Severozápadně od města Sušice se mezi městysem Kolincem a vesnicemi Buršicemi, Ústalčí a Čermnou nachází masiv hory Vidhošť. Máte-li chuť na procházku lesem, pojďte se vydat za skálou na vrcholu hory, která někdy bývá označovaná jako tajemná.
Kořeny jména Vidhošť
Hora získala své jméno podle již zaniklé osady stejného jména, která se ležela v sedle mezi vrcholy Vidhoště a Stráže. Toponyma vsi i kopce pravděpodobně vznikla přidáním staré české přívlastkové přípony -j s měkkým jerem k osobnímu jménu Vidhost. Měkčící koncovka změnila souhlaskovou skupinu -st na -šť. Vidhošť tedy mělo tedy význam Vidhostova ves, Vidhostův kopec. Podobně vzniklo na našem území několik dalších pomístních jmen hor jako například Radhošť, Tuhošť, Úhošť, Bydgošť, Varhošť, Vlhošť či Libhošť. Ale kdo byl majitelem? Ti, kteří si všimli souvislosti koncovky -hošť s přítomností slovanských božišť, mají jasno: spíše než smrtelníkovi patřila tato místa konkrétním slovanským bohům.
Vidhošťský hřeben
Dle hory samotné je pojmenován jedenáctikilometrový hřbet, který se táhne od Ústalče jihozápadním směrem k Hlavňovicím. Tento strukturně a tektonicky podmíněný hřbet je rozdělen na tři části, kterým dominuje nejvyšší Borek (865 m), Rovina (722 m) a Vidhošť (759 m). Přes hřbet mezi Rovinou a Vidhoštěm si našla cestu říčka Ostružná, která v těchto místech vytvořila úzké údolí. Celý Vidhošťský hřbet je z hlediska geomorfologie součástí podcelku Svatoborská vrchovina, jedné z částí Šumavského podhůří, a je také jedním z nejsevernějších výběžků Šumavy.
Co zajímavého je na Vidhošti
Les se rozprostírá téměř po celém masivu a bohužel tomu není jinak ani na samotném vrcholu. Výhledů do kraje se proto v podstatě nedočkáte. Na Vidhošti prý bývalo pravěké hradiště, po kterém zůstaly v zemi keramické střepy. Na jeho svazích lze najít dlouhou terénní brázdu označovanou jako Čermenská či zídky z kamenů, snad pozůstatky vyznačení hranic panství. Ostatně kousek od cíle vašeho výletu, přibližně 100 metrů jihovýchodně od skály, se setkávají hranice tří panství. Trojmezí je označeno kamenným mezníkem, na kterém je vytesána trojice písmen: H jako hradecké panství, K jako kolinecké a N pro nalžovské panství (waypoint R2).
Na plochém vrcholu (waypoint R1) ozdobeném jen tyčí u trigonometrického bodu byste romantiku skalních tvarů hledali jen těžko. Ale přibližně třista metrů jihozápadně od vrcholu se z fádního terénu temene Vidhošťě zvedá osamělá mohutná skála zvaná Velký kámen. Kdysi poskytovala krásný výhled do kraje, ale od těch dob les vyrostl a tak do kraje uvidíte jen mezi stromy přes novodobou paseku. Přesto vám zbyde pro potěchu oka právě samotná, mechy porostlá skála.
Kudy ke krabičce
Vidhošť je rozlehlá hora a na její vrchol či ke skále Velký kámen nevede jen jediná cesta. Dovolíme si proto nabídnout jen několik waypointů značící odbočky ve směru k vrcholu či skále.
Půjdete-li po modré turistické značce z Ústalče okolo bunkru ÚŽ-6 a svatojánského sloupku, pak odbočte na waypointu T1 vlevo do kopce. Při cestě po stejné trase od Kolince můžete zvolit pozvolné delší stoupání a odbočit na stejném waypointu nebo začít stoupat kolmo na vrstevnice na waypointu T2; tato lesní cesta vede ve směru ke skále, ale nemusí ji dosáhnout.
Povedou-li vaše kroky po jihovýchodní straně kopce a tedy pravděpodobně po cyklotrase č. 2086, můžete odbočit na waypoint T3 nebo na křižovatce s cyklotrasou č. 2091 (cesta od Čermné) na waypointu T4, v obou případech vzhůru do kopce. Libovolná trasa však asi nebude sjízdná pro rekreační cyklisty na trekovém kole, tj. odlov této kešky na kole nedoporučujeme.
Informace jsou čerpány z článku Milana Pokorného Za tajemstvím Vidhoště upraveného Janem Víchem a článku Pavly Loucké Jména posvátných hor v Čechách.
(kopie listingu)