Hura do s*oly Traditional Geocache

V NP Ceské Svýcarsko u obce Jiretín pod Jedlovou (Vesnice roku 1998 v Programu obnovy venkova) ve Sluknovském výbezku v Severních Cechách se nachází v soucasnosti pomerne atraktivní turistický cíl - Stola sv.Jana Evangelisty. Tato se nachází v severozápadním svahu Krízové hory (563 m). Její pocátky a první pokusy tezby se datují do patnáctého století (listina saských knízat Ernsta a Albrechta z 12.6.1474, která opravnovala H. Kellera získávat tezbou a rýzováním, na pozemcích výse jmenovaných knízat, zlato a odvádet do knízecí komory ctvrtinu ze získaného výnosu. Práva k tezbe kovu v této lokalite udelil novým zadatelum v r.1484 i král Vladislav Jagelonský. Listina z r.1539 pak mluví o soustredení horníku a kverku (tezaru a bánských podnikatelu). Zacíná tak razba Stoly sv. Krystofa a z príbytku pro rodiny havíru, privolaných sem predevsím ze Saska, tak vzniká vlastní hornické mestecko, pojmenované Sanct Georgenthal. Obyvatelé hornické osady získávají v roce 1554 práva a výhody horních mest, kverkové i cást výnosu z dolu, nebot se podílejí na provozních nákladech. Dalsím majitelem dolu i Jiretína se po rozprodávání panství stává r.1586 Georg Mehl ze Strehlitz a díky nemu získává hornické mestecko od Rudolfa II. r.1587 plné mestské právo – stává se skutecným mestem. Dolování u Jiretína dosahuje svého historického vrcholu v roce 1620, kdy bylo získáno 4 az 14% medi a 0,0624 az 0,1248% stríbra. Vzápetí vsak prichází tricetiletá válka a tezbe pod Krízovou horou je nadlouho konec. V r.1750 sjednocený cech znovu otevírá (pouze na sest let) stolu sv. Krystofa. S vpádem Prusu se tezba znovu zastavuje. V roce 1781 se zakládá nová stola na jihojihovýchodním upatí Krízové hory. Rozsírení tezby ve stole sv. Krystofa se ujímá jiretínské horní spolecenstvo, spolu se zakladatelem Litomerické dulní spolecnosti Johannem Hennevogelem z Edenburgu. A v tuto chvíli je konecne zapocato s razbou dedicné Stoly sv. Jana Evangelisty, do níz vás zvu. Toto nové dílo, situované pod stolou sv. Krystofa, má funkci predevsím odvodnovací a vetrací (obe stoly spojuje 25 metru hluboká vetrací sachta). Od pocátku vsak slouzila i k vlastní tezbe. V roce 1800 jsou v nových chodbách Stoly sv. Jana Evangelisty tezeny rudy s obsahem 4 az 7% medi a 0,0312 az 0,1248% stríbra. Tento výnos je vsak tak malý a náklady na zpracování rudy ve Freibergu tak vysoké, ze roku 1804 je tezba opet prerusena. V roce 1883 jeste zkousela tezbu "Jiretínská spolecnost pro dolování rud". Celé doly pak byly uzavreny v roce 1910. Stola se téz nazývala "Frishglück stollen"neboli stola cerstvého stestí, kdy se znovu zkouselo obnovit tezbu nebo také stola Krystofova. V letech 1921-1935 existovala více méne formálne "Jiretínská spolecnost pro tezbu cínu, medi a sirného sterku. Ta vsak reálnou tezbu nikdy nezahájila. Tezbu pripomínaly jen cetné "dobývky" v chodbách sachty.

Myslenka na otevrení starých dolu vznikla v dobe hospodárské krize a jejím cílem bylo podporit rozvíjející se turistický ruch. V roce 1934 proto clenové jiretínského Spolku pro cizinecký ruch uvolnili vchod do stoly sv. Krystofa a poté objevili i tehdy jiz zcela zasypaný vchod ke stole sv. Jana Evangelisty, kterou po nezbytných úpravách 1.5.1935 zprístupnili návstevníkum. Pocátecní priliv turistu vsak trval jen krátce a pocátkem 2. svetové války zcela ustal. V jeskyních s jezírkem se také nacházela jeskynní houba, které havíri prezdívali "vodní tulipán". Ve tricátých letech vsak zmizela díky úpravám a pracovním aktivitám pro zprístupnení prostoru verejnosti. V polovine hlavní chodby, dlouhé 440 metru je tzv."kaple"s vytesaným oltárem a dreveným krízem. V padesátých letech 20.století slouzila stola jako skladiste. V roce 1989 pak skupina nadsencu z Varnsdorfu pod vedením Bohuslava Flekny zahájila rozsáhlé pruzkumné a prípravné práce a 7.8.1999 byla Stola sv.Jana Evangelisty znovu slavnostne za úcast asi dvou set lidí otevrena verejnosti. V soucasné dobe jsou v Krízové hore známé ctyri stoly.

Vlastní štola je dostupná pouze s pruvodcem. Je otevrena pouze sezónne, od dubna do ríjna. Otevírací doba je od 10:00 do 16:00 hod o víkendu do 17:00 hod. V pondelí bývá ZAVRENO. K prohlídce dostanete u vstupu bezpecnostní prilbu. Délka prohlídky je cca 45 min. Informace na tel.: 607856819. Máte-li zájem se toho dozvedet více, navštivte v centru obce Hornické muzeum sídlící od roku 1998 v rekonstruované budove bývalé fary z roku 1755. Tato se nachází nedaleko kostela, na východním okraji námestí. A jako opravdový bonus doporucuji treba ješte fantastickou procházku naucnou stezkou - Údolí Milírky, která má má vyznaceno 6 bývalých štol, 4 šachty a 1 lom.

Cache není uložena uvnitr štoly aby „lovci bodu“ ušetrili za vstupné a hlavne proto aby mohla být v provozu i mimo provozní dobu, ale urcite vám její návštevu vrele doporucuji. V letních horkých dnech je to urcite i ideální místo k ochlazení. Tak tedy „ZDAR BUH“.