presným experimentum tato sklenená vrstva chybí.

PODLE TVARU ROZLISUJEME

~ Rovinne zrcadlo

~ Duté (konkavni) zrcadlo

~ Vypukle (konvexni) zrcadlo

ROVINNE ZRCADLO

    Popišme si nyní, jak vzniká obraz a jaké má vlastnosti. Mejme bodový zdroj svetla Z, který se nachází pred zrcadlem. Ze zdroje vychází svetlo, které dopadá na rovinnou zrcadlící plochu a odráží se podle zákona odrazu.

   Zvolme libovolný paprsek 1, který prochází bodem Z a dopadá na rovinné zrcadlo pod úhlem dopadu alfa1. Podle zákona odrazu svetla se odráží pod stejným úhlem zpet 1'. Zvolme jiný paprsek 2 procházející bodem Z. Tento paprsek dopadá na rovinné zrcadlo pod úhlem dopadu alfa2 a opet se odráží pod stejne velkým úhlem zpet 2'. Odražené paprsky 1' a 2' jsou ruznobežné – proto nemuže vzniknout skutecný obraz. Abychom našli jejich prusecík, musíme je oba prodlužit do prostoru za zrcadlo – protnou se v bode Z'. V tomto bode vzniká zdánlivý obraz bodu Z.

DUTE ZRCADLO (konkavni)

    Cerchovanou cáru na obrázku nazýváme optická osa zrcadla, oznacujeme o. Její prusecík s odraznou plochou zrcadla nazýváme vrchol zrcadla a oznacujeme V. Stred kulové plochy tvorící zrcadlo nazýváme stred krivosti a oznacujeme S, stred úsecky SV nazýváme ohnisko zrcadla a oznacujeme jej F. Vzdálenost stredu krivosti od vrcholu zrcadla nazýváme polomer krivosti, oznacujeme r. Vzdálenost ohniska od vrcholu zrcadla znacíme f a nazýváme ohnisková vzdálenost.

    Pro popis zobrazení ješte budeme potrebovat další vzdálenosti:

~ predmetová vzdálenost - vzdálenost predmetu od vrcholu zrcadla, oznacujeme ji a,
~ obrazová vzdálenost - vzdálenost obrazu od vrcholu zrcadla, oznacujeme ji a',
~ velikost predmetu - oznacujeme y,
~ velikost obrazu - oznacujeme y'.

    Pri zobrazení dutým zrcadlem závisí vlastnosti obrazu na vzdálenosti predmetu od vrcholu zrcadla. Budeme postupne približovat predmet k dutému zrcadlu a studovat vlastnosti obrazu.

1. a > r - predmet je ve vetší vzdálenosti od zrcadla než polomer krivosti. Obraz je prevrácený, zmenšený a skutecný a vzniká v prostoru mezi ohniskem a stredem krivosti.

2. a = r = 2f - predmet se nachází ve stredu krivosti. Obraz je opet prevrácený, skutecný, stejne velký jako predmet a vzniká opet ve stredu krivosti.

3. r > a > f - predmet se nachází mezi stredem krivosti a ohniskem. Obraz je zvetšený, prímý, skutecný a vzniká ve vzdálenosti, která je vetší než polomer krivosti zrcadla.

4. a = f - predmet se nachází v ohnisku. Obraz je neskutecný, prímý a vzniká v nekonecnu. Nelze zachytit na stínítko, ale lze jej pozorovat lidským okem. Obrátíme-li úlohu podobne jako v predchozím prípade, zjistíme, že obrazy nekonecne vzdálených predmetu musí vznikat v ohniskové rovine (rovina, která prochází ohniskem a je kolmá na optickou osu) – této vlastnosti se využívá pri konstrukci dalekohledu, mikroskopu a dalších optických prístroju.

5. f > a > 0 - predmet se nachází mezi vrcholem a ohniskem zrcadla. Vzniká obraz neskutecný, prímý, zvetšený a nachází se za zrcadlem (odražené paprsky prodloužíme do prostoru za zrcadlo).

VYPUKLE ZRCADLO (konkavni)

    Zobrazení vypuklým zrcadlem je jednodušší než zobrazení dutým zrcadlem. Vlastnosti obrazu vytvoreného vypuklým zrcadlem nezávisí na vzdálenosti predmetu od zrcadla.

1. a > 0 - predmet se nachází pred zrcadlem v libovolné vzdálenosti. Vždy vzniká obraz, který je zmenšený, prímý, neskutecný a vždy leží mezi zrcadlem a ohniskem.

    Kulová vada zrcadla. Pri zobrazení kulovými zrcadly vzniká pri dopadu širokého svazku paprsku rovnobežných s optickou osou na zrcadlo tzv. kulová vada – projeví se tím, že obrazem bodu není bod, ale malá ploška (pokud jste si konstruovali jednotlivé prípady, možná se vám stalo, že se tri význacné paprsky neprotly v jediném bode, ale získali jste tri prusecíky – dusledek kulové vady). Lze ji potlacit zúžením dopadajícího svazku paprsku nebo použitím jiného typu zrcadla – parabolického zrcadla (odrazná plocha tvorí cást povrchu rotacního paraboloidu). S parabolickými zrcadly se mužete setkat v témer každém automobilu.

    Tato kes vas zavede do lesu a klidneho udoli okolo chovneho rybnika zvaneho Vatina, ktery se nachazi na Peterskem potoce (kousek pod hrazi muzete v lete najit indianskou osadu). Na levém brehu údolí Petrského potoka pod silnicí ze Stríbra do Malovic je vyhlášeno chránené území - prírodní památka Petrské údolí (4,59 ha) - jižní svah hluboko zaríznutého potocního údolí s puvodními spolecenstvy teplomilných doubrav s druhove pestrým bylinným podrostem.

    V usti Peterskeho potoka muzeme nalezt nekolik stol z historickeho stribrskeho reviru - Revir sv. Petra, jeho dila spadají do nejstaršího období dolování. Dnes nejznámejší je štola Amálie.