Kaple Jména Panny Marie
Nenápadný svatostánek obklíčený domky kousek od hlavní silnice protínající obec Mladotice je skrytou perlou. 14. září tohoto roku (2010) to bude přesně 300 let, kdy byla tato kaple roku 1710 v neděli na svátek Nejsvětějšího Jména Panny Marie dokončena a slavnostně vysvěcena.
Autorem návrhu oné barokní kaple je geniální architekt Jan Blažej Santini, kterého tehdy povolal plaský opat cisterciáckého řádu Evžen Tyttl. O výmalbu interiéru se postaral Jakub Antonín Pink, který znázornil mezi vnitřní cípy hvězdy medailony s cisterciáckými světci. Stavba vyrostla na místě starší kaple, která se postupně stala součástí dvora u rychty, chátrala a prameny uvádí, že jeden čas sloužila spíše k ukládání dříví, slámy a chovu slepic. Tu nechal opat Tyttl strhnout a první kámen nové šesticípé kaple dal položit 2. května 1708.
Originální svatostánek se stal součástí náboženského života plaského kláštera. Mše se tu konaly každou středu, sám opat zde několikrát v měsíci pobýval. Klíče od kaple měl u sebe a po jeho smrti (1738) zůstaly v plaském klášteře, frekvence bohoslužeb slábla.
Po zrušení kláštera (organizační počin Josefa II.) přešla kaple spolu s ostatním majetkem plaského panství do správy náboženského fondu a uvažovalo se o jejím zboření. Obyvatelé Mladotic tehdy mezi sebou uspořádali sbírku a z výtěžku koupili počátkem roku 1800 kapli pro obec.
Ke stavbe se váže i řada příběhů. Pamětníci tvrdí, že v okolí kaple je síť podzemních chodeb, které vycházely z nejstaršího kamenného domu v obci a dodnes je zde prý portál s tajemným znakem. Odborná legenda zase tvrdí, že stejně jako plaský klášter je i hvězdicová kaple vystavena na pilotech, protože stála v podmáčených místech nedaleko bývalého Mladotického rybníka, který zanikl protržením hráze.
(více už keška Protržené hráze)
Genialita Santiniho a jeho stavby
Barokní architekt Jan Blažej Santini – Aichl (1677-1723) pocházel z italské rodiny zedníku a kameníku usazené už třetí generaci v Praze. Kaple byla první zdejší Santiniho zakázka. Bez Santiniho znalostí matematiky, geometrie i tajemné numerologie by se nebylo čemu obdivovat. Navrhl i klášter v Plasích nebo poutní místo v Mariánské Týnici - to je však jen troška z jeho realizací. Přičítá se mu téměr stovka sakrálních, palácových i hospodářských staveb.
Verze pro laiky: Kaple má půdorys pravidelného šestiúhelníku. Střechu tvoří opět šestihranná zvoncovitá báně. Vlastní střecha nemá žádný krov, kopulová střecha je vyzděná – technologie ryze italská. Střechu doplňuje tzv. lucerna – opět šestihran, „věžicka“ s motivem hvězdy a okénky v šesti bocích. Bývala prý zakončena hvězdou, ale po sražení bleskem byla nahrazena křížkem. Symbolika hvězdy se neustále opakuje v další výzdobě.
Verze pro nadšence: Šestiúhelník je vepsán do kružnice o poloměru 10,5 lokte se středem uprostřed kaple. Na soustředné kružnici o dvojnásobném poloměru (tzn. 21 loktu) leží středy šesti kružnic, které určují průběh vnějších obvodových stěn kaple. Nachází se v průsečících těchto kružnic s kolmou osou jednotlivých polí obvodové zdi. Kruhy s těmito středy o poloměru 13 loktů určují modelaci vnější obvodové stěny. Jejich poloměr je dán geometricky vzdáleností mezi středy na kruhu o poloměru 21 loktů a vrcholy šestiúhelníka, který je vepsán do kruhu polovičního poloměru (10,5 lokte). Kružnice o poloměru 13 loktů protínají nároží kaple a určují hloubku výklenku.
Střecha je určena geometricky průnikem dvou zvoncovitě profilovaných šestihranných bání o stejné výšce, ale založených na odlišném půdorysu. Půdorys menší báně tvoří šestiúhelník, který odpovídá půdorysu obvodových zdí, větší báň se zvedá nad šestiúhelníkem, který je o 30° pootočen vzhledem k půdorysu menší báně.
Proč šesticípá hvězda? 6 dní za kterých byl stvořen svět? Nebo snad kombinace dvakrát šesti hvězd jako symbol koruny Panny Marie? Či zcela pragmaticky pocta samotnému zadavateli opatu Tyttlovi, který se narodil v roce 1666. Údajně i obvod celé kaple by měl mít přesně 66,6 lokte. Neměřili jsme to však.
Nad vchodem do kaple je výrazný opatský znak a pod ním vytesána latinská slova, která připomínají rok vystavení a jméno opata Tyttla. Jméno a tituly tohoto objednavatele jsou ukryty v dalších monogramech uvnitř kaple.
Nad oltářem je obraz modlící se Panny Marie umístěný tradičně v šesticípé hvězdě.
Aktualizujeme fotogalerii s fotkami interiéru kaple, který jsme si mohli prohlédnout k avizovanému 300. výročí vysvěcení. Kaplička byla k této příležitosti vyzdobena také portrétem opata Evžena Tyttla znázorněného s mapou cisterciácké provincie. Rudé, zdobené křeslo také není součástí inventáře, obojí bylo zapůjčeno ze sbírek pro tento významný den. Završením prohlídky byla přednáška profesora Mojmíra Horyny, předního znalce barokní architektury a architektonického díla Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Kaple je po domluvě přístupná, tel. 373 399 213 OÚ Mladotice.
Bukačová, I. - Horyna, M.: Kaple Jména Panny Marie Mladotice. Plzeň 2006
Vorel, J.: Mladoticko. Skanzen-Muzeum v Rabštejně 1994