Zdarske pamatky Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Pri navsteve teto kese navstivite krasné zdarske pamatky.
Tato kes byla vytvorena ve spolupraci s mestem Zdar nad Sazavou.
Když se rekne Zdar nad Sazavou predstavite si mestecko
s nadhernymi pamatkami.Ja Vam nabizim tyto památky
navstivit!!!Na jednotlivych stage najdete vzdy nejakou
pamatku.Doufam ze se keska bude libit.
Zacneme znakem Zdarskym
Nejstarsi znak mestecka vychazel z erbu panu z Lichtenburka
a panu z Lipe, ochranne vrchnosti zdarskeho klastera
(zalozeneho r. 1252): Ve zlatem poli dve zkrizené cerne
ctyrsuké ostrve a nad nimi doprava plovoucí cervený kapr.
Když kardinál František z Ditrichštejna povýšil privilegiem z 11. cervna 1607 Ždár na mesto, polepšil mu znak pridáním vinarských nožu (zvaných také famfule, kosíre ci žabky) ze svého rodového erbu a stríbrných kuželu ze znaku olomouckého biskupství; kapr byl ze štítu odstranen. Blason (odborný heraldický popis) tohoto ždárského znaku vypadá následove: Delený a dole polcený štít; nahore ve zlato – cervene kosmo deleném poli dva stríbrné vinarské nože se zlatými strenkami, prevýšené zlatou korunou, dole vpravo v cerveném poli 6 (4, 2) stríbrných kuželu, vlevo ve zlatém poli zkrížené cerné šestisuké ostrve.
Témer po sto letech byl znak mesta Ždáru znovu polepšen, a to císarem Leopoldem I. listinou z 21. kvetna 1704 potvrzující mestská privilegia a polepšující mestskou pecet. Polepšení znaku bylo provedeno moravským zemským hejtmanstvím dne 8. cervence 1706 a potvrzeno privilegiem císare Josefa I. ze dne 22. února 1707. Pravou polovinu ctvrceného štítu tvorí znak z r. 1607, levou pozmenený znak opata (slezská orlice s kunštátským štítkem na prsou odkazuje na ochrannou vrchnost kláštera – knížata z Minstrberka, W na jméno opata Vejmluvy) a konventu ždárského kláštera (P. Marie u studny). Díky vysokému poctu polí a figur je ždárský znak druhým nejsložitejším znakem v Ceské republice (prvním je znak Plzne).
Morový sloup
Sloup je tvoren trojbokým podstavcem na dvou stupních.V podstavci je jeskyne s ležící postavou sv. Rosalie Palermské (též poustevnice).Její uctívání jako ochránkyne proti moru se rozšírilo po roce 1624,kdy byly nalezeny její údajné ostatky prý i s jejím životopisem na papíre v jeskyni nad Palermem (její život je kladen do 12.století) a preneseny do mesta,kde prý hned ustal mor (je též patronkou mesta Palerma na Sicílii).Podstavec je ukoncen rímsou a na jejích rozích jsou postavy trí svetcu.Sv. Sebastián,který byl považován též za ochránce proti moru,sv. Florián (patron kominíku a hasicu),ochránce proti ohni,který v techto dobách byl postrachem mest a vesnic.Jeho obrazy nebo sochy byly velmi casto umist´ovány na domy,které meli chránit pred ohnem (napr. socha na dome cp. 62 na námestí).Tretí sochou je sv. Jan nepomucký.Na tomto hlavním podstavci je trojboký hranol s rímsou a na nem je další cást sousoší. Jsou tu postavy trí andelu a na jejich hlavách s rouškou je koule (nebeská klenba),na které sedí Buh Otec s trojúhelníkovou svatozárí.V rukou drží kríž s Kristem a nad sebou má symbol Ducha sv. (holubici) se svatozárí a paprsky.Kolem sloupu je zábradlí s tremi puloblouky s kuželkami spojenými tremi brankami z kovaného železa.Na pilírích mezi kuželkami jsou symboly nejsvetejší Trojice a na desce nad pilírky umísteny koule.Na kmeni stromu,ku kterému je pripoután sv. Šebestián,je signatura sochare JACOB STAENHAEBL 1706.Sloup symbolizuje nejsvetejší trojici.Opakuje se v jeho symbolice císlice 3 (trojbokost,3 sochy,3branky atd.).Ochranu proti moru tu zastupují svetci Rosálie Palermská a sv. Šebestián.Sloup byl mnohokrát opravován.Napríklad roku 1900 byla nahrazena chybející hlava sv.Floriána.Pri úteku nemecké armády v kvetnu 1945 byl poškozen strelbou a auty bylo težce poškozeno zábradlí okolo sloupu.Dle S. Sochara byla puvodne na míste sv.Jana Nepomuckého tu byl postaven až po svém kanonizování asi kolem roku 1730.Je to zrejme pravda.I když tato socha nevyniká umeleckým zpracováním je znacne odlišná od známích prací Staenhublových.Jeho práce v kameni má príbuznost s drevorezbou.Je na nich dobre poznat,že sochar byl predevším rezbár.
Stará radnice
Jednopatrová budova v severozápadní cásti námestí. Postavená zrejme na konci 16. nebo zacátkem 17. století. Pri úprave ve druhé polovine 18. století dostala budova vzhled, který si zachovala v podstate dodnes. Uvnitr se zachovaly z této doby klenby v bývalém prujezdu a prilehlém prostoru. Fasáda nese klasicistní znaky techto posledních úprav. Obvyklá soucást mestských radnic, vežka a hodinami, byla znicena požárem roku 1864 a po nem už nebyla obnovena. V roce 1839 byla k radnici pristavena veznice s bytem profousa (správce veznice). Dnes je tato cást novodobe prestavena. Stará budova radnice slouží k reprezentacním úcelum a prízemí jako výstavní sín.
Tvrz
Tvrz nad rekou Sázavou byla postavena kolem roku 1300.Dnešní podoba je pozdne gotická,s barokní strechou.Na sklonku 2. svetové války byla znicena požárem po náletu ruských vojsk.Po obnove zde sídlí Regoinální muzeum. 
Farní kostel sv. Prokopa
Farní kostel sv. Prokopa byl postaven v gotickém slohu kolem roku 1270.Úplnou prestavbu pak prodelal v polovine 16.století,kdy získal soucasnou podobu jako dvoulodní asymetrická stavba s obdélným knežištem.Hlavní oltár je barokní,prenesený z pražského prokopského kostela.Z puvodního barokního oltáre je v bocní lodi zachován obraz patrona kostela.Na postranním oltári je gotická skulptura Madony s dítetem.Svorníky kleneb jsou zdobeny erby donátoru.Moderní krížová cesta a hlavní kríž jsou od K.Stádníka z roku 1975.Zásadní obnovu prodelal kostel v posledních letech.Byla obnovena vež a do nového tisíciletí i interiér kostela.Naproti nemu stojí klasicistní budova farského úradu.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hore
Symbol legendárního svetce a dílo geniálního stavitele
Premenou gotických prvku do barokní podoby vznikl spíše v Itálii a pres Rakousko se k nám presunul na pocátku 18. století stavební sloh, oznacovaný jako barokní gotika, který nemá v Evrope obdobu. V tomto slohu byl v letech 1719 až 1722 vystaven kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hore ve Ždáre nad Sázavou.Poutní kostel na Zelené Hore je unikátním umeleckým dílem a nepochybne nejosobitejším pocinem geniálního ceského architekta s italskými predky Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Stavba se vymyká bežným dobovým umeleckým normám a predstavám. Vzájemný prunik složitých prostorových útvaru, dynamicnost stavební hmoty, popírající veškerou tíži zdiva, to vše svedcí o výjimecnosti této architektury.Založení kostela souviselo s pripravovaným blahorecením a svatorecením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobe v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnelý zázracne neporušený jazyk. Stavba byla zahájena v roce 1719 rozhodnutím opata ždárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a vysvecena pouhé dva roky poté.
Legenda a pravda
Jan Nepomucký, puvodne Jan z Pomuku, žil v dobe ceského a rímského krále Václava IV., syna Karla IV. Díky svému vzdelání a píli to dotáhl až na generálního vikáre. Vleklé spory mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna krute zasáhly do Janova osudu. Když Jenštejn prekazil Václavovy plány na vytvorení nového biskupství v západních Cechách, král se rozhodl neposlušné provinilce krute ztrestat. Arcibiskup pred královým hnevem uprchl, Jan z Pomuku a nekterí další skoncili na mucidlech. Jan mucení neprežil – když jej katovi pomocníci svrhli z Karlova mostu do Vltavy, byl již mrtvý. Odkud se tedy vzala legenda o mucedníku Janovi? Rok po Janove smrti nastalo mimorádné sucho, což lidé považovali za boží trest. Navíc nekteré církevní kruhy ve snaze krále ješte více ocernit zacaly šírit zvesti o Janove statecnosti. Prý jako zpovedník královny nevyzradil její zpovední tajemství, a proto musel zemrít. Víra v nadprirozené Janovy schopnosti byla dovršena nálezem domnelého svetcova jazyka pri otevrení jeho hrobu po trech staletích, když z lebky vypadl kus nacervenalé tkáne. Záhadu rozrešili vedci v roce 1973. Dokázali, že nacervenalá tkán není jazyk, nýbrž cást mozku se sraženou krví.
Symbolická petka
Mystické aspekty dispozice stavby poutního kostela byly zminovány již v období jejího vzniku. Základem je kompozice peticípé hvezdy (peticípý pudorys, pet vchodu, pet oltárních výklenku, dvakrát pet kaplí kolem centrálního prostoru, pet hvezd a pet andelu na hlavním oltári), symbol nejen peti ran Kristových, ale také peti písmen v latinské slove „tacui“ (mlcel jsem) a predevším peti hvezd ve svatozári mucedníka sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltave po jeho utonutí. V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá jazyk jako symbol Jana – mucedníka zpovedního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly pripomíná mec zasazený v pochve. Podle legendy Jan nevyzradil zpovední tajemství, jeho jazyk zustal skryt v ústech práve jako mec v pochve. Hlavní oltár na východní strane je umísten do vysoké arkády sahající až ke galerii druhého patra. Plastiky peti andelu na hlavním oltári a ctyri evangelisté jsou prací chrudimského sochare Jana Pavla Cechpauera. Tri z andelu nesou zemekouli ozdobenou peti hvezdami (peti tehdy známými kontinenty, na kterých bylo šíreno krestanství. Na kouli stojí postava sv. Jana Nepomuckého od Rehore Thenyho. Celá svatyne pusobí pres znacnou mohutnost sten dojmem lehkosti. Není zde treba ornamentální výzdoby ci velkolepých barokních fresek, idea je vyjádrena pouhým pusobením svetla v prostoru. Kostel je obklopen ambity ve tvaru deseticípé hvezdy, skýtajícími poutníkum ochranu pred neprízní pocasí. Vztah deseticípé hvezdy (odkaz na desetibokou mariánskou studnici ve ždárském kláštere) a peticípé hvezdy (symbol P. Marie) symbolizuje ždárskou cisterciáckou studnici, v jejíž hladine se odráží mariánská hvezda skrze sv. Jana Nepomuckého, který ctil P. Marii stejne jako opat Vejmluva, který nechal kostel vybudovat. Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého byl pro svou jedinecnost zarazen roku 1994 mezi památky zapsané do prestižního Seznamu svetového kulturního dedictví UNESCO.
Zámek
Kašna Panny Marie s Ježíškem
Socha Panny Marie s Ježíškem zdobí kašnu na prvním nádvorí areálu zámku Dr. Kinského. Jde o práci pražského sochare M. V. Jackla (1655-1738) pred rokem 1705. Od téhož autora je drevená polychromovaná plastika sedící P. Marie s Ježíškem v nadživotní velikosti v chodbe prelatury z doby kolem roku 1706.
Zvonice
Zvonice bývalého cisterciáckého kláštera je renesancní stavba barokne upravená. Byla postavená v menší vzdálenosti od konventního kostela, prelatury a konventu. Tím splnovala prvotní podmínku o omezení používání zvonu v cisterciáckém rádu.
Bazilika,Konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie
V letech 1710-1722 byl puvodní gotický kostel prestaven J. B. Santinim v duchu barokní gotiky. Jde o mistrovské vclenení barokního útvaru do gotického prostoru. V obou ramenech prícné lodi jsou vysuté empory se vzácnými barokními varhany. Socharská výzdoba hlavního oltáre i oltáre P. Marie je pripisována Rehori Thenymu (1695-1759) a J. P. Cechpauerovi. Obraz hlavního oltáre je prací M. Willmana (1630-1706). Další dva oltáre mají obrazy od italského malíre Simona Gionima (asi 1655-?). V severní záverové kapli jsou fragmenty pozdne gotických nástenných maleb ze druhé pol. 15. století).
Svatojánský sloup
Žulový sloup s kompozitivní hlavicí na vysokém soklu nese sochu sv. Jana Nepomuckého v rozevlátém a šroubovite natoceném knežském rouchu.Podle zjištení architektura S. Sochara z roku 1919 jde o práci Jakuba Steinhübla.
Dolní hrbitov
Nedaleko kláštera byl roku 1709 postaven hrbitov se tremi eliptickými kaplemi. Trojúhelníkový pudorys mel symbolizovat Nejsvetejší Trojici. Za opata Henneta byla tato symbolika porušena prístavbou ctvrté vstupní kaple. Uprostred hrbitova je socha Andela Posledního soudu od Rehore Thenyho. Na hrbitov byla umístena až asi v letech 1729 - 1733. V kaplích bývaly drevené plastiky. Hrbitov je považován za nejstarší známý doklad spolupráce Santiniho s opatem Vejmluvou.
Barokní most
Most na silnici od Ždáru nad Sázavou byl postaven za opata Bernarda Henneta. Chronogramy na osmi sochách svetcu urcují dobu vzniku. Na sedmi vychází letopocet 1761 a na jedné (sv. Metodej) 1766. Není znám autor techto plastik. Na jedné strane mostu jsou sochy sv. Benedikta, sv. Mikuláše, sv. Jana a sv. Cyrila, na druhé pak sv. Bernarda, sv. Vojtecha, sv. Pavla a sv. Metodeje.
Divadlo a Sokolovna
Divadlo
Prvni lokalni ochotnicky divadelni spolek vznikl jiz v roce 1864 a nesl nazev Sazavan. Mistem udalosti bylo i namesti pred divadlem (pred nim se nachazi Mestska policie, na prave strane budova 1. zakladni skoly, po prave Zakladni umelecke skoly a o kousek niz Sokolovna.)Nekolik zmen v upravach pote vyvrcholilo prestavbou divadla, sundanim obou kupoli a celkove zmeny na modernejsi stavbu, ktera se dochovala dodnes. V soucasne dobe patri divadlo pod spravu Kulturniho domu ve Zdaru nad Sazavou (viz web http://www.dkzdar.cz) a konaji se zde jak divadelni predstaveni, tak koncerty. Par let nazpet tu lokalne pusobil spolek Muzikus, ktery v divadle poradal koncerty zamerene na jazz a swing a podarilo se mu privezt velmi zajimave osobnosti hudebniho sveta, ale ten jiz bohuzel sve pusobeni ukoncil. Cas od casu se zde zastavi i slavne herecke spolecnosti, jako treba Divadlo Jary Cimrmana a velky uspech mivalo i vystoupeni Ondreje Havelky a jeho Melody Makers.
Sokolovna
Zakladni kamen Sokolovny byl zalozen 17. cervna 1928, kdy jej osobne poklepal tehdejsi president T. G. Masaryk. Tehdy vznikla i slavna fotka Masaryka s malym devcatkem. Pred vystavbou Sokolovny se cviceni a slavnosti odehravaly na Dolezalove namesti, coz je vlastne prostor pred divadlem, ke kteremu vas tato cache privede. Telovychovna jednosta Sokol vznikla jiz v roce 1869. Sokolovna se pozdeji formalne prejmenovala na Závodní klub Ždárských strojíren a sléváren. V soucasnosti se Sokolovna prestavuje, jak sami uvidite. Za zminku stoji, ze na hristi, ktere muzete videt skrz branu se konaji i zajimave koncerty, jako napriklad z nedavne doby i zastavka skupiny Nazareth.
Plastiky
Sv. Florián
Drevená polychromovaná barokní plastika sv.Floriána na kruhovém podstavci,který k ní nepatrí.Ten tu snad zbyl po nejaké predchozí plastice.Je možné,že zde byla puvodne kamenná plastika P.Marie s Ježíškem,která byla pozdeji prenesena na budovu,,lázne" na Podskalí.Dum patríval od druhé poloviny 19. století rodine Trefulkove.Ríkalo se tu ,,u Voctaru".Snad po zaniklé výrobe vinného octa.Plastika sv.Floriána mela ochranou funkci.Mela dum chránit pred ohnem.
Panna Marie s Ježíškem
Drevená polychromovaná postava Panny Marie s Ježíškem v lidovém stylu.Nad výklenkem je štuková koruna a nápis Maria.Plastika asi puvodne nebyla urcena pro výklenek ve výši.Není provedena s protáhlým telem,které pohled z dola zkracuje.Byla tu pravdepodobne umístena po požáru domu na místo shorelé nebo požár její umístení jako ochrany pred dalšími pohromami podnítil.Dnes je ve výklenku umístena kopie puvodní plastiky.
Pomníky padlým ve svetových válkách
Pomník padlým v 1. svetové válce
Pomník je tvoren ctvercovým podstavcem a na nem je ctyrhranný komolý kužel.Na horní ploše kužele je balvan s alegorickou postavou klecícího slovanského bojovníka,který se opírá o štít a pridržuje venec.Pd holubicí je doposud nápis: ,,Postaveno 1921".Pod každým z reliéfu bývala cást zkrácené citace Jana Ámose Komenského: ,,Po prejítí vichrice hnevu,Vláda vecí Tvých k Tobe se zase navrátí lide ceský".Na celní strane pomníku byl nápis: ,,Padlým legionárum a spoluobcanum ve svetové válce".Za nemecké okupace musily být tyto nápisy odsekány.Zustala po nich dodnes dobre patrná místa.Na zadní strane zustal sice zachován nápis: ,,Postaveno 1921" ale byl tu ješte odsekaný dvourádkový nápis.Pravdepodobne tu byl porizovatel: ,,Ceskoslovenská obec legionárská.
Pomník padlým v 1.svetové válce se lvem
Pomník padlým v 1. svetové válce ve Ždáre nad Sázavou 2 navrhl a stavel Antonín Kravka,kamenický mistr ve Ždáre.Pro podstavec byla použita cementová výpln lípy,která stávala na druhém nádvorí zámku u bývalého konventu a byla poražena vetrem roku 1916.Plastika lva je prací sochare J.Ružicky.Pomník byl odhalen 28.10.1923.Na jare roku 1922 byly na brehu Bránského rybníka zasazeny 3 lípy svobody a u nich se zacal stavet pomník.Svolení k použití výplne i k využití daného místa dal vrchní správce velkostatku Czerny.Když mela být dána na podstavec plastika lva,požadoval centrální reditel velkostatku Bakesch zastavení stavby a odklízení postaveného.Žádal dokonce o predložení návrhu pomníku ke schválení a byl pak ochoten dát podporu 300 K.Jednání protáhlo odhalení pomníku o rok.Postaven byl nákladem obcánu v Zámku Ždáre.
Pomník obetem 2. svetové války
Pískovcová truchlící ženská postava se sklonenou hlavou zahalenou kapucí,pravou ruku má na prsou a v levé spuštené ruce drží lipovou ratolest.Do pravého úhlu sestavené desky z leštené žuly se jmény zahynulých.Pomník obetem 2. svetové války byl odhalen 28.10.1947 v parku u hrbitova mezi jamskou a novomestskou ulicí.V souvislosti s úpravami silnic byl premísten do parku u sochy Rudoarmejce.Zde byly cásti pomníku sestaveny ve znacne necitlivém usporádání.Na deskách je seznam zahynulých obcanu mesta v dobe 2. svetové války.Seznam není úplný.Ve skutecnosti bylo obetí za dobu nemecké okupace celkem 114.
O kešce
Všechno co potrebujete vedet k luštení najdete ve waypointech.Jinak má keš do 10km.Na stage nehledejte krabicky!!!Nerozebírejte památky!!!Doufám že se vám keš i památky budou líbit!!!Finálka se nenachází daleko od mesta ,ale nenechte se zmást kdyby finálka byla trochu dál.
N49°L+K-H+M.AxF+CxK+GxH+M+C-H
E015°DxJ+M.ExH+IxB+(M+N)xD+L-M
Preji štastný lov!!!
Pozor! 21.5. Změna vzorce! Luštění zůstává stejné, výpočet lehce pozměněn! Krabka bude na místě během tohoto týdne.
Mjoty
Adword,dostimar
Pavel ZR
Additional Hints
(Decrypt)
prean crgxn, ivfv an fgebzr