Pivovar 1758 = Obytny park Kbely centrum 2010
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Dle nasi GPS : N 50°07.975´ a E 014°32.956´ Dle serveru Mapy.cz : Loc: 50°7'58.65"N, 14°32'57.637"E Letmou prumyslovou historii Kbel jiz nastinil kacer Sedivak15 pod kodem GC231MV, ale
je to mysterka, tak bych rada mistni historii jeste doplnila o
tradicni kes.
Sice nejsem pivar a jsem rodak a patriot z Havlickova Brodu (kde je pivovar Rebel :-) ale rodina moji maminky pochazi ze Kbel, kde roku 1955 ziskali byt v novem vojenskem sidlisti, tudiz jeste zazila zdejsi pivovar v „puvodnim“ stavu a ja si pak vybavuji zmeny tohoto mista v prubehu let. V textu nize naleznete historii mista kde stal pivovar, pozdeji pomnik padlym z poslednich naletu na Kbely, nalez leteckych pum (jeste v dnesni dobe), archeologicke nalezy a nove budovy na pudorysu pivovaru, sochy, parky, kuriozoty, kostel svate Alzbety Durynske a na zaver nejstarsi socha Kbel – svaty Vojtech.
A nyni uz k vlastni historii centra Kbel :
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obec lezi asi 10 km od centra Prahy. Prvni pisemna zminka o osade Kbely je jiz z roku 1130, ale zivo zde zacalo byt az v 18. stoleti, kdy osadu v majetku rodu Thunu ziskal rod Cerninu. Prave Cerninove zde v roce 1758 nechali u rybnika vystavet velky pivovar (jak nasvedcuji fotografie v galerii – serazene historicky od zadu). Zde se pivo varilo az do roku 1923. V lednu 1962 pak bylo po vice nez 200 letech od jeho vzniku rozhodnuto o demolici.
Hospodarsky dvur ktery zde zustal pote slouzil ruznym ucelum. Sberne surovin, hlineny placek u rybnika pro kolotoce, poute, slavnosti carodejnic, … zkratka z drivejsi slavy zbyl jen „zaplivany“ dvur pro toulave kocky, ktere sem v srpnu roku 2003 prilakali dokonce i krokodyla mistniho chovatele :-)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5. kvetna 1951 byl na miste byvaleho pivovaru umisten a odhalen pomnik padlym kbelskym obcanum v obou svetovych valkach. Byl vyroben z vinorskeho piskovce a byl financovan z verejne sbirky, ktera vynesla 43.272,- korun. Mnohym obcanum se ale umisteni ve „dvore byvaleho cerninskeho velkostatku“ nezdalo dostatecne dustojne a tak byl pomnik v 70. letech 20. stoleti presunut nedaleko zeleznicniho prejezdu na Vinor na ulici Mladoboleslavska, kde ho najdete dodnes.
Nejvetsi ztraty na zivotech bohuzel Kbely zaznamenali az v poslednich tydnech 2. svetove valky, kdy se diky letisti stali cilem masivniho bombardovani spojeneckych vojsk, za ucelem oslabeni letecke sily okupantu. 25.3.1945 byl krasny jarni den, nadherne pocasi, jasne modre nebe bez mracku, nedele. Blizilo se poledne kdyz rozhlas oznamil blizici se tezke bombardery. Za nedlouho uz bylo slyset zvuky motoru, detonace a vybuchy, jak bomby dopadaly na prumyslove zavody ve Vysocanech a hned v zapeti na letiste Kbely. Nalet 650 letadel trval pres hodinu. Na kbelskou oblast dopadlo vice nez 4000 bomb. Prestoze v obci byly sklepy domu upravene jako male kryty, lide se obavali ze nebudou dostatecne bezpecne, zpanikarili a utikali na volna prostranstvi a do poli. Mnoho lidi se schovala do kastanove aleje na Vinor, jez se vsak stala cilem kobercoveho naletu. Celkova bilance – 117 mrtvych a 185 zranenych (nekteri na nasledky zraneni zemreli pozdeji).
Rika se ze z kazdeho domu ve Kbelich zemrel nejmene jeden clen rodiny.
Pumy z tohoto naletu, schovane pod zemi, jsou ve Kbelich k nalezeni dodnes. Naposledy zde rypadlo odkrylo 3 pumy 20.10.2003 pri uprave inzenyrskych siti, coz si vyzadalo evakuaci celeho prilehleho paneloveho domu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V roce 2004 je sbourana posledni stodola a kamenne zdi, dokladajici ze zde kdysi byval pivovar. Pote zapocali stavebni upravy a prace na dnesnim obytnem parku, pozdrzene v roce 2007 archeologickym zachrannym vyzkumem (19.3.2007 – 8.10.2007) s vyznamnymi nalezy. Krome pivovarskeho sklepeni, kde byli ustajeni kone a pozustatku nejvetsi stodoly, take unikatni polykulturni naleziste. Nasli se zde pozustatky osidleni od doby eneolitu (cca 3. tisicileti pr. Kr.), mladsi a pozdni doby bronzove, mladsi doby zelezne (latenske), doby rimske, raneho stredoveku az po novovek. Podlozi pak tvori predevsim ordovicka bridlice stara vice nez 400 milionu let.
K nejzajimavejsim nalezum patri mimo jine sidlistni jama s lidskou lebkou, pripsana stitarske kulture (z doby asi 1050-800 pr. Kr.). Vyrazna kulturni vrstva z doby rimske, kde bylo objeveno velke mnozstvi keramiky vcetne zlomku, zvireci i lidske kosti a pozustatky nekolika peci pochazejici z rimskych provincii. Vyznamne je i objeveni latenskych polozemnic, ktere dokresluje predstavu o strukture a forme osidleni teto oblasti v mladsi dobe zelezne.
Nalezy z obdobi praveku byly v techto mistech znamy jiz drive, ale rozsahlost a rozmanitost naleziste archeology prekvapila a vypovida o vyznamnem postaveni teto casti Prahy, na mape historickeho osidleni. Proto take byla stavba bytoveho parku pozdrzena o vice nez pul roku.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stavba bytoveho centra s 650 byty pak pokracovala az do roku 2009, kdy byl projekt dokoncen.
Realitni kancelar Opidum zde nyni prodava „posledni“ volne byty. V ramci projektu "Obytna skupina Kbely stred" zde byla postavena i nova hasicska zbrojnice (slavnostne otevrena v utery 29. 9. 2009 v 15:30), sluzebna mestske policie (7.10.2010 – pricemz uplne první stala cetnicka stanice v obci byla zrizena 14.4.1934 v dome cp. 388), ALTAN a vybavenost (Billa, skvela syrarna, masna, lekarna, kvetiny). Na jedne z budov byly dne 13.10.2009 odhaleny pametni desky vojenskych namorniku Josefa Vagnera a Mateje Taufera, po kterych jsou pojmenovany 2 nove ulice, ktere vznikly v ramci vystavby obytneho parku. Pri slavnostnim odhaleni desek vystoupil hudebnik Karel Vagner (kbelsky rodak, syn Josefa Vagnera).
V okoli obytneho parku se nezapomnelo ani na zelen. Za ulici Zaclerska je z byvale zahradkarske kolonie vybudovan novy centralni park a je revitalizovano i okoli kbelskeho rybnika. Vodni plocha je vycistena, brehy upravene a osazene keri a stromy, rybnik tak prestal byt pouhou hasicskou nadrzi, ale je v soucasne dobe klasifikovan jako prirodni utvar a slouzi mimo jine sportovnimu rybolovu.
Nad rybnikem najdeme jednu z kbelskych soch. Autorem je znamy sochar Ladislav Saloun, socha je z roku 1934 a nese jmeno „Rozum a cit“ (kbelaky prejmenovana na „zamestnanci PALu po vyplate“ :-) Sousosi bylo puvodne umistene v Petrinskych sadech, v roce 1975 se dostalo do Kbel. Vzdycky jsme se babicky ptali „proc ta pani place“ a ona nam rikala „asi prisla o miminko“.
U rybnika byl take testovan prvni pokus o verejne osvetleni Kbel. V roce 1900 osvetlovalo obec jen 6 petrolejovych lamp, rozmistenych u domu starostova a radnich. Vaclav Podany navrhnul obci, ze predvede lampu karbidovou („karbitku“) a umistil ji na tyden na sloup u rybnika. Po tydnu se sesla komise, ktera mela o uzivani lampy rozhodnout. Pri predvadeni komisi se vsak zhotovitel lampy nevenoval dostatecne manipulaci s ohnem, cela lampa vybuchla a rozbila se. Tak skoncily Podaneho snahy o lepsi osvetleni obce az do roku 1923 „kdy k nam byl zaveden elektricky proud“.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vedle rybniku, smerem k radnici, na rohu dnesnich ulic Zeleznobrodska a Semilska, byl v roce 1932 v drazbe prodan dum cp. 42 Vaclava Pelikana. Budovu koupila Druzina svate Klary a z prilehle stodoly zridila kapli, slavnostne zasvecenou 28.10.1932 svate Alzbete Durynske (patronce charity, sirotku, vdov, nevinnych, nemocnych, krajkarek a pekaru a nazyvana tez „svetice spravedlnosti“). Zajimave je, dle obecni kroniky, ze si v den vysveceni kaple vymohli lidovci mimoradne zastaveni osobniho vlaku v obci, aby se verici mohli zucastnit mse. Vetsinu nabozenskych aktivit zde pote zajistoval rad frantiskanu Panny Marie Snezne, jehoz patronkou je prave svata Alzbeta. U kaple vzniklo take detske hriste a obytny dum, ktery slouzil jako utulek pro male deti pracujicich matek a pro charitativni ucely. O to se staraly sestry Apostolatu svateho Frantiska. Pokud se na toto misto zajdete podivat dnes, kaple i hriste a dnesni materske centrum (s prestavkou 54 let) stale plni svuj ucel jako v letech 1932-1950. Tehdy musely sestry charitky na prikaz komunisticke vlady kapli opustit. 27.1.1997 byly Kbely vyhlaseny kvazifarnosti a 13.6.2004 byl vericim predan novy kostel, ktery vyrostl v sousedstvi puvodni kaple. Architektem projektu je Bernardo d´Ambros, v interierech prevazuje mosaz a mramor, vchod a oltarni zed zdobi 2 vitrazova okna. Ve zvonici je zavesen zatim jen 1 zvon, venovany patronce svate Alzbete, dalsi 2 zvony budou instalovany podle financnich prostredku cirkve. Mse se zde konaji kazdy patek v 17:30 a nedeli v 9:00 hodin.
Trojuhelnik noveho centra Kbel uzavira nejstarsi mistni socha – svaty Vojtech.
Barokni skulptura z roku 1750 zdobi spodni cast ulice Vrchlabska, nedaleko materskeho centra.
Neni dochovan zadny zapis v kronice kdo a proc zde sochu nechal postavit, ale snad proto, aby patron Ceske zeme drzel ochrannou ruku take nad obci Kbely.
Co se tyce slavnych Kbelskych osobnosti, jiz v uvodu listingu jsme zminili slavny rod Thunu, jez v 17. stoleti koupil osadu Kbely za 15.900,- zlatych. Po 25 letech, roku 1722 ziskava Kbely rod Cerninu z Chudenic, od Vaclava Klimenta ze Salzy, v drazbe za castku 87.000,- zlatych. Cerninove v Praze vlastnili mimo jine Cerninsky palac, dnesni Ministerstvo zahranici CR, ktery nechal v 17. stoleti vystavet Humprecht Jan Cernin, cisarsky velvyslanec v Benatkach.
Vyznamny Kbelsky rodak, Vaclav Nekvasil (1840-1906) velky stavitel, ktery zde zalozil cihelnu a jeho stavby najdeme po cele CR. Po jeho smrti firma expandovala i do Evropy. V Cechach jeho firma postavila napriklad Husitsky sbor ve Vrsovicich, Zalozni a uverovy spolek v Hradci Kralove, nekolik dalsich budov a skol (napr. v Nymburce). Pro svou rodinu nechal postavit domy ve Vitkove a Pernerove ulici v Praze Karline, pilu v Jilovem u Prahy a dalsi cihelnu v Davli. Znacne financni prostredky take venoval na dobrocinne ucely a neziskove stavby, jako napr. pseudobarokni kaplicka v Davli (1897).
Ve Kbelych se narodil take Ceskoslovensky mezinarodni reprezentant v boxu a behu, lodni kuchar, svetobeznik a pritel Emila Zatopka - Jaroslav „Jara“ Vesely (1913-2003).
Velkou cast sveho zivota prozil ve Kbelych Kliment Stepanek (1897-1974), pisar a tajemnik Jaroslava Haska. Pan Stepanek se stejne jako ja narodil na Vysocine, konkretne v Lipnici nad Sazavou, jako posledni z 11 deti. V roce 1920, ve svych 23 letech, se stal pisarem Jaroslava Haska a provazel ho az do jeho smrti roku 1923, kdy pomahal pri organizaci jeho pohrbu. Pote se odstehoval do Kbel, kde se usadil, zalozil rodinu a take zemrel. Napsal knihu „Vzpominky na posledni leta Jaroslava Haska“.
Vojaky Mateje Taufera (1893-1971) a Josefa Vagnera (1895-1975) jsme take jiz zminili v odstavci o novostavbe bytoveho centra a s tim spojenym odhalenim pametnich desek temto vyznamnym rodakum. Josef Vagner ve Kbelych vychoval take dnes jiz nemene slavneho syna, hudebnika Karla Vagnera. Ten se narodil 22.3.1942, jako 4. syn rodicu Josefa a Anny, v dome cp. 29 v ulici Vrchlabska, kde drive byvala „stara posta“ a dnes je zde zlatnictvi a prvni kbelsky pizza bar. Proslavil se zejmena zalozenim „Orchestru Karla Vagnera“ v roce 1973 a pisnickou „Holky z nasi skolky“. Vybudoval 2 nahravaci studia a se 3 zenami ma 6 deti :
* Karel ml. (34), ktery si 3.9.2010 tajne vzal modelku Simonu Krainovou (37) a 4.11.2010 se jim narodil syn Max. Karel už má synka Karla (3) z prvního vztahu.
* Jakub (29) asi nejslavnejsi cesky profesionalni rybar
* Josef (20) zpevak a muzikalovy herec, objev roku v Ceskem slavikovi, vystupuje take mimo CR
* Tereza Aster (18) zpevacka, herecka, klaviristka, byla v semifinale souteze X - Factor 2008,
chodi s Filipem (31) synem hudebniho bosse Frantiska Janecka (66)
* Anicka (13) - vicemistryne republiky v moderni gymnastice, vystupuje v muzikalu Bidnici
jako Cosette, tanci v Narodnim divadle a studuje balet
* Barbora (11) hraje ve hre Vrrni abonenti, chodi do baletu a do pripravky Narodniho divadla
Mladi prozil ve Kbelych i sportovni komentator a sportovec Stepan Skorpil (13.4.1945). Narodil se ve Vinori, s maminkou zil v Satalicich, do skoly a na atletiku chodil do Kbel. Zde take poznal svou zenu, se kterou ma 3 deti. Po roce 1978 se jejich zivoty rozesly a pan Skorpil se odstehoval na Jizni Mesto, ale jeho rodinu potkala moje babicka ve Kbelich, v dome cp. 23 Zeleznobrodska, kde je nyni prodejna drogerie.
Ve Kbelich stravil sve detstvi take Miroslav Vladyka. Babicka jedne kacerky (kbelska rodacka) ho ucila na zakladni skole :-)
A jako posledni drb, do Kbel se po letech vraci moderatorka Ceske televize, Ester Janeckova (38), ktera prozila detstvi na zdejsim sidlisti a nyni si zde v ulici Libochovska, rekonstruuje klasickou vilku se zahradou z roku 1928. Ester ma manzela chirurga a syny Kristofa (14) a Cyrila (11). Na Vanoce 2010 ceka treti dite :-)
Nam se zde zije take dobre, oficialne (trvale bydliste) od roku 2003, v roce 2006 jsem si sem privedla manzela (zajc lapin), v roce 2008 jsme se vzali a v lednu 2010 se nam narodil syn Vojtech.
Takze tato kes se vztahuje k mistu kde od roku 1955 nadale zije ma rodina a na pocest umelemu kopci s altanem, kde se v zime sankuje :-)
Cerpano z pramenu :
ARCHEOLOGICKY USTAV AKADEMIE VED CESKE REPUBLIKY, PRAHA, V.V.I.
Publikace : Praha – Kbely a okoli z roku 2006
V kesi radeji nic nemente. Zmensila jsem ji kvuli vykradani detmi.
Kes je muj treti pokus ukryti od zverejneni, tak omluvte prosim pripadne nedostatky. Pokud jste mensi postavy, budete mit mozna problem. Ja mam 175 cm.
Additional Hints
(Decrypt)
fybhcrx ivpxb