Historie
Hrádek Rabštejn - nebo také pro svou malou velikost Rabštejnek - byl postaven pravděpodobně v první polovině 14. století a prvním zmiňovaným majitelem byl Mikuláš z Rabštejna. Během let hrádek mnohokrát změnil majitele. V roce 1540 byl na krátko prodán městu Chrudim. Roku 1575 jej získal Bohuslav Mazanec z Frymburka a od roku 1585 byl hrádek uváděn jako pustý.
Ruiny postupně přešly do vlastnictví rodu Auersperků z nedalekých Slatiňan. V druhé polovině 19. století byly romanticky upraveny pro panské lovecké výpravy. Ani tato úprava však neměla dlouhého trvání a z hrádku se stala definitivně zřícenina.
Název Rabštejn pravděpodobně pochází z německého Rabenstein - Havraní hnízdo.
Pověst
K hrádku se váže pověst o pytlákovi, který v noci zabloudil ke zřícenině a setkal se tam s duchem bývalého hradního pána. Ten mu zle vyčinil za to, že přichází na jeho panství s nekalými úmysly. Pytlák se velmi polekal a před duchem utekl. Vícekrát už pak v lese oka nestražil.
Současný stav
Na rozdíl od mnoha lesních hrádků se na Rabštejnku zachovaly nejen valy a příkopy, ale stále ještě i části obvodových zdí a věží. Vichřice, které se tudy před pár lety prohnaly, zanechaly bohužel nesmazatelné stopy na stromech v okolí i na nádvoří samotného hrádku.
Cache
Keš se nenachází přímo na zřícenině, ale nedaleko ní, aby nedocházelo k další geodestrukci Rabštejnku. Na zříceninu odkazuje referenční waypoint.
Cesta k hrádku je možná po značených turistických trasách. Jako nejjednodušší se jeví cesta po zelené z nedaleké obce Rabštejn. Tam je také případně možné zaparkovat vaše geovozidlo (například v zatáčce na N49 54.439 E15 45.417).
Při návštěvě buďte prosím ohleduplní ke stavu zříceniny a nerozebírejte zbytky zdí. Po zalogování prosím obnovte úkryt, aby keš nepadla za oběť mudlům, kteří se na hrádku i v jeho okolí hojně vyskytují.
Hrádek stojí na skalisku a místy je možné několik metrů spadnout. Buďte proto opatrní a dávejte pozor na svoje káčata.