JINAN

Jinan dvoulalocný (Ginkgo biloba), zvaný také ginkgo, je dvoudomý opadavý strom. Je jediným druhem rodu jinan z monotypické celede jinanovitých. Celed prísluší do fylogeneticky velmi prastarého rádu jinanotvaré, který má práve jen tuto jedinou celed.

Podle již prekonaného morfologického a anatomického zpusobu zarazování flory byly vedle sebe razeny taxony podobné si vzhledem nebo vlastnostmi. Z toho vyplývá následující. V anglosaské taxonomické literature je druh Gingko biloba razen do samostatného oddelení Gingkophyta, což je podporováno moderními výsledky genetických výzkumu. V evropské literature prevládá systém, v nemž se na úrovni oddelení slucují všechny nahosemenné rostliny jako Pinophyta, vcetne tohoto druhu; oddeluje se teprve na úrovni samostatného pododdelení (subdivisio) Ginkgophytina, prípadne na úrovni trídy (classis) Ginkgopsida. Tento posledne jmenovaný prístup také dodržuje i Kvetena Ceské republiky (viz cit. lit.).

S rozvojem vedy a poznáním genetických zákonitostí vzniklo moderní kladistické trídení APG III, ve kterém jsou jednotlivé taxony setrídeny na podklade monofyletického hlediska vycházejícího z molekulárních dat genových sekvencí urcitých úseku DNA a RNA. Podle neho existují 4 rády jinanotvaré, cykasotvaré, borovicotvaré a liánovcotvaré které jsou zarazeny do spolecné trídy jehlicnany.[1]

Nejstarší prehistorické stopy po rostline podobné jinanu vedou až do geologického období rozhraní karbonu a permu v prvohorách, tj. do období asi pred 300 až 270 miliony let. Za tak dlouhou dobu si jinan prošel svou érou širokého rozšírení v jure (asi pred 200 miliony let), kdy jeho areál zabíral celou Severní polokouli i obdobím postupného úpadku až do dnešních dnu, které mohly být jeho posledními. Z amerického kontinentu vymizel pred 7 miliony, z Evropy pred 3 miliony let. Prestože se s ohledem na soucasné prírodní podmínky jeví jako rostlina nenárocná, zustal v prírode zachován pouze v jediném druhu a jen na malém území v jihovýchodní Cíne, kde byl nove „objeven" pro Evropu.

Jinan dvoulalocný, prestože na prvý pohled vypadá jako listnatý strom, náleží do trídy jehlicnanu, jeho klínovité ploché listy s vejírovitou žilnatinou, rozdelené zárezem na dva laloky, mají ale fyziologicky blíže k jehlicí. Jeho zvláštní rapíkaté listy vyrustají ve svazeccích na silne zkrácených vetvickách. Olistení je považováno za prechodný typ mezi jehlicnany a listnáci. Je to nahosemenná rostlina, nemá kvety ani plody, vajícka nejsou chránena v kvetech a vyvíjející se semena v plodech.
Je statný strom s kuželovitou až rozkladitou korunou který dorustá do výšky 30 až 40 metru, jeho borka je šedá, ve stárí široce brázditá. Vetve jsou témer vodorovne odstálé,

Je dvoudomý, to znamená, že jeden strom má samcí rozmnožovací orgány a nekterý druhý zase samicí. Samcí rostliny vytvárejí plodolistové šišticovité útvary podobné jehnedám, zatímco samicí rostliny vytvárejí shluky nazelenalých semeníku zavešených na tenké stopce nesené krátkým brachyblastem. Vajícka jsou zpravidla dve spolu, jedno z vajícek pravidelne zakrnuje. Pri opylování vetrem se dostane pyl ze samcích rostlin na polinacní kapku vajícka samicí rostliny, dosah je asi do vzdálenosti 5 km. Pylová zrna jsou pri vysychání kapky vtahovány do pylové komory vajícka. Uvnitr vyklícené pylové lácky vznikají bicíkaté spermatozoidy, k oplození vajecné bunky dochází až po dozrání a odpadnutí semene se stromu.
Ve vajícku vznikne semeno, která je postupne obaleno dužnatým obalem a pripomíná plod trešne o prumeru 2 až 3 cm. Na povrchu má dužinu, uvnitr sklerotické jádro pod nimž je škrobnaté živné pletivo s dvoudeložným embryem. K opylení dochází v kvetnu až cervnu, semeno dozrává v ríjnu až listopadu, mení barvu ze zelena do žluta. S opýlenými semeny dozrávají soucasne i neopýlená, oboje nelze od sebe pohledem odlišit. Stromy zacínají plodit až ve veku 35 let.

Roste pomerne pomalu, asi 30 cm za rok, nesnáší trvalý stín nebo zamokrené pudy, vyhovují mu teplejší stanovište. Je to dlouhoveký strom, nejstarší rostoucí v japonsku má 1200 let.[2] Je odolný proti prumyslovým exhalacím, nemá žádné závažné choroby ani škudce. Snese i mrazy pres -20 °C. Vetšinou necháváme stromy rust v prirozených tvarech, každý bývá originální, neaplikují se klasické tvarové formy. V parcích se pestují prevážne samcí rostliny, protože zralá semena samicích silne zapáchají.
Dá se jednoduše množit výsevem semene nebo z nevyzrálých rízku (15 cm dlouhých) odebraných v cervenci/srpnu a zasazených do parenište se spodním vyhrívání, nebo z vyzrálých rízku (15 až 30 cm) odebraných v prosinci které uložíme do parenište, kde príští jaro zakorení. Také ho lze množit roubováním na semenáce nebo hrížením vetví.
V zahradní architekture je to bežne používaný okrasný strom; speciální využití má v silne prumyslove znecišteném ovzduší pro svoji odolnost, existuje pre 90 kultivaru a forem, tretina se komercne pestuje. V Japonsku se jinan dvoulalocný stal nedílnou soucásti japonského zahradního umení. V Cíne a Japonsku se semen používá v tradicních kuchyní, semena se zbaví dužiny, pak se mácí ve slané vode, praží a prodávají k prímé spotrebe nebo se pridávají do dezertu. Dužnaté obaly semen obsahují organické kyseliny, jež jsou puvodcem zápachu i možného podráždení pokožky, glyceridy, steroly a estery.

Široké je jeho farmakologické využití, sbírá se jeho list (Folium ginkgo bilobae) od jara do léta. Droga rozširuje cévy, preventivne se užívá proti náhlým mozkovým príhodám, proti infarktu myokardu i proti poškození bunek vznikající pri degenerativních nemocích spojených se stárím, otocích mozku atd.
Dále jsou nabízeny léky z jinanu dvoulalocného pri poruchách pameti, nedokrvení dolních koncetin, pri Alzheimerove chorobe (jejíž prubeh údajne zpomaluje), pri impotenci zpusobené zhoršeným prutokem krve tepnami penisu, pri hluchote zpusobená nedostatecným prutokem krve ke sluchovým nervum, pri chronickém pískání v uších i pri chronické závrati.[3] Podle jiné studie z roku 2008 je však zcela neúcinný proti Alzheimerove chorobe, kterou mel údajne mírnit.[4].
Droga se podává se bud ve forme krátce vareného odvaru, nebo ve forme tinktury. Vzhledem k tomu, že v listech je obsaženo pomerne malé množství úcinných látek, je obvykle lepší užívat komercne pripravované výrobky, v nichž je obsah lécivých látek zvýšen až na 50-ti násobek oproti prírodnímu materiálu.[5]

CACHE

Tato jednoduchá multinka vám ukáže Jinan ze seznamu význacných stromu. Cache by vám nemela zabrat více jak 10 minut. Hodne štestí :o)

1. stage

FINAL

CACHE PROSÍM VRACEJTE TAK, ABY BYLA CO NEJMÉNE VIDITELNÁ!!!! DEKUJI :o)