Keš vás přivede na dřívější louky nad soutokem Hamerského potoka a Vydry, k někdejšímu králováckému dvorci Antýglu, dnes oblíbenému autokempingu.
Poprvé byl dvorec připomínán roku 1500 jako součást stodůlecké královácké rychty. V roce 1523 tu založil Jan Fuchs ze Svojší sklárnu. Ta je prý příčinou názvu Antýgl: sklárna měla zpočátku jedinou tavnou pánev – německy "ein Tigel" a tak se sklárně říkalo stejně. Zkomolením vznikl dnešní Antýgl, nejde však o jediný Antýgl v okolí: stejně se jmenuje výrazná hora na pravém břehu Vydry zvaná též Sokol a samota Horní Antýgl u Horské Kvildy. Setkat se můžete též se zápisem Otýgl či Antigel.
Sklárna vyráběla duté sklo a páteříky, skleněné kuličky pro růžence. Korálky byly velmi oblíbeným zbožím a prostřednictvím norimberských obchodníků se dostaly až do Španělska. Zdejší páteříky údajně také zdobí oltář kostela Nejsvětější Trojice v Srní. Přechod k průmyslové výrobě provázený změnou technologií znamenal nejen pro zdejší sklárnu značný útlum poptávky, který vyústil v uhašení tavné pece v roce 1818. Ukončení činnosti po téměř tři sta letech provozu znamenalo také zánik sklářské tradice na pravém břehu Vydry.
Po uzavření sklářské hutě byl roubený objekt upraven na dvorec Antiglhof, který byl udržován až do roku 1859. Komplex dvorce se skládá z několika roubených i zděných stavení. Původně jej tvořila chalupa, podružní domek, stodola a malá kaple. Dochovaná podoba odpovídá typicky šumavské, rozlehlé usedlosti. Polovalbové střechy kryté šindelem zdobí zvonička, ve které se při špatném počasí zvonilo pro navigaci poutníků. Pod nimi jsou v průčelí široké a nízké štíty zdobené vyřezávanými ornamenty. Antýgl je poměrně ojedinělým příkladem šumavského dvorce a je chráněn jako kulturní památka.
V pozdějších dobách sloužil dvorec jako zájezdní hostinec, ale jistě tu nebylo snadné živobytí: ještě po druhé světové válce se na Antýgl typicky scházelo svahem od cesty podél plavebního kanálu a nebo přes loukou od cesty z Povydří na Filipovu Huť, neboť most přes Vydru a silnice na Modravu nebyly ještě postaveny.
Po druhé světové válce došlo velmi pravděpodobně k odsunu posledních majitelů a dvorec pomalu chátral. V roce 1964 jej ve špatném stavu koupil sušický Svazarm a rekonstruoval jej do původního stavu, alespoň zvenku. Dvorec se stal jádrem vyhlášeného šumavského autokempu rozloženého po obou stranách silnice. Je také významnou křižovatkou turistických a cyklistických cest, tvoří jednou ze vstupních bran do Povydří, ve kterém si můžete projít stejnojmennou naučnou stezku. Na rozdíl od Povydří se můžete v okolí kempu ve Vydře koupat.
Kudy ke krabičce
Keš se nachází v okolí Antýglu, jen několik metrů od výjimečného smrku, konkrétně na souřadnicích:
N 49° 03.[C+D+1][F-G][D+1+G]
E 13° 30.[E+F][B-A][A-E]
Kešku v červenci 2010 připravili LOVCI POKLADŮ: pro tátu Michala je Antýgl srdeční záležitost, kterou chtěl ukázat ostatním kačerům, pro syna Dominika byla tato keš první založená. Na základě okamžitého nápadu na místě kešku vytvořili a to včetně logbooku. Po třech letech jsme keš převzali a upravili. Kontrolní součet: A+B+C+D+E+F+G=30
Národní park Šumava
Keš je umístěna na území Národního parku Šumava, v části volně přístupné veřejnosti. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte jen po cyklostezkách, silnicích a trasách a stezkách vyhrazených návštěvním řádem, kdekoliv jinde sesedněte. Pohybujete-li se mimo značené či zpevněné cesty, jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Respektujte I. zóny národního parku chránící nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy a vstupujte do nich jen po vyznačených cestách. Děkujeme!