23.6.2011 byla ukradená kes obnovena.
23.9.2011 byla ukradená keš
obnovena.
23.12.2011 byla ukradená keš
obnovena.
Legendární ceský cestovatel Enrique Stanko Vráz navštívil
na prelomu 19. a 20. století místa, která jsou i dnes vrcholem
exotiky. Presto ho nejvíc uchvátil pohled na soutok rek Vltavy a
Labe z místa na melnickém vršku, kde byla pri úprave silnice
v tricátých letech postavena Vrázova vyhlídka.
Legendary Czech explorer Enrique Stanko Vraz visited at
the end of 19 and early 20 Century places that are still top of
exoticism. Still, he liked the most view of the confluence of the
Vltava and Labe from this place.
Kudy a jak na kešku:
Nejbližší parkovište se jmenuje Na Vrázovce, je
opravdu blízko vyhlídky, zatím je tu možné parkovat zdarma.
Další možnost parkování zdarma je dole u Labe, u
starého mostu. Z centra Melnika budete na míste cinu pesky za
nekolik minut.
Stavba vyhlídky je bohužel už dost ohlodaná zubem casu
a vandaly, polovina lavicky je ulomená, nahore uprostred zbyl jen
melký výklenek po puvodní pametní desce, kterou už dávno nekdo
ukradl.
Vrázova vyhlídka je místo dost navštevované, mudlove sem
chodí na procházku, vencit psy, randit, kourit, chlastat, fetovat,
sprejovat a kochat se krásnou vyhlídkou - proste každý se tu
baví jak umí. Pri odlovu proto budte opatrní; abyste nebyli nápadní
dlouhým hledáním použijte nápovedu, od toho tu je.
Pro odlov není treba lézt po vyhlídce, ani rozebírat okolní zdi,
ani rýt v zemi!
How hunt this cache:
For the cache you can get different ways, it's just a
short walk from downtown Melnik
Vraz vista is a place much frequented by Muggles. When
hunting, be careful. You are not conspicuous long search, use
hint.
For hunting is not necessary to climb the vista building
structure, or disassemble the surrounding walls, or dig into the
ground!
Kdo byl Enrique Stanko Vráz?
Who was Enrique Stanko Vraz? (visit link
[EN])
Enrique Stanko Vráz je falešné jméno, které si sám
vymyslel a pod kterým (mimo ješte jiná jména) žil a
jezdil po svete nejzáhadnejší z ceských cestovatelu. Díky
jeho knihám dodnes presne víme, kde všude cestoval ale témer
nic nevíme o nem samotném. Svuj skutecný puvod, své rodice a své
pravé jméno po celý život peclive tajil dokonce i pred vlastní
manželkou a detmi.
Narodil se podle ruzných verzí 18. 4. 1860 bud v bulharském
meste Trnovo, nebo v polském (tehdy halicském) Tarnowu
Zemrel 20. 2. 1932 v Praze
Jeho matka byla Ceška, jisté je, že byl vychován v
ceské reci, k Cechám se vždy hlásil jako ke své
vlasti.
Ve svých dvaceti letech, v roce 1880, odjel pres
Španelsko do Maroka, po ceste Saharou se 1883 prepravil do
Gambie, od jara 1885 do podzimu 1887 podnikal ze Zlatonosného
pobreží výpravy do vnitrozemí, pritom krátce navštívil
Sierru Leone a Libérii, neúspešne se pokoušel
proniknout do legendárního mesta Timbuktu. Na cestách onemocnel a
dvakrát se zotavoval na Tenerife.
V letech 1892-93 uskutecnil cestu napríc rovníkovou Amerikou:
od ústí reky Orinoko na peruánské pobreží. Predtím již
navštívil ostrov sv. Tomáše, Guadaloupe, Martinique,
Trinidad a Venezuelu.
Již v roce 1895, po prvním prednáškovém turné v
ceských zemích, se z Ameriky znovu vydal na nárocnou výpravu -
cestoval po Japonsku, Cíne, do Západní Indie, na Jávu, Bali,
Lombok, Celebes, Halmahéru, Molukky, Novou Guineu, Sulu, Borneo,
dále na Cejlon, Aden, pres Suez do Itálie a do Cech.
Po snatku s dcerou ceského nakladatele v Chicagu Vlastou
Geringerovou (prosinec 1897) podnikli spolecnou cestu do Mexika. V
roce 1899 jej bourlivými událostmi (povstání boxeru) opet zlákala
Cína. Odjel 1900 do Pekingu, odkud pak pokracoval pres
Mandžusko do Vladivostoku, plavil se po Amuru, projel
sibirskou dráhou do Evropy a z Nemecka se vrátil do Spojených
státu. Své cestovatelské putování uzavrel opakovanými cestami do
Latinské Ameriky - v letech 1903-04 navštívil Brazílii,
pobreží Chile, Peru, Paraguay, Ecuador a památky
predkolumbovských kultur v Mexiku a strední Americe.
Vynikající roli sehrál Vráz v našem prvním odboji; s
dr. Alešem Hrdlickou otevrel T. G. Masarykovi cestu k
americkému prezidentovi Woodrow Wilsonovi a tak se zasloužil o
uznání samostatnosti Ceskoslovenska v roce 1918. Pomohl totiž
Wilsonovi k volebnímu vítezství, dobytému hlasy Cechu a Slováku,
které Vráz prakticky všechny získal pro Wilsonovu stranu na
nescetných prednáškách v nejruznejších místech
USA.
Krátce po vzniku Ceskoslovenska Vráz presídlil i s rodinou do
Prahy a posledních deset let svého života strávil
prevážne v Cechách. Bydlel v podnájmu v Delnické ulici v
pražských Holešovicích. V léte se jezdil lécit do
Podebrad a obcas jel s celou rodinou na krátkou návštevu do
Ameriky. To vycerpalo jeho financními prostredky a v malých,
závistiplných pomerech pri velké konkurenci nemel zdaleka takové
úspechy a príjmy, jaké ocekával. Byl stále velkým vlastencem a
ackoliv byl cestovatelem i fotografem vynikajícím a jeho snímky
jsou perfektní a unikátní, cizina o nem neví, protože své
cestopisy publikoval jen cesky!
Domovem byl strídave v Cechách a ve Spojených státech (mel
americké obcanství), 1921 definitivne presídlil do Prahy. V roce
1921 mu byla amputována levá ruka, a to pro težkou infekci,
kterou chytil na cestách v rovníkové Americe, která se casem zvrhla
v rakovinu. V posledních letech života se navzdory zdravotním
problémum venoval predevším prednáškové cinnosti a
sepisování svých cestovatelských pozorování (ne všechny
zamýšlené spisy dokoncil a publikoval). O svých
dobrodružných cestách mnohdy ohrožujících jeho zdraví i
život proslovil nekolik tisíc prednášek v ceských
zemích, Spojených státech, Holandsku i Vídni, promlouval do
rozhlasu.
Prednášky doplnoval ukázkami z nekolika tisíc
vlastních fotografií. Fotografovat zacal již v Africe a
porídil radu unikátních záberu, na Tenerife se fotografováním
dokonce i živil. Naprosto unikátní byly též jeho snímky z
císarských palácu v Cíne. Z predmetu, které z cest privezl, byly
porádány výstavy. Zajímal se o prírodu, spolecnost i
každodenní život obyvatel, propagoval úctu k lidem
odlišných ras. Prírodniny i etnografický materiál ze své
sberatelské cinnosti sice musel používat k financnímu krytí
nákladu svých výprav, nicméne jeho ctižádostí bylo
rozširování ceských muzejních sbírek. Jeho dary pro Národní
muzeum a pro Náprstkovo muzeum patrí ke sbírkovým základum techto
institucí. Krome cestopisu psal také clánky do casopisu - Vesmíru,
Kvetu, Národních listu, Zlaté Prahy, Svetozoru. Literární úroven
jeho cestopisných lícení ocenovali významní soudobí
spisovatelé.
Významnou osobností byla i jeho dcera Vlasta Vrázová (*1902),
která žila i po Vrázove smrti v Praze, až Mnichovské
události r. 1939 ji donutily Ceskoslovensko opustit, odjela do
Ameriky. Po druhé svetové válce, v ríjnu 1945, privezla osobne do
naší vlasti velkou financní a materiální pomoc "American
Relief for Czechoslovakia", za což byla vyznamenána r. 1947
jako jedna z mála žen Rádem bílého lva, ale brzy nato po
únorovém komunistickém puci r. 1948 byla zatcena, obvinena z údajné
„politické cinnosti“. Nekolik mesícu byla veznena,
až po ostrých protestech Americanu byla propuštena a
vypovezena. Žila pak v Americe, zemrela r. 1989 ve svém rodném
Chicagu.
Enrique Stanko Vráz zemrel v Praze 20. února 1932 a náhrobní
kámen na Olšanských hrbitovech nese jeho ponekud patetické
cestovatelské krédo: „Vždyt tam v dálavách svetu jen a
jen na vlast svoji jsem vzpomínal, po ní toužil.“
Muž, který na jihoamerických rekách ozdobil svuj clun ceskou
vlajkou a africkými pralesy krácel pod praporem s ceským lvem,
takovým vlastencem opravdu byl.
Prameny informací a zdroj fotografií:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Enrique_Stanko_Vráz(visit
link)
http://www.vesmir.cz/clanek/e-st-vraz-stale-jeste-zahadny(visit
link)
http://vitalplus.org/article.php?article=330(visit
link)
http://www.radio.cz/cz/clanek/88576(visit link)
http://www.radio.cz/cz/clanek/40709a href="
http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=nezdareny-referat-cestovatele-vraze&id=kopnoviny&clanek=8297&idm=m(visit
link)
http://www.mzv.cz/saopaulo/cz/kultura_krajane_a_skolstvi/kultura/vystava_cestovatel_enrique_stanko_vraz_v.html(visit
link)
http://www.rozhlas.cz/planetarium/historie/_zprava/287580(visit
link)
http://ceskelisty.czech.cz/cz/ceske-listy/portrety-osobnosti/enrique-stanko-vraz(visit
link)
http://www.lideazeme.cz/clanek/prukopnici-cestopisne-fotografie(visit
link)
http://www.czechtravelpress.cz/5-jitka-cvancarova-nezapre-skolu-sveho-stryce.html(visit
link)
http://www.sberatelskydum.cz/index4-7_cz.htm(visit
link)
http://www.lideazeme.cz/clanek/svetobeznik-zahadneho-puvodu(visit
link)
http://www.libri.cz/databaze/orient/list.php?od=v&start=21&count=10(visit
link)
http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=997(visit
link)
http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/223451(visit
link)
http://www.aconet.cz/npm/exhibitions/etno_vraz_venezuela/index.html(visit
link)
http://cesky-dialog.net/clanek.php?idcl=1434&aidci=(o Vlaste
Vrazove)