Zrícenina hradu OBRANY
Jedním z nejvýše položených moravských hradu je práve tato lokalita. Vyjma hradu v horském pásmu Jeseníku byl považován až do objevu Skalného za vubec nejvýše položený hrad na území Moravy, ci alespon její cásti na východ od reky Moravy, ale i tento primát ztratil ve prospech svého blízkého souseda.
Katastrálne se hrad Obrany nachází na území obce Chvalcov. Vzdálen je asi 1,5 km vzdušnou carou jihovýchodním smerem od vrcholu Hostýna a spolu s ním a vrchy Skalným a Cernavou vytvárí výraznou dominantu krajiny.
Pro stavbu hradu byl vybrán vrcholový hreben impozantního kopce v nadmorské výšce 704 m. Pomerne úzký skalnatý hreben protažený zhruba ve smeru na západ - východ byl také podminujícím cinitelem pro charakter výstavby hradu. Plocha stavenište respektuje reliéf vrcholového hrebene a lze ji rozdelit približne na dve cásti. Západní cást hradního areálu má pudorys znacne úzkého lichobežníku o délce severní strany kolem 50 m a jižní strany kolem 75 m, pricemž nejvetší šírka dosahuje na východní strane pouze 13 m. Na západním konci byla zbudována okrouhlá vež o vnitrním prumeru 2,5 m, která byla vevázána do styku obou obvodových hradebních zdí, jak jižní, tak i severní. Vež i severní obvodová zed jsou místy dodnes dochovány do výšky 3 m, šírka zdiva i veže samotné zdi ciní 2,5 m. Severní obvodové zdivo je dosud uchováno v délce pres 43 m a pro dnešního návštevníka predstavuje nejlépe rozeznatelný pozustatek komplexu hradních zrícenin.
Ve vzdálenosti 50 m od veže na západním okraji se obe obvodové hradební zdi (jižní je zcela znicena, ale její prubeh i šírka, která je totožná s protilehlou severní zdí, byly overeny archeologickou sondáží) lomí v tupém úhlu a pokracují severovýchodním smerem. Zde jsou nepatrné stopy zdiva, tvorící približne obdélník o rozmerech 35 x 15 m s vnitrní prepážkou. Šírka obvodového zdiva je stejná jako v západní cásti areálu. Nepochybne zde pred sebou máme pozustatky puvodního hradního paláce. Za jeho celní stranou jsou dosud patrny zbytky príkopu, dosud širokého pres 4 m a hlubokého pres 2 m. Príkop obklopuje izolovaný skalní blok, jehož horní plocha byla upravena umele, zarovnána a tvorí témer pravidelný ctvercový pudorys o délce stran 7,5 m. Jižním smerem od vlastního hradu se na terasovite upraveném svahu dochovaly zbytky prstencovitého valu, chránícího hradby z této strany.
Do prostoru mezi val a vlastní hrad lze klást predhradí, sloužící hospodárským úcelum. Ponekud nejasný je puvod a funkce nekolika prohlubní v techto místech. Nejvetší z nich na jih pod západní cástí hradu, která je dosud témer 5 m hluboká, by snad mohla být puvodne hradní cisternou.
Archeologický výzkum hradu prokázal jednorázové osídlení s pocátkem kolem poloviny 14. století a s ukoncením pred polovinou 15. století. Hrad tedy existoval necelé jedno století. Nekteré nálezy keramiky by sice mohly umožnit ponekud starší dataci vzniku hradu, ale je jich tak málo a jsou tak neprukazné, že se o této eventualite neuvažuje. Prícinou zániku hrady byl snad požár, ale i v tomto prípade jsou nálezové okolnosti rozporuplné.
První písemná zpráva k obranskému hradu se vztahuje k roku 1365, kdy jej od svého bratra Bocka získal Vilém z Kunštátu, který v témže roce koupil také hrad Krídlo a stal se tak majitelem dvou hradních objektu v tesné blízkosti Hostýna. Zdá se, že celá tato transakce souvisela se snahou mocného rodu pánu z Kunštátu o vytvorení rozsáhlého panství v severním predhurí Hostýnských vrchu. Vilémuv bratr, Bocek z Kunštátu, zakladatel podebradské vetve rodu a vlastne praded pozdejšího ceského krále Jirího z Podebrad, mel v majetku již pred rokem 1348 polovinu mestecka Bystrice a dále ctyri pozdeji zaniklé osady v tesné blízkosti Obran (Jence, Starou a Vysokou Lhotu a Jestrání). Tento majetek pak rozmnožil v roce 1365 o další statky - osady Brusné a Slavkov, které koupil od Onše Trdla ze Slavkova, a zbytek dobrotického statku, jehož druhou cást již v téže dobe získal bratr Vilém. Roku 1368 získal Bocek z Kunštátu i druhou polovinu mestecka Bystrice, kterou predtím drželi lukovští Štenberkové.
S nejvetší pravdepodobností byl tedy Bocek z Kunštátu stavitelem samotného hradu Obran, který dostal stejný název jako mel hrad u Brna, postavený jeho predkem Gerhardem a na zacátku 14. století poboreným. Neobycejný vzrust moci a rozsáhlého uceleného panství Viléma a Bocka v severním predhurí Hostýnských vrchu narazil záhy na odpor moravského markrabete Jana Jindricha. Prícinou sporu se stal nejmenovaný hrad ("quodam castro"), který Bocek zacal stavet bez predchozího souhlasu markrabete. Situace se posléze vyhrotila natolik, že musel zasáhnout sám Karel IV. a listem datovaným 3. listopadu 1366 narídil, aby byl onen hrad zboren.
S nejvetší pravdepodobností se jednalo práve o Obrany, ale príkaz císaruv nebyl zrejme zcela splnen. Podle všech známek nebyl hrad však již dostaven v zamýšleném rozsahu a mužeme predpokládat, že pro jeho další existenci se vyskytly pádné duvody. Již v roce 1373 získal totiž obranské panství sám markrabe Jan Jindrich a pro Kunštáty tak byla nacas ztracena celá východní cást jejich majetkové enklávy. Zajímavý je bezesporu fakt, že hrad samotný není uveden ve výctu statku získaných markrabetem, mluví se jen o "hore Obranské". I to by svedcilo pro skutecnost, že hrad nebyl ješte dostaven.
Ústup Kunštátu z pozic kolem Hostýna potvrzuje i prodej západní poloviny jejich državy, a to zboží hradu Krídla, kolem roku 1374 do rukou pánu z Cimburka. Presto se jim ale po smrti markrabete Jana Jindricha v období boju mezi jeho syny Joštem a Prokopem podarilo získat obranské (bystrické) panství nazpátek. V letech 1409 a 1412 vystupuje pan Smil z Kunštátu s prídomkem z Obran ("Smil z Kunštátu odjinud z Obran"). Tato osoba je patrne totožná se Smilem z Kunštátu, držitelem hradu Chlumu, který mel práve cetné spory s Cimburky, pány na Krídle.
Roku 1415 získal Bystricko - obranské panství od krále Václava IV. Milota z Tvorkova, jeden z celných predstavitelu husitství v tomto kraji. V této dobe zrejme již hrad Obrany ztratil na významu, nebot není uváden v písemných pramenech - vždy se uvádí pouze obranské zboží. V roce 1447, kdy celé panství získal Vok ze Sovince, se hrad Obrany objevuje již jako poborený "castrum Obrzan dirruptum" a jeho funkce byla zjevne prejata nove vybudovanou tvrzí v Bystrici pod Hostýnem, pripomínanou v písemných pramenech poprvé k roku 1437.
Jak již bylo uvedeno, bylo pro hrad, resp. pro jeho stavbu, vybráno opravdu znacne neprístupné místo. Úzký skalnatý hreben, na nemž byl hrad postaven, ani podstatne neumožnoval rozvinutí zástavby. Ze západní strany byl hrad chránen válcovou veží, dále na východ od ní lze v prostoru mezi dlouhými obvodovými zdmi hledat prostor hradního nádvorí. Východní polovinu vlastního hradu zaujímal hradní palác, o jehož vnitrním clenení nelze bez podrobnejšího výzkumu nic urcitejšího ríci. Dále na východ, na skalnatém bloku stála zrejme pouze drevená vež, která chránila hrad z druhé strany. Podobne jako tato stavba, tak i predhradí, které nebylo dokonceno, svedcí pro prerušení puvodne zamyšlené výstavby. To víceméne potvrzuje domnenku, že se jedná o sporný hrad, budovaný po polovine 14. století Bockem z Kunštátu.
Tento typ hradu, stavený na protáhlém hrebeni a na obou koncích chránený vežemi, má v hradní architekture našich zemí nekolik analogií. V Cechách kupríkladu hrad Trosky, na Slovensku méne známý hrad Kamenica. Prestože patrne nebyly Obrany nikdy dostaveny podle puvodního zámeru, sloužil tento hrad pul století jako správní centrum panství, než došlo v prubehu první ctvrtiny 15. století k jeho definitivnímu zániku.