Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Zleva Rozsocha a Pisecny vrch
Pisecny vrch (Sandberg) je dalsim ze sedmi nejvyraznejsich vrchu Sedmihori. Vrch lezi v jizni casti hlavniho prstence vrchoviny, mezi Rozsochou a Rybnicnim vrchem, byt je od obou oddelen mene vyraznymi bezejmennymi vrcholy. Vrcholovy hrbet je protahly ve smeru vychod-zapad s bocnim hrbetem vystupujicim smerem k Jedlovemu vrchu ve vnitrni Mezholezske kotline. Nejvyssi bod dosahujici vysky 582,4 m nad morem radi Pisecny vrch na 5. misto mezi jedenacti pojmenovanymi vrchy Sedmihori. Okolni krajinu prevysuje o priblizne 100 metru, prevyseni oproti dnu Mezholezske kotliny je o tretinu mensi.
Vyhledy
Trislovec a Racovsky vrch, vlevo v pozadi Primda
Ac teleso Pisecneho vrchu patri mezi ty mohutnejsi, skalnich utvaru a balvanu se na nich nachazi mene, coz lze pozorovat predevsim na pasekach. V uplynulych letech tezba dreva vytvorila hned nekolik rozsahlych pasek, ktere zvysuji atraktivitu Pisecneho vrchu vyhledy. Muzete pozorovat jak vnitrni strany protilehlych kopcu Sedmihori od Trislovce, pres Racovsky vrch a Chlum az k malemu vrchu Nad Myslivnou, stredovy Stinny vrch, tak i kraj na jih od Sedmihori az k hrebenum Ceskeho lesa vcetne Cerchova. Nektere z nich jsme pro vas pripravili ve forme waypointu.
Lesni pozary
Sedmihori patri k mistum, ktera jsou pomerne chuda na vodu. V samotnem Sedmihori naleznete nekolik nadrzi, rybniku a blizko nej i velky Mezholezsky rybnik, presto v lete muzete najit Mezholezsky potok zcela vyschly. Relativni nedostatek vody urcuje i pomerne jednotvarnou a druhove chudou floru, ktera neni narocna na vlahu a ziviny. Suche prostredi je bohuzel skvelou zivnou pudou pro pozary.
Na Pisecnem vrchu si muzete nejen v blizkosti kese prohlednout stopy po mensim pozaru, ktery zachvatil na konci brezna roku 2010 nekolik mist v okoli vrcholu. Nepredstavujte si plamennou smrst jak v africkych planich, naprosta vetsina vzrostlych stromu jej prezila. Pozar vsak nepatril mezi malickosti, jak sami poznate.
Bylo pozdni odpoledne, patek 26. brezna, kdyz dobrovolni hasici z nedalekeho Horsovskeho Tyna vyrazili hasit travnatou mez do Vidic. Na ceste do Vidic vsak byli odvolani a tak se vratili zpet na zakladnu. V okamziku, kdy v Tyne parkovali, volal uz na tisnovou linku hajny z Mirkova. Pri paleni klesti na pasece chytla okolni hrabanka a plameny zacaly olizovat i vzrostle stromy.
Horsovskotynsti dobrovolni hasici se vydali znovu k Sedmihori, kde v tu dobu jiz zasahovali profesionalni hasici ze Stankova a dobrovolni z Mirkova. Zasahujici jednotky si pozdeji zavolali na pomoc dobrovolne hasice z Vidic a Hostoune, pozdeji i ze Stareho Sedla. Cekal je jeden z nejtezsich zasahu v zivote a to i podle zkusenosti profesionalu.
Prvnim velkym problemem, se kterym se setkali, bylo znacne prevyseni: hasici, kteri k mistu pozaru vystoupali, byli tak zadychani, ze nebyli schopni mluvit do vysilacek. Druhym problemem byl spatne pristupny teren s mnoha prudkymi svahy, skalkami a balvany. V takovem terenu rychleji ubyvaji sily a hasici museji vice dbat na svoji bezpecnost. Teren vsak delal problemy i technice. Vodu se podarilo privezt cisternami do sedla na zapad od Pisecneho vrchu, ale odtud ji bylo potreba dostat k dvojici pozarist. Natazeny byly hadice o celkove delce jednoho kilometru, pricemz mirkovsti hasici museli privezt naprosto vsechny sve hadice. Hasici ze Sedla dokonce zavarili svuj trambus, kdyz se pokouseli projet po rozbahnenych lesnich cestach.
Tretim problemem pri zasahu byl kour, ktery stoupal ze dvou pozarist velikosti fotbalovych hrist. Kdyz prestal foukat vitr, prestalo byt take videt. Jakmile vitr kour rozfoukal, rozfoukal take ohen na nova mista, ktera bylo potreba hasit. S nastupujici noci se viditelnost rozhodne nelepsila. Okolo 40 hasicu se snazilo pozar uhasit priblizne do pul druhe v noci, kdy byla cast hasicu pro vycerpani a z toho plynouciha rizika urazu odvolana.
Po ctyrech hodinach spanku se hasici na misto znovu vraceli, aby pozar hasili az do sobotniho odpoledne. Aby toho nebylo na hasice malo, objevil se tutez sobotu jeste dopoledne dalsi pozar v nedalekem lese. Na jeho haseni uz museli byt privolani domazlicti profesionalni hasici a dobrovolni hasici z Pobezovic, Maclova a Boru. Ani ti nemeli zasah zcela jednoduchy a napriklad pro otaceni svych vozidel si museli vykacet u cesty placek.
Pokud jste docetli az sem nebo si prohledli stopy po pozaru v terenu, doufame, ze si na pozar i usili hasicu vzpomenete, az budete premyslet o rozdelani ohynku uprostred lesa na opeceni par burtu.
Informace o zasahu byly cerpany z clanku V. Tauera U Mirkova si sahli na dno svych sil v Domazlickem deniku. Fotografie ze zasahu laskave poskytli dobrovolni hasici z Horsovskeho Tyna, kterym dekujeme.
Kudy ke krabicce
Keska na Pisecnem vrchu je jednou z mala v Sedmihori, kde si dokazeme predstavit dojeti terennim kocarkem, na horskem kole ci na koni. Samozrejme velke prevyseni si v pripade kola ci kocarku vyzada nemalou obet.
Pokud se chcete ke kesce dostat s pomoci zminenych dopravnich prostredku ci pokud je Pisecny vrch vasim jedinym nebo prvnim cilem v Sedmihori, zacnete na odbocce ze silnice II/200 mezi Mirkovem a Vidicemi (waypoint P1). Hned na ni se poohlednete, kde by slo ohleduplne odstavit pripadne auto. Od tohoto mista se vydejte po vrstevnici az k waypointu T1, kde odbocite vlevo a zacnete stoupat az na krizovatku v zapadnim sedle (waypoint T2). Vase cesta zde povede vpravo, abyste poslednich cca 200 metru stoupali po lesni ceste stale prudceji a prudceji. K zminenemu sedlu je mozne take vyrazit od rozcesti pod Jedlovym vrchem (waypoint T3), kde byste z naucne stezky a cyklotrasy odbocili na jih.
Pisecny vrch pri pohledu z Racovskeho vrchu
Pujdete-li po hrebenu Sedmihori od Trislovce ci Rozsochy, zamirte take do zmineneho sedla (waypoint T2). K nemu si sice budete muset najit cestu sami, ale ze sedla vede ke kesce, na vrchol i dale po hrbetu cesta. Mezi Pisecnym a Rybnicnim vrchem vsak zadna prima cesta nevede a je potreba si najit vlastni cestu v terenu.
Serie Sedmihori
Prirodni park Sedmihori je malebnou vrchovinou tvorenou podkovou dominantnich vrchu vystupujicich z ploche okolni krajiny. Mrazove sruby, pseudokary, kamenna more a proudy, skalni misy i osamele balvany nepreberneho mnozstvi tvaru jsou temi nejlepsimi priklady forem zvetravani zuly na ceskem uzemi, zaroven i duvodem, proc je ke jmenu Sedmihori casto pripojovano sluvko tajemne.
Zveme vas i touto keskou na putovani po krasach Sedmihori, na jeho vrcholy, do jeho lesu, k nekolika rybnikum, do pekne a zajimave prirody. Pevne verime, ze se vam Sedmihori bude libit, neco se o nem dozvite, najdete nekolik kesek a treba objevite i nam neznama mista, ktera si zamilujete.
Planujete-li navstivit vice krabicek najednou, vybavte se na cestu dostatecnou zasobou tekutin. Nevime o stalem zdroji vody na uzemi parku, natoz vody pitne. Cele Sedmihori je velmi suche, zaroven spatne dostupne a proto vubec neuvazujte o rozdelavani ohne. Dlouhe kalhoty a dobre boty mohou byt na mnoha mistech vyhodou.