Racovský vrch vystupující za Mezholezskou kotlinou
Racovský vrch, kdysi zvaný také Šakarva a německy označovaný jako Ratzauerberg, je s 619,2 metry nejvyšším vrcholem celého Sedmihoří. Při pohledu do mapy je zvláštní, že jméno dostal podle Racova a nikoliv podle bližších Vidic. Vysvětlení je ukryté v katastrálních územích: k Racovu náleží z větší části Racovský vrch, na území Vidic se vypíná Vidický vrch, dnes zvaný Tříslovec. V souvislosti s katastrálními územími je možné zmínit hranici okresu Tachov a okresu Domažlice, která přes vrchol prochází.
Vrch se vypíná na nejzápadnějším místě podkovy celého pohoří, oddělen na severovýchodě sedlem od trojice vrcholů Chlumu a na jihu dalším sedlem od Tříslovce. Na rozdíl od ostatních obvodových vrchů sedmihořského pně je Racovský vrch spojen s kopcem Vačinou, která leží již mimo Sedmihoří, a to hřebenem, jehož nadmořská výška neklesá pod 550 metrů. Okolní krajinu, např. pole u Racovských rybníčků a okolí Vidic, ale také vnitřní Mezholezskou kotlinu, převyšuje Racovský vrch o 110–120 metrů.
Racovský vrch uprostřed a další kopce Sedmihoří při pohledu z Březinky
Na úpatí Racovského vrchu se nachází jediné maloplošné chráněné území v přírodním parku Sedmihoří – přírodní památka Racovské rybníčky. V lokalitě jsou luční rašelinné a bažinaté biotopy s ohroženými druhy včetně vzácné masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté.
Francouzská cesta
Sedlem směrem k Tříslovci prochází sedmihorská naučná stezka, v sedle samotném je umístěna 7. zastávka věnovaná mrazovým srubům a především tzv. Francouzské cestě. Ta vede po východním svahu Racovského vrchu a má zajímavou historii. Od roku 1942 do konce druhé světové války bylo Sedmihoří cílem deportací francouzských zajatců. Ti stavěli v Sedmihoří lesní cesty, aby vytvořili dopravní síť umožňující lepší těžbu a zpracování dřeva určeného pro tzv. Třetí říši.
Práce to jistě nebyla lehká, cesty byly z místních kamenů ručně skládány a štětovány. Pokud u druhého slova tápete, tak vězte, že jde o tradiční postup používaný při stavbě cest. Kameny jsou pokládány na výšku vedle sebe, vyklínovány drobnějšími kameny a nakonec jsou mezery zasypány kamennou drtí. Výsledek a jeho stav po více jak 60 letech si můžete vyzkoušet právě na slepé odbočce naučné stezky. Cestou si budete moci prohlédnout i mohutné mrazové sruby, z nichž nejvyšší má stěnu vysokou 12 metrů a jeho kamenné moře je dlouhé bezmála 300 metrů.
V dubnu 1945 se zajatci vydali ze srubu Mířkov, který jim dosud sloužil jako příbytek, na cestu na Přimdu, kde se připojili k pochodu smrti. Srub můžete najít u cesty blízko mířkovské hájovny na waypointu R4, díky opravě v polovině šedesátých let je srub stále funkční.
Ozvěny dávných časů
Jako na několika dalších vrcholech v Sedmihoří bývalo na Racovském vrchu výšinné sídliště. Osidlování sedmihorské krajiny probíhalo na konci doby kamenné, v období označovaném jako eneolit a česky doba měděná. Sídliště na Racovském vrchu náleželo ke středoevropské chamské kultuře, u které jsou známá jen opevněná výšinná sídliště. Podle nálezů keramiky uvažují archeologové o existenci vztahů ke středočeské kultuře hřivňácké a moravské jevišovické, s příměsí kultury kulovitých amfor, a importem kultury bernburské. Laik by mohl v nadsázce uvažovat, zda zdejší sídliště nebylo jen skládkou keramického odpadu z opravdu širokého okolí.
Sídliště na vysokém vrchu bylo jistě praktické z pohledu obrany, bylo snadné z něj signály komunikovat s jinými vysoko položenými sídly, ale není jasné, co bylo obživou jeho obyvatel.
Kudy ke krabičce
Vyrazíte-li do Sedmihoří jen na Racovský vrch či bude vaším prvním cílem, můžete zastavit ve Vidicích, třeba naproti hospodě (waypoint PA, streetview). Z Vidic vede zeleně značená turistická trasa k rozcestí NS u Vidic v sedle mezi Racovským vrchem a Tříslovcem (waypoint T1). Na rozcestí je 7. zastávka naučné stezky procházející Sedmihořím i přístřešek pro případ špatného počasí. Přímo z rozcestí žádná cesta na vrchol nevede, ale to kačera nezastaví. Případně se můžete vydat po Francouzské cestě směrem k rozcestí Pod Racovským vrchem a od waypointu T2 vystoupat po lesní cestě na vrchol od severu. Čerstvé paseky pod Francouzskou cestou otevřely výhled do Mezholezské kotliny. Druhou možností cesty z Vidic je cyklostezka č. 2242, která vede opět na rozcestí Pod Racovským vrchem.
Na malé travnaté vrcholové plošině není příliš zajímavého, snad jen záhony konvalinek a kokoříků, ale je obklopena z jihu mrazovými sruby. Za povšimnutí stojí především visutý balvan tvořící malý přístřešek (waypoint R3). Výhledy Racovský vrch nabízí jedině z pasek, např. z balvanů na waypointu R1 je možné pozorovat Písečný vrch a vedlejší vrchol Tříslovce; z pasek na severních svazích (waypoint R5) je výhled k Racovu či Vlčí hoře.
Série Sedmihoří
Přírodní park Sedmihoří je malebnou vrchovinou tvořenou podkovou dominantních vrchů vystupujících z ploché okolní krajiny. Mrazové sruby, pseudokary, kamenná moře a proudy, skalní mísy i osamělé balvany nepřeberného množství tvarů jsou těmi nejlepšími příklady forem zvětrávání žuly na českém území, zároveň i důvodem, proč je ke jménu Sedmihoří často připojováno slůvko tajemné.
Zveme vás i touto keškou na putování po krásách Sedmihoří, na jeho vrcholy, do jeho lesů, k několika rybníkům, do pěkné a zajímavé přírody. Pevně věříme, že se vám Sedmihoří bude líbit, něco se o něm dozvíte, najdete několik kešek a třeba objevíte i nám neznámá místa, která si zamilujete.
Plánujete-li navštívit více krabiček najednou, vybavte se na cestu dostatečnou zásobou tekutin. Nevíme o stálém zdroji vody na území parku, natož vody pitné. Celé Sedmihoří je velmi suché, zároveň špatně dostupné a proto vůbec neuvažujte o rozdělávání ohně. Dlouhé kalhoty a dobré boty mohou být na mnoha místech výhodou.
(kopie listingu)