Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Uprostred rozsahlych borovych lesu mezi vesnicemi Benesovice, Holostrevy, Borovany, Stare Sedlo a Brod u Stribra je schovany Vyrovsky rybnik (nemecky Wirauteich). Vybudovan je na Vyrovskem potoce nad osadou Vyrov. Je protahly – dosahuje delky priblizne 750 metru pri 150 metrech v nejsirsim miste. Severni, levy breh rybnika je prikry, na mnoha mistech ozdobeny skalkami. V cele delce je porostly lesem a potesi houbare i sberace boruvek. Ze vzacnejsich druhu rostlin v nem narazite na ohrozeny jalovec obecny (Juniperus communis) a vresovec pletovy (Erica carnea).
V porovnani s beznymi rybniky je pomerne hluboky, maximalni hloubka presahuje 10 metru. Velka hloubka ma priznivy vliv na kvalitu vody a tak je mozne se ve Vyrovskem rybniku koupat po celou letni sezonu, na rozdil napr. od blizke prehrady Hracholusky. Ostatne na jiznim brehu funguje verejne taboriste s travnatou plazi, dno rybnika je podel plaze piscite.
Ac o tom neni primy doklad, predpoklada se, ze rybnik vznikl jiz ve stredoveku. Dokladem by mohl byt jeho mohutny odtok vytesany ve skale severne od hraze. Je mozne, ze tento odtok vznikl jako obranny prikop, neb dle povesti na plochem navrsi nad nim staval hrad.
V zadni casti rybnika si na nekolika mistech muzete vsimnout pahylu stromu trcicich uprostred vodni hladiny. Vyrovsky rybnik byl minimalne nekolik desitek let 20. stoleti vypusteny a podel koryta vyrovskeho potoka rostly obvykle pobrezni druhy stromu.
Osada Vyrov
Poprve je Vyrov (nemecky Wierau) pripominan v letech 1234–1239 jako ves v majetku benediktinskeho klastera v nedalekych Kladrubech. Roku 1420, v dobe husitskych valek a velkych nesnazi klasteru, byla osada zastavena Jindrichovi recenemu Strela z Bezdruzic. V druhe polovine tehoz stoleti bylo nekolik vesnic v okoli vcetne Vyrova s mlynem v majetku Bohuslava ze Svamberka. Pozdejsi vyvoj, predevsim asi tricetileta valka, Vyrovu nepral, neb je v 17. stoleti uvaden jako pusty.
V prvni polovine 19. stoleti byl Vyrov obnoven a v roce 1838 byste v nem nasli popluzni dvur, mlyn, hajovnu a myslivnu. Okolo roku 1850 ve Vyrove fungovala vysoka pes s hamrem, ktera davala praci 36 delnikum. Ac v roce 1930 bylo ve Vyrove secteno 21 obyvatel nemecke narodnosti, jiste si domyslite, proc dnes nema Vyrov zadne stale obyvatele a osada ma vyhradne rekreacni charakter.
Kudy ke krabicce
Snazsi pristup k Vyrovskemu rybniku bude pro cyklisty, neb se u nej potkava cyklotrasa c. 2207 z Borovan, c. 2211 z Prostibore do Svojsina a snad zacatek cyklotrasy c. 2222 pres Holostrevy do Butova. Ke kesce samotne vede jen lesni cesta, na kterou navazuje pesina.
Ridici to budou mit tezsi, neb do Vyrova uz leta nevede zadna zpevnena cesta. Nejpouzivanejsi je pristupova cesta od Benesovic (waypoint T1), ktera je sjizdna pro bezne automobily. Druha cesta vede z Brodu, ale pro jeji vyrazne horsi stav je pouzitelna jen pro terenni vozidla. Misto na zaparkovani je oznaceno waypointem PA, od nej vede ke krabicce lesni cesta, ze ktera je potreba sejit na pesinu vlevo (waypoint T2). Keska je umistena v blizkosti skalky (waypoint SK), ze ktere je mozne prehlednout cely rybnik. Skalku maji v oblibe hadi, tak pozor, at zadnemu neublizite (oni jsou tam doma, vy jen na navsteve).