Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Krakovsky vrch, vzhledem k blizkemu Malemu Krakovskemu vrchu zvany tez Velky, na starych mapach oznacovany jako Krzakauer Berg, patri mezi sedmero hlavnich vrchu Sedmihori. Najdete jej v jihovychodni casti hlavniho prstence vrchoviny, mezi Rybnicnim vrchem a Malym Krakovskym vrchem. Od Rybnicniho vrchu jej oddeluje udoli levostranneho pritoku Krakovskeho potoka pritekajiciho od nadrze U Rucicek. Jde o jedine misto Sedmihori, kde je prstenec vrchu pokoren vodnim tokem. Teleso kopce je mirne protahle ve smeru zapad-vychod, pricemz nejstrmejsi jsou jizni svahy, naopak severovychodni svahy jsou pozvolne. V zebricku jedenacti pojmenovanych vrcholu Sedmihori je Krakovsky vrch na 6. miste s nejvyssim bodem v nadmorske vysce 563,5 metru. Louky a pole na jihu, vne Sedmihori, prekonava vrchol o priblizne 100 metru a vnitrni Mezholezskou kotlinu na severu o 70 metru.
Na svazich Krakovskeho vrchu naleznete radu mist ovlivnenych lesnim hospodarstvim, coz je prilezitost ohlednout se zpet a porovnat vyuzivani lesa v minulosti a dnes.
Pravek a stredovek
Vychozim stavem Sedmihori i okolni krajiny byla posledni doba ledova. Od jejiho skonceni se zacalo menit druhove slozeni flory a fauny, ktere akceleroval prichod cloveka. Zmeny zpusobene clovekem jsou tak silne, ze prirodovedci dnes povazuji oblast za malo zachovale uzemi.
Krakovsky vrch od jihu
Sirsi okoli Sedmihori bylo jiz osidleno v dobe prehistoricke, nejprve lidem s volutovou keramikou, pozdeji, v dobe bronzove do oblasti prisel lid mohylovy. Privedl pocetna stada dobytka a zacal vypalovat lesy, aby ziskal pastviny. Odbornici usuzuji, ze postupoval velmi razantne, nebot mohylove hroby pochazejici z teto doby jsou nachazeny casto v lesich. Predpokladaji, ze mohyly nebyly postaveny v lesich, nybrz ve volne krajine, ktera po mnoha staletich podlehla sukcesi lesa. Jine vysvetleni muze spocivat v ochrane pred pozdejsimi vlivy cloveka, kterou vzrostly les mohylam poskytoval na rozdil od obdelavanych poli.
Presunete-li se v case do stredoveku, je oblast na pocatku druheho tisicileti naseho letopoctu spise opustena. Na pocatku 13. stoleti je zahajena opetovna kolonizace a prinasi spolu s lidmi intenzivni zemedelstvi, ktere meni mistni lesy na pole a pastviny. V prubehu 14. stoleti dostava krajina temer soucasnou podobu, tj. rozlozeni a pomer lesu a poli se pozdeji meni jen malo.
Minulost zaznamenana na papir
Prvni pisemna zminka o lesich v oblasti Horsovskeho Tyna pochazi z roku 1587. O lesy v teto dobe nikdo nepecuje, jsou proste vyuzivany bez rizene obnovy. V hospodarskem vyuziti lesu prevazuje myslivost, coz dokazuje financni rozvaha z roku 1705, ktera uvadi vynos 364 zlatych z myslivosti oproti 346 zlatym z obchodu se drevem. Pravdepodobne pro znacnou vycerpanost lesu bylo v roce 1717 vydano opatreni zvedajici prodejni cenu drivi, v oduvodneni je uvadena jeho nizka cena i prilisne mnozstvi tezeneho drivi. Zaroven byla narizena ochrana pasek, vetsi setreni drivi a take zakazan prodej poddanym bez nutne potreby.
Na konci 18. stoleti byste meli problem najit puvodni nenarusene lesy, naprosta vetsina lesu se zmenila na kulturni vysazene lesy s prevazujicimi monokulturami borovice a smrku. Lesni hospodarstvi v oblasti zaznamenalo zmenu s generacni vymenou lesmistru v roce 1797. Novy lesmistr Fr. Ullmann dostal od majitele vycet nesvaru v hospodareni, jako bylo nedostatecne oseti pasek a zanedbavani dohledu na nalet, niceni mladeho lesa pasenim dobytka, velmi rozsirene vyvazeni hrabanky z lesa i zlodejina na dreve. Dostal take ukoly z oblasti personalni politiky, kdy mel mezi svymi podrizenymi vymytit sobeckost a koristnictvi, chaby dohled na les a take to, co dnes nazyvame tunelovanim ci uplatky. Myslivci nechavali na pasekach past nejen svuj dobytek, ale take dobytek poddanych, navic jim dovolili brat z lesu drevo. Pozadovali za to protisluzby napr. pri obdelavani svych deputatnich poli. Obrat v lesnim hospodarstvi nebyl okamzity, ale po dvaceti letech zacaly nektere pastviny mizet ve prospech plochy lesa.
Presunme se opet v case a to do doby velke hospodarske krize na pocatku tricatych let minuleho stoleti. V te dobe probehla v jiz samostatnem ceskoslovenskem statu pozemkova reforma a nektere pozemky z majetku Lowensteinu a Trauttmansdorffu byly zabrany. Mirkovske polesi a polesi Darmysl vytvorila zaklad noveho statniho polesi Sedmihori. Po skonceni II. svetove valky se Sedmihori s dalsimi konfiskovanymi lesy stalo soucasti Lesniho zavodu Horsovsky Tyn. I po dalsim spolecenskem prevratu v roce 1989 zustavaji lesy statni, pecuje o ne podnik Lesy CR, konkretne Lesni sprava Horsovsky Tyn.
Jak se hospodari v soucasnosti
LCR se snazi v Sedmihori pestovat lesy a pecovat o ne tak, aby byla splnena produkcni funkce a zaroven byla v rovnovaze s pudoochrannou a rekreacni funkci. Ochrana pudy v Sedmihori je velmi dulezita, protoze piscite pudy snadno podlehaji erozi a na strmych svazich mohou byt nachylne k pohybum. Koreny stromu zpevnuji svahy a zabranuji poskozovani pudy. Rekreacni funkce je zrejma: budete-li okouzleni zulovymi balvany, omameni svezim vlahym vzduchem, natahnete-li se do mechu, najdete-li nekterou z kesek v Sedmihori, najdete-li kosik hub ci si pusu uspinite od boruvek, pak tuto funkci lesy Sedmihori uspesne plni.
Krakovsky vrch od vychodu
Produkcni funkce je obvykle tou prvni, na kterou si vzpomene prvnacek pri otazce, k cemu je nam les. Stromy, ktere vnimame napr. jako zijici zelenou strechu, vidi druzi jako obnovitelnou surovinu – drevo. V Sedmihori prevazuji borove lesy, jejichz drevo se uplatnuje pri vyrobe oken ci nabytku. Borovice ma v Sedmihori vsak jeste uslechtilejsi vyuziti: nektere porosty jsou vyznamne geneticky. Tyto zive semenne banky se rozkladaji na uzemi temer 490 ha, coz neni vzhledem k celkove rozloze Sedmihori zanedbatelna plocha.
Krome prevazujici borovice naleznete na zastinenych svazich a ve vnitrni Mezholezske kotline smrkove porosty s primesi jedle, modrinu, buku, dubu a take brizy. Obvykle stari zdejsich porostu je 120 let: stromy tohoto stari dosahuji vysky 25 metru a jejich kmen ma prumer 35 cm. Pro srovnani: o polovinu mladsi stromy maji sve spicky ve vysce 15 metru a prumer kmene dosahuje 20 cm, desetilety porost dosahuje vysky 3 metru.
Zdejsi hospodar prosazuje prirozenou obnovu lesa pri vyuzivani puvodnich druhu drevin na jejich prirozenych stanovistich, neb jde o recept trvale udrzitelneho hospodareni v lese. Na nekterych mistech, zvlaste na jih exponovanych svazich, je samovolna obnova minimalni, najit stromek uspesne rostouci ze seminka par minut trva. V takove pripade se ke slovu dostava obnova rizena: puvodni porost vytezi drevorubci s motorovou pilou, ziskane drevo je stazeno pomoci koni ci traktoru. Pokud je teren priznivejsi, probiha tezba s pomoci harvestoru, ktere stromy pokaci, narezou na polena pozadovane delky a nakonec vytezene drevo z porostu vyvezou.
Paseky jsou osazovany mladymi stromky, dvouletymi borovickami nebo triletymi smrcky, buky a duby. Na suchych lokalitach je nezbytne zajistit priznive podminky a borovice jsou vysazovany vcetne korenoveho balu. Pak se uz jen ceka, zda spravne zaprsi, zda sazenice nespali slunicko. Oplocenim lze mlade stromky chranit proti okusu srnci zveri nebo muflony. Po roce bude paseka stale v podstate hola, stromky na ni budete muset hledat. Druhy rok po kaceni pokryje paseku buren, tj. smes rostlin, ktere svou pritomnosti stezuji rust noveho lesa. Tyto nezadouci rostliny je potreba odstranit, nebot krome stineni a odcerpavani vlahy a zivin mohou byt prenasecem chorob ci utocistem hmyzich skudcu. Po peti letech od vysadby se z malych stromecku stanou stromky vysoke metr ci metr a pul a vy je uz budete povazovat za housti. Novy les roste a az dalsi generace se v nem bude moci bezstarostne projit.
Kudy ke krabicce
Na Krakovsky vrch se muzete vydat od Mirkovske hajovny u Stredniho mirkovskeho rybnika, kde muzete zaparkovat svuj automobil (waypoint P1). Mate-li radeji chuzi po cestach, jdete rovne po naucne stezce. Cestou potkate 2. zastavku naucne stezky venovanou prave lesnimu hospodareni. Dalsi cesta vas dovede k rekonstruovane nadrzi U Rucicek (vice se o ni dozvite v textu kesky Ztracene srdce Sedmihori), po jejiz hrazi prejdete a kousek za ni se odpojite od naucne stezky a odbocite vpravo ve smeru na vychod na zarustajici cestu (waypoint T1). Pokud se nespletete, dovede vas cesta az pod vrchol, spletete-li se, skoncite na Malem Krakovskem vrchu nebo uplne nekde jinde.
Od Mirkovske hajovny muzete na Krakovsky vyrazit jeste druhou cestou: nepujdete do kopce po naucne stezce, ale odbocite vpravo, po zlute turisticke znacce ve smeru na vychod. Pujdete podel luk u Dolniho mirkovskeho rybnika a okolo male nadrze. Na dalsi krizovatce (waypoint T2) odbocite vlevo a dal je na vas, jakou si zvolite cestu k vrcholu a kesce. Jiste je, ze povede lesem a po nejstrmejsich svazich, ktere jsou ale krasne.
Maly Krakovsky vrch a Krakovsky vrch od hraze Mezholezskeho rybnika
Cesta z opacneho smeru zacina u silnice mezi Mezholezy a Semnevicemi. Na waypointu P2 najdete misto k zaparkovani. Lesni cesta, u ktere zastavite, pokracuje dale na jih a mirne se krouti. Vy po ni dojdete na waypoint T3, kde odbocite vpravo, na zapad, abyste na Krakovsky vrch vystoupali od vychodu.
Serie Sedmihori
Prirodni park Sedmihori je malebnou vrchovinou tvorenou podkovou dominantnich vrchu vystupujicich z ploche okolni krajiny. Mrazove sruby, pseudokary, kamenna more a proudy, skalni misy i osamele balvany nepreberneho mnozstvi tvaru jsou temi nejlepsimi priklady forem zvetravani zuly na ceskem uzemi, zaroven i duvodem, proc je ke jmenu Sedmihori casto pripojovano sluvko tajemne.
Zveme vas i touto keskou na putovani po krasach Sedmihori, na jeho vrcholy, do jeho lesu, k nekolika rybnikum, do pekne a zajimave prirody. Pevne verime, ze se vam Sedmihori bude libit, neco se o nem dozvite, najdete nekolik kesek a treba objevite i nam neznama mista, ktera si zamilujete.
Planujete-li navstivit vice krabicek najednou, vybavte se na cestu dostatecnou zasobou tekutin. Nevime o stalem zdroji vody na uzemi parku, natoz vody pitne. Cele Sedmihori je velmi suche, zaroven spatne dostupne a proto vubec neuvazujte o rozdelavani ohne. Dlouhe kalhoty a dobre boty mohou byt na mnoha mistech vyhodou.