Smíchovský prístav byl vybudován v letech 1899 – 1903 jako ochranný vorový prístav. Podnetem k jeho výstavbe byla katastrofální povoden z roku 1890, kdy došlo zejména k poškození Karlova mostu strženými vory. Práce zahájilo podnikatelství Vojtecha Lanny dne 11. ríjna 1899 a dokoncilo je v roce 1903.
Vytežením 605 200 m³ zeminy vznikl prístavní bazén, který oddelil území Císarské louky od smíchovského brehu. Príjezd na takto vytvorený ostrov zajištovala dvojice ocelových mostu silnicní a železnicní. (Železnicní byl pozdeji snesen.) Plocha prístavu je 137 700 m² pri délce 1 400 m a maximální šírce 110 m. Bazén byl vyhlouben na 110 a 150 cm. Pri horním vjezdu je budova prístavního dozoru. Náklady na stavbu cinily 2 miliony zlatých.
Prístav byl považován za tak významné dílo, že jej 19. dubna 1907 osobne navštívil císar František Josef I., a s jeho souhlasem byl pojmenován na "prístav císare Františka Josefa". Pozdeji se funkce prístavu zmenila na obchodní, ochrannou a zimní. Zmenen byl rovnež název na "prístav Smíchov". V soucasnosti se zde nacházejí prístav malých plavidel, táborište karavanu a sportovní plochy.
Horní vjezd prístavu (pod mostem) je na zúžené cásti v úrovni bývalé budovy prístavního dozoru trvale prehrazen. Na severní cásti ostrova prístavní rameno Vltavy prekonával prívoz, který byl po nekolika prerušeních naposledy v provozu kolem roku 2007. Územní plán obsahuje zámer vybudovat v techto místech lávku ze Smíchova na Císarskou louku.
Zdroj: Wikipedia.cz
U dolního vjezdu do prístavu v místech, kde stával domek prevozníka, byl pomník na vzpomínku potahové stezky, která vedla odsud nahoru proti proudu Vltavy. Byl to jednoduchý podstavec, na kterém stála kotva. V 80. letech byl poškozen a bez opravy se rozpadl. Zbyla z neho jen pametní deska.
Horní vrata do prístavu, která jsou již dlouhá léta uzavrena, se dríve otevírala kvuli porádání jachtarského závodu "okolo Cindy". Závod byl zajímavý tím, že v prístavu málokdy foukal vítr, takže se plachtení kombinovalo s pádlováním.
Také tento prístav sloužil v 70. a 80. letech jako hrbitov lodí po zákazu jízdy soukromých motorových lodí. Na levém brehu pod halou Tatry Smíchov, dnes Erpedem, stálo nekolik polopotopených vraku, které sloužily detem jako prolézacky a dospelým jako zdroj dílu a železa. Tato místa skýtala opravdu smutný pohled.
Pri bagrování dna prístavu v roce 1991 bylo mimo bahno vybagrováno mnoho zbytku drátu a ocelových lan, pozustatku po rozebírání vorových pramenu, které se ke konci vázaly místo houžví drátem.
Behem velké povodne v roce 2002, na kterou nebyl prístav dostatecne vybaven, parkovaly lode, kde se dalo. Bylo možno po nich bez problému prejít ze Smíchova na Císarskou louku.
Historie vorarství paroplavby a života v prístavu a Podskalí je pekne prezentována v muzeu ve Výtonské celnici, kde se dá také po odlovu obcerstvit ve stylové plavecké hospudce.
Text: geopavka
Prejeme vám príjemný odlov a dekujeme za vaše príspevky, se kterými se podelíte s ostatními v logu.
P.S.: Nezapomente si opsat bonusové císlo, mohlo by se vám hodit...
Velice dekuji za pomoc pri príprave geopavkovi a Ladonii. :-)
Keše série Pražské prístavy:
#1 Holešovický (GC2HCBM)
#2 Libenský (GC2HW1M)
#3 Karlínský (GC2J84Q)
#4 Smíchovský (GC2J11H)
#5 Podolský (GC2M620)
#6 Radotínský (GC2N2H4)
#7 BONUS (GC2TB2C)