Buddha a vznik buddhismu
Moderní název tohoto náboženství je odvozen od sanskrtského slova Buddha, které je jazykově spřízněné s naším slovesem „budit“ a znamená „probuzený.“ Tento titul označuje zakladatele buddhismu, který se narodil v oblasti severní Indie (dnešního Nepálu), náležel ke klanu Šákjů z podhimalájské oblasti a vlastním jménem se jmenoval Siddhártha Gautama. Různé prameny uvádějí různá data jeho života, ale pro naše účely jej můžeme bez větších rozpaků zařadit do druhé poloviny 6. a začátek 5. stol. př. n. l.
Podle tradice se Buddha, narodil v rodině lokálního vládce a pocházel tudíž ze třídy válečníků a vládců, k
šatrijů. Jeho mládí a výchova se odvíjely od jeho postavení. Coby princ a budoucí král žil v pohodlí královského paláce a připravoval se na roli krále. V šestnácti letech se oženil a později počal syna. Na základě konfrontace s utrpením světa, symbolizovaným čtyřmi vyjížďkami mimo královský palác, během kterých se setkal s dosud nepoznaným stářím, nemocí a smrtí, se rozhodl opustit dosavadní způsob života a odejít do bezdomí, tak jak to činili mnozí jeho současníci.
A tak ve věku asi 29 let opustil svou ženu a dítě, a pod vedením různých duchovních vůdců se věnoval pěstování asketických a meditačních technik zahrnujících praktiky extremního odříkání, zadržování dechu, dlouhodobých půstů až na hranici smrti atd. Takto žil šest let a i přes přísné dodržování všech těchto praktik a relativní úspěšnost v nich došel k pochopení, že k opravdovému poznání nevedou. Proto se Siddhártha rozhodl opustit skupinu souputníků a najít svou vlastní cestu. Přijal misku rýže od vesnické dívky, čímž přerušil půst, umyl se v řece a večer usedl pod strom bódhi a ponořil se do meditace. Své myšlenky zaměřil na problém utrpení a smrti. Během té noci dosáhl probuzení a stal se Buddhou. Nahlédl vesmírný řád Dharmu, své předchozí životy, pochopil smrt a zrození bytostí a odstranil příčinu znovuzrozování, touhu. Poté v meditaci pokračoval po dalších několik dní. Pak se odebral do Váránasí, kde se opět setkal se svými souputníky, kteří se stali jeho prvními žáky.
Jádro svého učení shrnul v prvním kázání do tzv. čtyř vznešených pravd. V nich Buddha postupuje jako lékař stanovující diagnózu, příčinu nemoci a následnou léčbu. První vznešená pravda je pravda o utrpení. Zde Buddha konstatuje, že veškerá existence je strastná, neboli má charakter utrpení. Zrození, stáří, nemoc, smrt, spojení s tím, co je člověku nepříjemné a odloučení od toho, co je člověku příjemné, to vše je strastné. Druhá vznešená pravda vymezuje příčinu utrpení, kterou je touha či žádostivost – touha po rozkoši, po bytí, touha po jevech, které jsou ve své podstatě pomíjivé. Proto, že jsou jevy pomíjivé, touha a připoutanost k nim vede k utrpení. Ve třetí vznešené pravdě, pravdě o zániku utrpení, Buddha přináší dobrou zprávu, utrpení je možno ukončit. K zániku utrpení vede úplné odstranění touhy. Když dojde k odstranění touhy, coby paliva, dojde k „uhašení“ utrpení. Tento stav, kdy již neexistuje utrpení, se nazývá nirvána. Čtvrtá pravda, pravda o cestě vedoucí k zániku utrpení, definuje tzv. osmidílnou stezku kultivace moudrosti, mravního chování a meditativního soustředění.
Obec Buddhových následovníků se začala rychle rozrůstat a v rámci ní se vydělily čtyři skupiny. Učení bylo původně zaměřeno na mnichy, kteří stejně jako Buddha odešli z domova a věnovali se duchovní cestě vedoucí k probuzení a dosažení stavu nirvány. Žili velmi prostým životem, oblékali se do šatů vyrobených z hadrů, které našli na smetištích. Jedli pouze jedenkrát denně , jídlo, které dostali jako almužnu. Jejich majetek byl omezen na malý počet věcí denní potřeby. K této skupině záhy přibyly mnišky, které společně s mnichy tvoří mnišskou komunitu Buddhových následovníků. Druhou část obce tvoří laici a laičky. Jádrem jejich náboženského života je dodržování základních morálních pravidel a hmotná podpora mnišské komunity.
Absolutní většina Buddhova učení je zaměřena na mnišskou komunitu, která usiluje o dosažení nejvyššího cíle Buddhismu – nirvány. Dosažení nirvány je úkol velmi nesnadný a je téměř nemožné probuzení dosáhnout jako laik. Laici a laičky proto sledují cíl podružný, kterým je znovuzrození v příznivých sférách existence.
Buddha, společně se svými žáky cestoval po severní Indii, zejména v povodí řeky Gangy a šířil své učení. Období sucha mnišská obec takto trávila na cestách a období dešťů trávili mniši usazeni na jednom místě, kde se věnovali duchovní praxi. Tento rytmus života mnišské obce se udržel do dnešních dnů, kdy se střídají období tříměsíční intenzívní duchovní praxe s volnějším obdobím, kdy mniši cestují mezi kláštery. Tento způsob života vedl ke vzniku klášterů, které vznikaly za podpory bohatých mecenášů.
Buddha zemřel ve věku 80 let pravděpodobně na otravu vepřovým masem. Záměrně po sobě nezanechal žádného následovníka, který by stanul v čele „buddhistické církve“ s tím, že učení samo o sobě je dostatečným vodítkem. Buddhismus proto postrádá centrální autoritu, v jeho čele nestojí žádný papež ani žádný vedoucí orgán a to je jedním z důvodů velké odlišnosti různých forem tohoto náboženství.
Po Buddhově smrti nastala nutnost jeho učení kodifikovat. Záhy po jeho smrti proběhl koncil, na kterém byla kodifikována mnišská pravidla (vinaja) a Buddhovy rozpravy, sútry. Tyto tvoří dva ze tří košů buddhistického kánonu tzv. Tripitaky, trojího koše učení. Třetí část, abhidharma-pitaka, neboli koš vyššího učení, excerpuje a rozvádí filozofická a psychologická témata obsažená v sútrách.
Zdroj: marousz
Tento text vám poskytuje základní informace o Buddhovi, o vzniku buddhismu.
Buddhistická keška je snadná městská keška.
Jak na keš:
V textu najdete všechny informace k doplnění souřadnic.
N 50°AB.CDF
E 014°BG.EAC
A = Kde se Buddha narodil?
0 =V Indii
2 =V Číně
1= V Malajsii
B = Kolik měl Buddha dětí?
6 = 0
2 = 1
3 = 3
C= V jakém jazyce je jméno Buddha?
9 = V čínštině
7 = V sanskrtu
5 = V tibetštině
D= Dharma je?
4 = Buddhistická bible
6 = Vesmírný řád
8 = Utrpení
E= Kde se mluví o ukončení utrpení?
7 = V první vznešené pravdě
8 = V druhé vznešené pravdě
9 = Ve třetí vznešené pravdě
0 = Ve čtvrté vznešené pravdě
F= Jak se jmenuje buddhistický kánon?
2 = Vinaja
4 = Tripitaka
8 = Abhidharma-pitaka
G = Jedl Buddha maso?
8 = Ano
5 = Ne
Prosím, neotvírejte skříně Telecomu a od elektriky, nerozebírejte chodník, tam keška není. Nelezte po zídkách a plotech. Hledejte spíše při zemi. Snažte se být nenápadní.
Opravdu se jedna o městskou kešku, tak s tím počítejte a pokud takové nemáte rádi, tak ji vynechejte.
Můžeš ověřit své řešení s certitude.