Příjemná procházka po pěšinkách mezi pozůstatky důlních jam.
Stříbrné doly u Ovčína byly součástí velkého důlního komplexu, založeného ve 13. století na bohatém ložisku stříbrné rudy. Jednalo se o jedno z nejstarších velkých nalezišť stříbra v českých zemích.
Stříbrné doly u Ovčína
Ještě na počátku 12. století byla na Českomoravské Vysočině pustina pohraničního hvozdu, která kryla krajiny od pramenu Sázavy po obou stranách této řeky. Hvozdy a lesy procházela jediná úzká stezka, která vycházela od Jihlavy, směrovala k Brodu na Sázavě a odtud k Habrům. Lesy v těchto končinách dostávali do držav příslušníci šlechtických rodů, kteří k jejich mýcení a následné obdělávání zemědělské půdy najímali nádeníky. Po objevení stříbrné žíly se do oblasti začali stahovat horníci se svými rodinami. Například v kronice Václava Hájka z Libočan se dočteme: „...roku 952 muž; jeden, knížeti Boleslavovi velmi milý, jenž; byl z rodu Horbojova syna Květošova, jehož; jméno bylo Dalimil, chtěl knížeti svému libosti učiniti, se vší pilností oddal se i se svou čeledí na hledání pramenu stříbrných, zvláště okolo potoka lipnického. Času jednoho ponuknutím své ženy, jež; věštkyně byla, rozkázal důl v jednom údolí udělat, a tu byl od kovkopů jeho silný pramen stříbra nalezen, při kterémž; berouce se do hlubokosti, nalezli svůj velký kus stříbra, podobenství koně velikého, jenž; byl velmi mistrný a samorostlý, takže žádného mistra tak mistrného nebylo ve vší té zemi, který by uměl takovou formu učinit a takového koně slíti...“
Území, na kterém se dolovalo, bylo velice rozsáhlé. Jan František Beckovský tvrdí, že: „Okolo města Německého Brodu léta 950 veliká hojnost stříbra se dobývala, jakž toho dosavad (rok 1700) šachty, zvlášť pri vesnici Svatý Kríž, patrné znamení ukazují, též starodávné knihy stříbrných to zaznamenáno měly, že každého dne sobotního do téhož města k zaplacení své mzdy do dvaceti tisíc havířů a horních dělníků přicházelo...“
I když počet horníku považujeme za nadsazený, musíme uznat neobyčejnou rozsáhlost dolů, patřících pánům z Lichtemburka. Bohatství tohoto šlechtického rodu a stejně tak brodské doly byly předmětem sporu pánů z Lichtemburka s králem Přemyslem Otakarem II.
V roce 1639 a poté i v roce 1645 vyplenili město Brod i stříbrné doly Švédi a po této události dolování v okolí Svatého Kríže ochablo. Zatopením dolů pak skončilo úplně.
V roce 1874 vznikla snaha o obnovení těžby stříbrné rudy, ale bez úspěchu.
Ovčín
Ovčín je malá osada, která se nachází 4 km jižně od Havlíčkova Brodu, při silnici I. třídy c. 38 směrem na Jihlavu. Historie osady, která je na starých mapách značena též německy jako Schafstall ci Schäferei, není v žádných pramenech podrobně popsána. Jisté však je, že leží v místech, ve kterých ve 12. a 13. století probíhala intenzivní těžba stříbrné rudy. V roce 1988 ve výkopu pro vodovod byly u Ovčína zčásti dokumentovány dva zahloubené objekty (jedno hutniště železné rudy), v nálezech se vyskytovala keramika výhradně z období 1250 – 1350.
Obyvatelé Ovčína byli většinou drobní zemědělci, jediný známý řemeslník, který zde provozoval živnost byl Antonín Vencovský – kovář. Jeho dům byl v místě, kde dnes stojí cp. 198 a vedle něj měl kovárnu. Jeho zručnost můžeme u některých vjezdových bran v Ovčíně vidět dodnes.
Dáte-li se na východ od osady, tak po překročení Stříbrného potoka, jehož dlážděné koryto bylo bohužel v minulém století svedeno mezi Mendlovou Vsí a Ovčínem do potrubí, přijdete k lesu. Při romantické procházce lesní cestou spatříte četné povrchové stopy těžby rud v podobě terénních tvarů jako jsou jámy a obvaly. Ve středu lesa se nachází uzavřená šachta, která ještě během druhé světové války sloužila jako přístup do podzemních chodeb, ve kterých probíhal průzkum německé armády směřující k nalezení ložisek uranu. Podle pamětníku je šachta hluboká asi 60 metrů, nyní se asi v 1/3 hloubky nachází betonový poklop. U šachty jsou betonové bloky, které byly součástí důlního výtahu.
Keš je kvůli probíhající těžbě hůře přístupná, buďte opatrní.
Po nalezení uveďte úkryt do původního stavu.
Vzhledem k tomu, že lesní cesta je v soukromém vlastnictví NESMÍ se v žádném případě do lesa zajíždět.
Celý Ovčín je jedna velká slepá ulice. Pokud nechcete opakovaně bloudit a couvat, odstavte auto nejlépe na začátku Ovčína u kontejnerů na tříděný odpad. V horším případě (možnost kolize s místními zemědělci) lze auto odstavit na uvedeném waypointu. V tom případě odbočte hned po příjezdu do obce vpravo.