Železný Brod
Prezvato z oficiálních stránek mesta www.ZeleznyBrod.cz.
Mesto Železný Brod leží v krásném údolí reky Jizery na rozhraní Krkonoš, Jizerských hor a Ceského ráje. Vznikl pravdepodobne v 11. nebo ve 12. století pri zemské obchodní stezce, která vedla z Prahy do Nemecka a Polska. Tu se brodili obchodníci pres Jizeru a vznikla zde osada Brod nebo také Brodek. Písemné památky máme až ze 13. stol., kdy se dovídáme z urbáre pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patril Brod pánum ze Železnice, kterí tu i sídlili. První mestská práva získalo mesto již ve 13. stol. od Premysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno lužickými vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovuje mestská práva, udeluje krásný a honosný mestský znak a pravdepodobne od této doby je Brod nazýván Brodem Železným. Již od 14. stol. se v okolí nalézala a také težila železná ruda, která se i zpracovávala v tzv. hamrech. Težba skoncila koncem tricetileté války, jednak pro nedostatek dreva, železné rudy a také se zacaly stavet vysoké pece. Dokladem této težby jsou ruzné místní názvy a vykopávky.
Panství patrilo Vartenberkum, témer 150 let Valdštejnum, až v roce 1628 prodává celé panství Albrecht z Valdštejna svému plukovníku Mikuláši Desfousrovi. Této šlechte patril Železný Brod až do roku 1848, kdy byla mesta vyjmuta z poddanství.
Ke konce 30tileté války byl Železný Brod znovu vypálen Švédy a shorela i puvodní radnice a v ní také veškeré úrední zápisy a dokumenty. Mesto se opet vzpamatovalo a roku 1660 obdrželo hrdelní právo, roku 1695 právo výrocních trhu, cili jarmarku. Tím se mestecko vyzdvihlo nad ostatní obce a mesta panství a stává se hospodárským strediskem celého podhurí.
Šibenice stávala nad mestem, na vršku dodnes zvaném Šibenák, na námestí stával pranýr a trestné koše.
Roku 1670 postavila vrchnost novou drevenou radnici, která byla krásnou roubenou stavbou s podloubím a je známá ze starých obrázku a fotografií. Sloužila až do roku 1890, kdy byla zbourána a nahrazena dnešní, kamennou, v novorenesancním slohu.
V 17. stol. se objevují nová remesla a remeslníci se sdružují v cechy. Nejstarším cechem je cech ševcovský - r. 1701. Devatenácté století znamená zacátek prumyslové výroby. V druhé polovine století zakládá nemecký baron Liebig textilní továrnu a rozvíjí se textilní prumysl. Otevírá rovnež bridlicné lomy v okolí. 19. stol. znamená také rozvoj mesta. V doposud dreveném mestecku se zacínají stavet zdené budovy v empírovém slohu - Knopovsko, Grosovsko. Jsou zde postaveny tri kašny, je postaven drevený most pres Jizeru a pozdeji dokonce železný, který sloužil až do r. 1940. Byla zrízena pošta, postaveny silnice do Jablonce, Turnova a k Semilum, zprovoznena trat Pardubice - Liberec a odbocka na Tanvald a Liebig staví i vápenku. Toto období je také zrodem celé rady spolku, které zasahovaly do verejného a kulturního života mesta.
V roce 1860 je založen ochotnický spolek Tyl, 1862 Sokol a 1884 hasicský sbor. Tyto spolky trvají dodnes. Další, ve své dobe významné, pozdeji zanikly. Prvním penežním ústavem byla od roku 1883 Hospodárská záložna a od r. 1898 Sporitelna mesta Železného Brodu.
Koncem 19. a zacátkem 20. století se zde objevuje sklárská výroba. Jsou to predevším brusírny a mnoho lidí pracuje jako domácí delníci pro nemecké exportní domy v Jablonci. V roce 1920 je otevrena první ceská odborná škola sklársko-obchodní, která sídlí od r. 1926 ve své krásné moderní budove. Tím se Železný Brod stává nejen mestem starých památek, ale také mestem skla a sklenené bižuterie, což ho proslavilo po celém svete.
Pod Železný Brod spadají dále Bzí, Horská Kamenice, Hrubá Horka, Chlístov, Jirkov, Malá Horka, Pelechov, Splzov, Strevelná, Tepere a Veselí.