Dobrodružství kriminalistiky - Rekognice
Rekognice (§ 104b trestního rádu), resp. poznávací rízení, je dukazním prostredkem, spocívajícím v tom, že podezrelý, obvinený nebo svedek znovu poznává a tím ztotožnuje konkrétní osobu ci vec.
§ 104b Rekognice
(1) Rekognice se koná, je-li pro trestní rízení duležité, aby podezrelý, obvinený nebo svedek znovu poznal osobu nebo vec a urcil tím jejich totožnost. K provádení rekognice se vždy pribere alespon jedna osoba, která není na veci zúcastnena.
(2) Podezrelý, obvinený nebo svedek, kterí mají poznat osobu nebo vec, se pred rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo vec vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo vec poznat. Osoba nebo vec, která má být poznána, jim nesmí být pred rekognicí ukázána.
(3) Má-li být poznána osoba, ukáže se podezrelému, obvinenému nebo svedkovi mezi nejméne tremi osobami, které se výrazne neodlišují. Osoba, která má být poznána, se vyzve, aby se zaradila na libovolné místo mezi ukazované osoby. Jestliže osoba má být poznána nikoliv podle svého vzezrení, ale podle hlasu, umožní se jí, aby hovorila v libovolném poradí mezi dalšími osobami s podobnými hlasovými vlastnostmi.
(4) Není-li možno ukázat osobu, která má být poznána, rekognice se provede podle fotografie, která se predloží podezrelému, obvinenému nebo svedkovi s obdobnými fotografiemi nejméne trí dalších osob. Tento postup nesmí bezprostredne predcházet rekognici ukázáním osoby.
(5) Má-li být poznána vec, ukáže se podezrelému, obvinenému nebo svedkovi ve skupine vecí pokud možno téhož druhu.
(6) Pro rekognici jinak platí ustanovení o výpovedi obvineného a svedka.
(7) Podle povahy veci lze rekognici provést tak, aby se poznávající osoba bezprostredne nesetkala s poznávanou osobou. Provádí-li se rekognice za úcasti osoby mladší než ctrnáct let, užije se primerene § 102. Rekognici za prítomnosti svedka, jehož totožnost se utajuje z duvodu uvedených v § 55 odst. 2, lze za podmínek utajení jeho podoby a osobních údaju provést, pokud je svedek poznávající osobou.
(8) Po provedení rekognice se podezrelý, obvinený nebo svedek vyslechnou znovu, je-li treba odstranit rozpor mezi jejich výpovedí a výsledky rekognice.
V kriminalistice je rekognice považovaná za samostatnou metodu kriminalistické praktické cinnosti sloužící k identifikaci osob nebo vecí. Význam rekognice spocívá v získávání nových a proverování již existujících dukazu. Výsledek rekognice muže sloužit jako dukaz pouze tehdy, je-li individuální totožnost zjištena, nebo naopak vyvrácena.
Rekognice se koná, je-li pro trestní rízení duležité, aby podezrelý, obvinený nebo svedek (dále jen „ztotožnující osoba”) znovu poznal osobu (dále jen „ztotožnovaná” nebo „poznávaná osoba”) nebo vec, prípadne zvíre a urcil tím jejich totožnost. Znovu poznávaná osoba (stejne jako zvíre) muže být živá ci mrtvá. Vec muže být movitá i nemovitá. Živou osobou bývá nejcasteji podezrelý nebo obvinený, méne casteji je objektem rekognice svedek. U mrtvol se rekognicí zjištuje jejich totožnost. Veci movité bývají nejcasteji predmety odcizené, nebo ty, které sloužily jako zbran ci nástroj ke spáchání trestného cinu, a dále veci, které pachatel na míste cinu zapomnel, odhodil nebo ponechal. Rekognice nemovitých vecí se v praxi neprovádí, vhodnejší je proverka výpovedi na míste.
Objekty jsou pri rekognici poznávány bud ve skupine s dalšími podobnými objekty, nebo samostatne (typické pri rekognici mrtvol), anebo postupne jedna po druhé (napr. pri znovupoznání podle hlasu, chuze apod.). Základními druhy jsou rekognice objektu predstavených in natura a rekognice podle jejich obrazu (zpravidla fotografie). K provádení rekognice se vždy pribere alespon jedna osoba, která není na veci zúcastnena.
Rekognice by mela být považována za neopakovatelný úkon trestního rízení (§ 160 odst. 4), protože opakované predstavování poznávané osoby (prípadne vecného objektu) muže vést k nežádoucímu ovlivnování poznávacích schopností ztotožnující osoby. Jestliže napríklad po spáchání cinu je podezrelý predveden pred ztotožnující osobu, aniž byly splneny procesní podmínky rekognice, a teprve poté je provádena rádná rekognice, lze mít pochybnosti o verohodnosti takto provedeného úkonu. Taková situace muže v praxi snadno nastat. Pokud kriminalista predvolává k výslechu svedky a poškozené bez rozmyšlení, mohou se setkat v cekárne, na schodišti policejní budovy apod. Variant je bezpocet. Dlužno dodat, že v prvopocátku vyšetrování kauzy ješte ani nemusí být rozhodnuto o provedení rekognice.
§ 160 odst. 4 tr. r.
(4) Neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpecí jeho zmarení, znicení nebo ztráty dukazu nesnese z hlediska úcelu trestního rízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno pred soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je treba vždy uvést, na základe jakých skutecností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.
Na druhé strane ustanovení § 104b odst. 4 veta druhá nevylucuje provedení procesne použitelné rekognice in natura, které predcházela rekognice podle fotografií. Tyto úkony na sebe ale nesmí bezprostredne navazovat. Je treba predeslat, že rekognice velice casto bezprostredne predchází zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, protože casto až na jejím základe lze nekoho obvinit. Práve s tím je spojena celá rada ruzných úskalí. Pro rekognici provádenou pred zahájením trestního stíhání platí ustanovení § 158a. Není ovšem zrejmé, zda úcast soudce je nezbytná pri všech druzích rekognicí (napr. podle fotografií, pri ztotožnování vecí aj.). Tato podmínka se v techto prípadech jeví jako neprimerená povaze a významu úkonu. K rekognici je však treba pribrat nezúcastnenou osobu (§ 104b odst. 1). Soudce takovou osobou není.
K urcitým pochybnostem muže dojít i tehdy, je-li rekognice provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon za prítomnosti soudce. Ten svojí prítomností totiž garantuje urcitou objektivitu provedeného úkonu, ale už ne to, zda se jedná o neodkladný a neopakovatelný úkon. Tuto otázku posuzuje soud pri hlavním lícení a stává se, že je nekdy jiného názoru. Za takových okolností by se rovnež nemelo k výsledkum rekognice prihlížet.
Praktické provedení rekognice v širším slova smyslu lze rozdelit do nekolika fází.
V prvé rade je treba rozhodnout, zda vubec k rekognici pristoupit. Z ryze praktického hlediska musí kriminalista bedlive zvážit, zda k usvedcení pachatele nejsou k dispozici jiné (hodnovernejší) dukazy, jako napríklad jednoznacný znalecký posudek, výpoved svedka apod. Rozhodne je na zváženou provádet rekognici tehdy, kdy ztotožnující osoba pri výslechu uvede, že si vubec není jistá, zda je schopna poznávanou osobu identifikovat. Mohlo by se totiž snadno stát, že nepovedenou rekognicí by byl nanejvýš vyroben silný „anti-dukaz” ve prospech skutecného pachatele.
Pokud kriminalista dospeje k rozhodnutí, že provedení rekognice bude úcelné, musí zabránit tomu, aby ztotožnovaný objekt nebo jeho fotografie byly ukázány ztotožnující osobe ješte pred rekognicí, za druhé musí zabránit tomu, aby se dodatecne ukázala potreba opakovat rekognici a za tretí zajistit kvalitní zadokumentování rekognice. S ohledem na proces zapomínání by mela být rekognice provedena co nejdríve po spáchání trestného cinu.
V rámci prípravy rekognice je nutné detailne stanovit místo a podmínky provedení rekognice, vybrat vhodné figuranty, zajistit bezpecnost zúcastnených osob (vcetne zabránení úteku podezrelého ci obvineného), urcit zpusob dokumentace úkonu a pripravit materiálne-technické podmínky k provedení rekognice.
Místo, kde bude provedena rekognice, by se melo co nejvíce podobat místu, kde ztotožnující osoba videla poznávanou osobu, a to vcetne svetelných podmínek apod. Je to duležité v prípadech, kdy napríklad svedek tvrdí, že videl z jedoucího auta konání pachatele a je schopen ho poznat. Organizovat rekognici v exteriéru muže být v praxi velký problém. Obvykle bude tento zpusob rekognice pricházet v úvahu tehdy, když má svedek poznat pachatele trestného cinu, napríklad podle zpusobu chuze. Bude ucelné, když svedek bude ztotožnovanou osobu pozorovat z úkrytu a bez toho, že by osoba o rekognici vedela. To proto, aby nemohla vedome menit dynamické znaky chuze. Ackoliv tento zpusob rekognice je prípustný, musí být predem promyšleno jeho zprocesnení.
Ve vetšine prípadu, kdy konkrétní místo setkání ztotožnované a ztotožnující osoby není zase až tak duležité, provádí se rekognice v interiéru, v dostatecne velké místnosti. Rada policejních objektu je vybavena speciálne upravenou místností s pruhledem pres tzv. polopropustné zrcadlo, odkud ztotožnující osoba pozoruje mezi figuranty osobu ztotožnovanou.
Zákon v § 104b stanoví, že poznávaná osoba se ukáže ztotožnující osobe mezi nejméne tremi dalšími osobami (figuranty). Kriminalistické praxe ale doporucuje více figurantu, obvykle pet, ne však více jak osm. Muže nastat problém s výberem figurantu, je-li rekognice provádena s cizincem nebo príslušníkem nekterého minoritního etnika. O to více je duležitá príprava úkonu. (Samozrejme, tato zásada neplatí pri rekognici mrtvol - viz dále.)
Výber vhodných figurantu opravdu nelze podcenovat, má bezprostrední vliv na výsledek, ale také na možnost zpochybnení úkonu. Výberem figurantu se rozumí vyhledání typove podobných osob s približne stejnou telesnou výškou a hmotností, s podobnou úpravou vlasu, vousu a celkovou vizáží; jestliže ztotožnovaná osoba nosí brýle (a ztotožnující osoba to pri výslechu uvede), musí je mít i figuranti, což se týká i dalších pomucek (hole, berle) nebo i oblecení. Není proto možné postavit mladého Roma mezi pet starších policistu a domnívat se, že jsou naplneny kriminalisticko-taktické podmínky rekognice. Za urcitých výjimecných okolností (rekognice s dítetem) sice lze využít služeb divadelního maskéra, ale musí to mít logický smysl.
Rekognice musí být dokumentována protokolem, který všichni prítomní podepíší. Protokol je nezbytné doplnit obrazovou dokumentací, vhodná je fotodokumentace nebo videodokumentace. Pokud je provádena rekognice podle hlasu, samozrejmostí musí být audiozáznam. Do prípravné fáze rekognice proto musí spadat i poucení kriminalistických techniku, jak mají provádet fotografickou a video- dokumentaci. Jakkoliv tito policejní profesionálové znají svoje úkoly rutinne, a lze od nich ocekávat, že místo rekognice pripraví, tj. že je dostatecne nasvítí, umístí do vhodných míst stativy pro kamery, fotoprístroje, mikrofony atd., je treba predem dohodnout, odkud a v jakém úhlu záberu budou poznávané osoby snímány. Je jim nutné pripomenout, že je naprosto neprípustné, aby kriminalistický technik v prubehu rekognice vyžadoval od ztotožnující osoby, aby se pred ztotožnovanou osobou zastavila a pred kamerou na ni ukázala. Toto je sice „reportážne efektivní”, ale nikoliv nezbytné, protože to vubec nezvyšuje dukazní hodnotu úkonu!
Tretí fází je vlastní provedení rekognice.
Ztotožnující osoba se pred rekognicí vyslechne o okolnostech, za nichž ztotožnovanou osobu nebo vec vnímala, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možné tuto osobu nebo vec poznat. !!! Ztotožnovaná osoba nebo vec, která má být poznána, jí nesmí být pred rekognicí ukázána !!!
Výslech ztotožnující osoby pred rekognicí je nutné považovat za neopominutelnou zákonnou podmínku; její nesplnení má za následek zpochybnení samotného úkonu. Je však otázkou, zda-li výslech musí být proveden bezprostredne pred rekognicí, ci lze akceptovat dríve porízený výslech, napríklad již pri oznámení tr. cinu. V § 140b tr. r. se hovorí o výslechu podezrelého, obvineného nebo svedka, z cehož lze usuzovat, že drívejší výslech není vyloucen . Rozhodující ale bude, zda-li je v protokolu o výslechu zadokumentováno, že vyslýchaná osoba popsala dostatecne podrobne ztotožnovanou osobu a také definovala znaky a markanty, na základe kterých je schopna ji poznat, nebo zda-li na ne byla alespon dotázána.
Není jiste treba zduraznovat, že vyslýchaná osoba musí být také odpovídajícím zpusobem poucena o pripravovaném úkonu (tedy poucením odpovídajícím jejímu postavení) a o trestních následcích krivého obvinení.
Za provedení úkonu odpovídá kriminalista. Je na nem, aby zorganizoval privedení ztotožnované a ztotožnující osoby tak, aby se vzájemne nepotkali. Musí zabezpecit ostrahu prostoru, aby podezrelý ci obvinený neutekl (zpravidla to bude ztotožnovaná osoba).
Pred rekognicí musí kriminalista osobu znovu odpovídajícím zpusobem poucit (nestací poucení ucinené pri výslechu), vysvetlit jí, jak se má pri rekognici chovat a jaká má práva a povinnosti. Žádný predpis nestanoví, že má být poucena i tak, že muže úkon odmítnout, ale lze to odvodit napr. z poucení obvineného a také ze zásady, že obvinený nesmí být k nicemu donucován. Primereným zpusobem poucí i figuranty, a samozrejme i ztotožnující osobu.
Ztotožnované osobe musí být umožneno, aby si sama vybrala libovolné místo mezi figuranty, stejne tak je jí umožneno, aby si vybrala císlo, podle kterého ztotožnující osoba ztotožnovanou osobu následne oznací.
Jestliže osoba má být poznána nikoliv podle svého vzezrení, ale podle hlasu, umožní se jí, aby hovorila v libovolném poradí mezi dalšími osobami s podobnými hlasovými vlastnostmi.
Jelikož kriminalistická praxe se priklonila alespon k jednomu opakování téže rekognice hned po sobe, je treba dodržet zásadu, že i nové postavení ztotožnované osoby mezi figuranty je plne na její volbe.
V této souvislosti je treba znovu pripomenout duležitou zásadu, že musí být zabráneno jakémukoli prímému styku mezi ztotožnující a poznávanou osobou!
POZOR: K takovým situacím je velice, až komicky blízko: setkání v cekárne, na toalete apod. Variant je bezpocet!
Provedení vlastního poznávacího úkonu, kdy je ztotožnovaná osoba mezi figuranty predstavena osobe ztotožnující, je nepochybne nejduležitejší fází celé rekognice. Z hlediska organizacního musí sehrát vudcí roli kriminalista. V jeho režii musí vše probehnout. Nikdo jiný (kriminalistický technik, obhájce, ale ani soudce) nesmí do prubehu úkonu zasáhnout. Vše potrebné musí být dohodnuto predem. Velice duležité je, aby kriminalistický technik pohotove dokumentoval i mimické reakce zúcastnených osob, prípadne gesta. Pro soud není nic významnejšího, jak shlédnutí takových reakcí. Jakkoliv ješte není dokoncen výzkum v oblasti „videografie”, dosavadní poznatky ukazují, že mimické reakce organizmu napríklad výslýchané osoby komentované psychologem nelze ignorovat. V praxi je výhodné, aby jedna kamera snímala ve velkém detailu ztotožnující osobu a druhá kamera pak jednotlivé predstavované osoby (osobu ztotožnovanou a figuranty).
Ztotožnující osobe se musí dát dostatecný cas na to, aby si v klidu prohlédla predstavované osoby. Spech je neprítel výsledku rekognice!
Po prohlédnutí predstavovaných osob by mela být ztotožnující osoba odvedena stranou (do zázemí) a pred kriminalistou, prípadne obhájcem a dalšími nezúcastnenými osobami uvedla, koho (samozrejme podle císla) z predstavených osob považuje za osobu ztotožnovanou a proc. Toto (vcetne onoho „proc”) je nutné protokolárne zadokumentovat; soucasne je provedena obrazová dokumentace.
Sepsání protokolu o rekognici je nutné venovat patricnou pozornost, jeho obsahovou stránku nelze podcenovat. Do protokolu se popíše, která osoba byla poznána a podle jakých markantu. Protokol podepíší všechny osoby zúcastnené na rekognici.
Jako zajímavost je možné na záver uvést, že rekognice bývá napadána pripomínkami obvineného nebo jeho obhájce daleko casteji jak rekonstrukce, vyšetrovací pokus ci proverka na míste. Duvod je zrejmý: Práve rekognice vetšinou vede k usvedcení pachatele a casto bývá proti nemu jediným nebo hlavním dukazem. Ostatní zmínené úkony již jsou zpravidla provádeny po zahájení trestního stíhání, vyžadují urcitou soucinnost a více méne již mají spíše upresnující, ci precizující význam. Proti tomu má rekognice význam zásadní.
K znovupoznání, nálezu cache, budete potrebovat trochu patrani. Napovim, ze pomuze trestni rad. A ted Colombove, zadani je zde:
Místo cinu: N = 49° 16.((Zadržení osoby podezrelé + Duvody vazby + Príkaz k domovní prohlídce)*2)+54
E = 17° 00. ((Zadrzeni osoby podezrele + Duvody vazby)*7)-30
Tak a ted na zaver jiz zbyva poprat stesti pri lovu a doufat, ze nikdy nebudete muset hledat zlocince. Tato cache je soucasti serie DOBRODRUZSTVI KRIMINALISTIKY, tak v pripade, ze se Vam libi, muzete navstivit i dalsi casti.
GC2G2GG DK#1 - Daktyloskopie
GC2G45G DK# 2 - Mechanoskopie
GC2G48R DK# 3- Rekognice
GC3347D DK# 4 - Trasologie
GC2G48R DK#5 - Krev
GC2G48R DK#6 - OMČ
Pozor v kesi neni tuzka ! ! ! Durazne zádám vsechny kacery aby v rámci zachování podmínek a dobrodruzství i pro nove príchozí vraceli kes presne tam, kde ji vzali ! ! !