Rímskokatolická farnost Krouna
je zaclenena do chrudimského vikariátu královéhradecké diecéze . Územne zahrnuje obce : Krouna ( s farním kostelem sv. archandela Michaela ) , Humperky , Oldriš a Otradov ( s filiálním kostelem sv. Bartolomeje) .
Farnost od r. 2005 spravují duchovní dojíždející z Hlinska.Pravidelné bohoslužby ve farním kostele sv. Michaela Archandela se konají každou nedeli v 8 hodin a v úterý v 18 hodin. Ve filiálním kostele sv. Bartolomeje v Otradove jsou bohoslužby alespon jednu nedeli mesíci. Aktuální porad bohoslužeb je k dispozici na vývesce pred farním kostelem.
Z H I S T O R I E K R O U N S K É F A R N O S T I
Historie farnosti je provázána s dejinami obce.Farní kostel sv. Michaela Archandela v Kroune se pripomíná již listinách z r. 1349 – 1350, kdy pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic postupoval litomyšlskému biskupství ctyri dekanáty: chrudimský, vysokomýtský, policský a lanškrounský. Mezi farnostmi vysokomýtského dekanátu je uvedena obec Grunaw superior ( dnešní Krouna) s kostelem sv. Michaela a osada Grunaw inferior ( dnešní Otradov) kostelem sv. Bartolomeje. Je pozoruhodné, že oba kostely jsou oznaceny jako farní.
Krouna byla poddanskou obcí rychmburského panství, jak to dokládá popis panství z roku 1392. V 15. století v dobách husitských válek byl majitelem panství Jan Pardus z Vratkova a ten na všechny fary svého panství privedl utrakvistické kneze, tj. kazatele umírneného husitství. Nekatolickou zustala krounská fara až do tricetileté války, kdy tento náboženský smer zanikl v celé své obecné podobe. Po roce 1620 fara v Kroune zanikla a Krouna byla prifarena nejprve ke Skutci, pozdeji v roce 1673 k Hlinsku a roku 1677 opet ke Skutci. Samostatná fara v Kroune byla s prispením Štepána hrabete Kinského obnovena dne 24. dubna 1737 a krome Krouny k ní patrily obce Oldríš, Humperky, Cachnov, Ruda a dále Otradov a Pustá Kamenice s filiálními kostely.
Náš farní kostel byl puvodne drevený, pokrytý šindelem a vstupovalo se do neho z bocní strany. Po stržení puvodní stavby, kterou farní kronika oznacuje hanlivým výrazem " potius stabulo similis" ( spíše podobná stodole ), byl ke staré veži postaven nynejší zdený objekt. Nynejší barokní podoba kostela pochází z roku 1768. Náklady na stavbu chrámu cinily 8 707 zlatých. Ze svých prostredku zaplatila krounská farnost 1 200 zlatých, ostatní patronátní kostely panství 3 200 zlatých a zbylých 4 307 zlatých poskytl tehdejší majitel rychmburského panství hrabe Filip Kinský. Ackoliv byl kostel kamenný, strechu mel opet pokrytou šindelem. Bridlicí byl kostel pokryt behem rozsáhlé opravy roku 1872. Další generální opravy probehly v r 1955 a letech 1975 – 1977. Interiéru kostela vévodí obraz sv. Michaela Archandela, jehož autorem je Jan Umlauf. Chrámové varhany byly predány v roce 1801 mistrem varhanárem Karlem Horákem z Kutné Hory. Zvony zdejšího kostela byly v obou svetových válkách odebrány pro úcely válecného prumyslu (r. 1917, r. 1942). Na veži zustal jen zvon z r. 1529.
Otradovský kostel sv. Bartolomeje V r. 1350 se uvádí jako farní.
Po roce 1620 filiální kostel prifarený ke Skutci, v roce 1673 k Hlinsku, od roku 1677 opet ke Skutci a od r. 1737 ke Kroune. Jednolodní orientovaná stavba s dochovaným gotickým presbytárem. Hlavní oltár ze 17. stol. s obrazem sv. Bartolomeje z 1757 . Po stranách vyrezávaného rámu sochy sv. Václava a sv. Víta. Nad obrazem je umístena oválná olejomalba Nejsvetejší Trojice. Na evangelijní strane presbytáre se nachází pískovcové sanktuárium s kovanou mríží. Empírová kazatelna s plastikami církevních otcu je uložena v depozitári. V predsíni zbytky staré výmalby s letopoctem 1609. Bocní oltár je zasvecen razem sv. Jana Nepomuckého. V r. 1999 byla provedena oprava interiéru vcetne nákladné rekonstrukce varhan.
.
V kesi není tužka.