Kostel v roce 1940
Podle nejstarších zmínek v Kosmove Kronice Ceské z roku 981, byl hrad Chýnov pomezním hradiskem kmene Slavníkovcu z Libice. Na návrší, kde dnes stojí kostel a fara, bývalo staroslovanské obetište boha Triglava a pohrebište - pri prestavbe budov se zde našly popelnicové hroby, bronzové kroužky a jehlice. První kostel, který byl postaven pred rokem 995, byl románský a svetil ho pravdepodobne sám sv. Vojtech Slavníkovec (+995), druhý biskup pražský. Z tohoto kostela se nic nezachovalo. Koncem 10. století, po vyvraždení Slavníkovcu, se dostal hrad, ke kterému patrilo velké území, tzv. Župa chýnovská (o níž je zmínka napríklad v listine Sobeslava I. z roku 1130), do vlastnictví tehdy vládnoucího rodu Premyslovcu, pak ceských knížat a pozdeji králu. Roku 1250 jej král Václav I. prodal biskupovi pražskému za jiné statky biskupské. V majetku pražských biskupu, pozdeji arcibiskupu byl až do husitských válek. Práve za prvního pražského arcibiskupa (pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství roku 1344), který do Chýnova velmi rád jezdil, došlo ke stržení románského kostelíku a stavbe vetšího kostela gotického, který nejen svetil, ale i ze svých penez stavel práve Arnošt z Pardubic, zároven prestavoval i hrad a založil v okolí mnoho rybníku.
Dispozice gotického kostela byla pravdepodobne stejná, jako dispozice kostela dnešního. Zachoval se z nej presbytár – operný systém, kamenické prvky a omítky. Roku 1413 prechází majetek z rukou arcibiskupu na šlechtu. Toho roku zastavil pražský arcibiskup Konrád z Vechty tvrz a panství za 800 kop grošu Hanušovi z Ronova, posléze protože arcibiskup nemel na zaplacení, majetek propadl. Po Ronovských jej meli Ceštictí, od roku 1457 jej drželi Malovcové. Jan Malovec pozval do Chýnova slavného rybníkáre Jana Krcína z Jelcan, aby mu postavil vodovod a také roku 1581 nechal vybudovat pivovar (pivo se zde varilo až do roku 1952 a díky vode z chýnovských jeskyní bylo povestné svou kvalitou). Malovcové prišli o majetek v rámci trestu za belohorské povstání. Královská komora pak prodala Chýnov za 80 000 kop grošu Janu Oldrichu z Eggenbergu.Kostel byl do dnešní podoby prestaven - barokizován - a rozšíren v letech 1670 - 1679 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Inventár je však mladší: kostel vyhorel a byl nekolikrát vykraden. Vež, dominanta Chýnova i okolí, byla ke kostelu pristavena až roku 1727 Adamem knížetem ze Schwarzenbergu. Kostel prošel v letech 1999 až 2004 rozsáhlou generální opravou, od strech až po vnitrní omítky.
Kostel je spravován Rimskokatolickou farností v Chýnove.
Za kostelem si všimete unikátních srostlých jasanu.
Je obnovena, minulá keš která byla pred kostelem, byla ukradena.
KEŠ JE V AREÁLU KOSTELA.
KEŠ NEOBSAHUJE TUŽKU!!
Preji stastný lov!