|
Chtel bych navazat na Paternity
dalsi schrankou na peknem miste, kde jsem jako kluk sedaval se svym tatou.
Prijmi pozvani, sedni si na chvili i ty - a muzes v klidu popremyslet o tom, co pro tebe znamena tvuj otec.
Vsichni oceníme, kdyz o tom das par slov do logu, jestli muzes a budes chtit.
MUJ TATA
Jako malej kluk jsem mu musel pomahat se vsema opravama:
"Podrz to, podej mi klic, seslapni spojku, napumpuj brzdu..." - dost casto jsem byl otravenej a nebavilo me to, ale dneska to dokazu ocenit.
Skoda jen, ze jsem to pochopil tak pozde, a nenaucil jsem to sve dva syny.
Mel jsem skoro vsechny veci, ktere se objevily: kolobezku s velkejma kolama, trialove kolo, skybob, skateboard, jako mrnous samozrejme karu se rizenim i brzdou.
Ale vsechno to bylo pod stromeckem, jako stavebnice - polotovar: vrtani, sroubovani a sestavovani jsme vzdy delali spolu s tatou doma.
Diky tomu jsem vzdycky vedel, jak co funguje a uplne jinak jsem si tech veci vazil.
Jedna krasna prihoda s kinem: po filmu jsme se s kamarádkou zakecali a najednou koukam,ke kinu jde tata a rozlobene rika:
"nezapomel jsi jit domu?"
Druhej den rano jsem cekal, kdy me konecne poradne vynada, ale chodili jsme kolem sebe bez slova.
Pak nakonec rekl: "ja byl vcera tak nastvanej, ze jsem si ani nevsiml, jestli byla blondynka nebo cernovlaska"
A vysvetlil mi, proc je dochvilnost dulezita.
Na argument, ze je to jen deset minut, mi vzdy odpovedel: "Ale dulezitej vlak ti odjel!"
Muj tata ale nezavahal, kdyz mi vlak odjel - a zavezl me autem bez vycitek. (a nebylo to zrovna blizko).
V zári me rodice bravali sebou do Tater.
V zakovske knizce jsem mel omluvenku: Z RODINNYCH DUVODU.
Od te doby mam Tatry strasne rad :)
Kdyz jsme sli poprve na Rysy, vraceli jsme se od Zabich ples kvuli pocasi: tata rozhodl, ze to nema cenu.
Tenkrat me to mrzelo a hneval jsem se, ze jsme dosli az sem a vracime se.
Naucil me tak prijimat zodpovednost za rodinu. A naucil me, ze cil nekdy dosahujeme na vicekrat. (tenkrat jsme to dokoncili o nekolik dni pozdeji)
Na horskych cestách jsme jedli doma udelané musli.
Ruce meho taty namichaly spravny pomer cokolady, orechu, zelé bonbonu a samozrejme - ovesnych vlocek - a vsechno se to veslo do jedne nevelke krabice.
Nevim kdy jsem si ji prejmenoval na LSD (lehce stravitelna droga) :)
ale dodnes na kazdou turu nosim krabicku se stejnym obsahem, ktera pro mne znamena daleko vic, nez stravu do hor.
Snad se mi konecne podari letos Rysy zopakovat.
Moc bych si pral, aby tam byl se mnou.
Je cas naucit tento recept (na otcovstvi), ktery se micha bez zbytecnych slov - dalsi generaci.
Jestli si docetl az sem a chces vedet celou pravdu (TADY JE)
English
|