Lipy ze Stareho Sedliste
Starosedlistske lipy jsou pamatne stromy v obci Stare Sedliste. Dve ze tri lip velkolistych rostou na hrbitove, jedna u kostela sv. Prokopa a sv. Oldricha. Obvody jejich kmenu meri 468, 406 a 386 cm, koruny dosahuji do vysky 22-25 m (mereni 1986). Lipy jsou chraneny od roku 1987 pro svuj vzrust, vek a jako krajinne dominanty. V roce 1997 se dve hrbitovni lipy staly finalisty ankety "Strom roku"
Anketa "Strom roku"
Anketa Strom roku je v Ceske republice nejvetsim a nepopularnejsim ekologickym projektem sveho druhu. Od roku 2002 se kazdorocne vyhlasuje k prvnimu jarnimu dni. Z dorucenych navrhu porota vybere dvanact finalistu, pro ktere hlasuje siroka verejnost. "Cilem ankety je zvysit zajem lidi o zelen, podporovat zachovani rozmanitosti prirody a ziskat potrebne penize pro vysadby stromu. Jejim nejvetsim prinosem je vsak schopnost posilit vztahy mezi zaky, sousedy i celou komunitou. Anketa na rozdil od jinych soutezi nehleda nejkrasnejsi, nevyssi nebo nejstarsi strom. Hledaji se predevsim stromy s pribehem, ktere dokazi semknout lidi ve svem okoli," Vytezek zpoplatneneho hlasovani putuje na jarni a podzimni vysadby stromu.
Historie pamatnych stromu
Clovek mel stromy odedavna v ucte. Stare stromy, nemi svedci minulosti, zivouci pamet generaci se zacala stavat predmetem ochrany, ovsem v jinem smyslu nez dnes. V dobach, kdy clovek zil v blizsim spojeni s prirodou nebyly stromy nahlizeny jen jako soucast krajiny, pracka kysliku ci vecne brime, byly to bozstva, soucast matky Zeme, zive organismy majici svoji vlastni dusi. Indiani ji nazyvaji stinem stromu. V Africe tomu bylo, a snad i stale je, podobne. Pokaceni palmy zde predstavuje stejny zlocin jako zabiti matky.
Jiz v davne minulosti se tedy urcite stromy zacaly stavat vyznamnymi a ochranovanymi. Davni Sumerove, uctivali kosmicky strom Huluppu. V biblickem raji rostl Strom poznani dobreho a zleho. Kananejci uctivali svate haje. V buddhismu je za posvatny povazovan fikovnik, pod kterym Gautama dosel osviceni a stal se Buddhou. Kult starovekych zidu se na pocatku odbyval na vyvyseninach ve volne prirode pod posvatnym stromem - dubem nebo terebintem, palmou nebo tamaryskem. V Babylone uctivali palmy, olivy a vinnou revu. Zajimave je, ktere druhy stromu byly predmetem kultu. U Keltu to byly duby, jablone, tisy a buky, u Germanu duby, jasany a hlohy, u Slovanu duby, lipy, brizy, javory, jasany a vrby, u islamu fikovniky, olivy, palmy, vinna reva, granatovniky, ve stredoveke Evrope vinna reva, palmy, olivy, fikovniky. Ucta ke stromum se v techto dobach predavala z generace na generaci, a to je snad vzdy ta nejvetsi jistota dodrzovani byt nepsanych pravidel.
Tato tradicni ochrana stromu ovsem s postupem veku a zmenou zivotniho stylu upadala. Jednou z prvnich vyhlasek, ktera zajistovala ochranu konkretnich stromu, byl patent z roku 1714, chranici lipovou alej mezi Prazskym hradem a Kralovskou oborou v Bubenci. Prvni plosne zakonne ochrany se stromy dockaly za vlady Marie Terezie. Ta v roce 1754 vydala ve sve dobe pokrokovy a dukladny predpis na ochranu a hospodareni v lesich tzv.„rad lesni“. Priblizne o padesat let pozdeji se vekovite a majestatni stromy dockaly oznaceni terminem prirodni pamatka. Zasluhu na tom nesl Alexander von Humboldt (1769 - 1859), profesor university v Berline. Tento pojem byl Hugo Conwentzem, reditelem prirodovedneho muzea v Gdansku, rozsiren v roce 1900 i na aleje, parky a na stanoviste vzacnych rostlin. Na nasem uzemi je historie pamatnych stromu, v obdobi prelomu 19. a 20. stoleti spojena predevsim se vznikem a praci okraslovacich spolku. V roce 1899 publikoval Jan Evangelista Chadt sevetinsky, vrchni lesni spravce u hlubockych Schwarzenbergu, prvni prehled pamatnych stromu v Cechach. V roce 1908 v casopise „Cesky lid“ uvedl 165 vzacnych stromu s 30 obrazy. Doplnene vydani s popisy 320 vzacnych stromu se 160 obrazy vyznacnych druhu vyslo v Pisku v roce 1913. Tento soupis, ktery byl zpracovan s pomoci rady prispevatelu, je prvnim zevrubnym soupisem pamatnych stromu u nas.
V roce 1956 byl prijat zakon o ochrane prirody a pamatne stromy zacaly byt vyhlasovany jako chranene prirodni vytvory ci chranene prirodni pamatky. V roce 1992 byl zakon upraven a v teto uprave plati dodnes.
K vyhlaseni stromu za pamatny mohou vest nasledujici duvody, ci jejich kombinace. Strom je mimoradneho vzrustu ci stari. Vyznacuje se mimoradnym habitem. Je krajinnou dominantou nebo prispiva ke krajinnemu razu. Vyjimecne ochrane se tesi i stromy upominajici na historickou udalost a stromy doprovazejici kulturni pamatky. Je nutne zduraznit, ze zatim nebyla stanovena podrobnejsi kriteria a snad ani nebudou, ve forme parametru obvodu kmene, vysky nebo stari pro vyber drevin pro kategorii pamatnych stromu. Pamatnym stromem tedy mohou byt i stromy mlade, ke kterym se vaze historicka udalost nebo jsou to dendrologicke zvlastnosti. Predstava, ze pamatne stromy musi byt jen ti nejstarsi kmeti je nespravna. Navrh na vyhlaseni pamatnych stromu muze podat kterykoliv obcan nebo obcanske sdruzeni. Registr pamatnych stromu vede Agentura ochrany prirody a krajiny CR. V soucasnosti je v Ceske republice registrovano temer 23 000 pamatnych stromu, ty jsou oznaceny tabuli s malym statnim znakem CR.
zdroj:
www.wikipedia.cz
www.enviweb.cz/clanek/priroda/81707/anketa-strom-roku-prilezitost-pro-kazdeho
www.nadacepartnerstvi.cz/stromzivota/vyvoj-a-soucasny-stav-pece-o-pamatne-stromy
www.treking.cz/priroda/strom-roku-2010.htm
Tato cache je soucástí série významné stromy
Kešku jsem adoptoval dne: 25.9.2012 od 100DTeamu, děkuji.
Do kešky vkládejte pouze takové věcičky které by jste sami uvítali že najdete v pokladu. Vzhledem k povaze kešky prosím vkládat pouze přírodní materiály ze dřeva, kovu, keramiky, ... Nejlépe společně uvítáme CWG, GC, TB, ... Krabičku vkládejte na stejné místo a uveďte ho do původního stavu. Děkuji i za ostatní Kačery.
