Tato jednoduchá multi-keš vás zavedena k železniční stanici v Jílovém, která bohužel v osobní dopravě již několik let nefunguje. Na uvedených souřadnicích kešku samozřejmě nehledejte.
Historie trati
1869 |
založení akciové společnosti Duchcovsko-podmokelská dráha
|
|
1871
|
otevření úseku Duchcov - Liptice -Podmokly
|
|
1872
|
otevření úseku Osek - Chomutov a kolejového trojúhelníku
|
|
1892
|
zestátnění dráhy
|
|
1926
|
vybudována „oldřichovská spojka" a přímé spojení hlavního nádraží v Teplicích s Osekem a Chomutovem
|
|
1932
|
zrušení kolejového trojúhelníku a trati do Duchcova
|
|
1961
|
spojka Teplice lesní brána - Oldřichov u Duchcova uvedena do provozu; následovalo zrušení tratě pres Koštany a zastávky Jeníkov
|
|
1964
|
dokončena elektrifikace úseku Oldřichov u Duchcova - Louka u Litvínova
|
|
přelom 60. a 70. let
|
nová nádražní budova v Oldřichově u Duchcova; zrušení úseku Jirkov - Drínov
|
|
80. a 90. léta
|
zrušení úseku z Litvínova do Horního Jiřetína a dále k bývalé obci Drínov; přechodné přerušení provozu v úseku Jirkov -Chomutov
|
|
2007
|
zastavení pravidelné osobní dopravy na trati Oldřichov u Duchcova - Děčín; nákladní doprava zachována mezi Oldřichovem a Teplicemi lesní bránou
|
Trať z Děčína do Duchova a dále pak do Chomutova, druhá spojnice krušnohorské uhelné pánve s vodní cestou na Labi, získala už dávno nelibě znějící přezdívku „ Kozí dráha“. Původ tohoto označení bývá odvozován od faktu, že po kolejích této vedlejší tratě pobíhaly kozy a vlak často musel mimořádně zastavovat a tuto zvěř odhánět. Jiná varianta tvrdí, že strážníci tratí a další zaměstnanci chovali u svých domů výhradně kozy a slepice, takže na zastávkách i ve stanicích se při průjezdu vlaků ozývalo mečení, což mělo za následek takové pojmenování tratě.
Duchcovsko – podmokelská trať vznikla jako konkurenční spojení k Ústecko – teplické dráze a byla určena především pro vozbu uhlí z hnědouhelné pánve do přístavu v Podmoklech (dnes Děčín). Trať začínala v samotné stanici Duchcov (dnes je již tato stanice zrušena a slouží jako vlečka). Přes Lipnice se prudce otočila k severu a přes stanice Háj u Duchova a Košťany dosáhla Teplic lesní brány. Dále se táhlým stoupáním přimkla těsně k pásmu Krušných hor, které sledovala až do stanice Telnice. Poté přešla plochým sedlem pod Nakléřovským průsmykem do údolí Jílovského potoka, aby před stanicí Malé Chvojno dosáhla svého vrcholu.
Odtud trať přes Libouchec a Jílové prudce klesala až do samostatné stanice Děčín západní nádraží. Kromě napojení na hlavní pražskou trať z jižního záhlaví odtud vede vlečka do přístavu Děčín – Rozběleny, kam dříve směřovala většina zátěže pro labské lodě. Osobní vlaky jsou však dnes sunuty po dvoukolejné spojce z Děčína západního nádraží do Děčína hlavního nádraží.
Celá výše pojmenovaná trať byla slavnostně otevřena dne 2.10.1871. Dne 19.12.1892 byla ještě prodloužena pod Krušnými horami z Duchova přes Osek do Litvínova a dále až do Chomutova,popř. do Duchova. Trať za Duchcovem prochází důlním územím a v celé oblasti je napojena řada vleček k jednotlivým šachtám.
(Zdroj - http://litvinov.sator.eu/pages/duchcovsko-podmokelska-draha-133)
Keška je ukryta na těchto souřadnicích:
N 50° 4A.BCD
E 014° 0E.FGH
A. Kolik písmen je v názvu železniční stanice (ŽS):
a) 13 5
b) 12 4
c) 14 6
B. Na přední straně budovy ŽS pod hodinami je plechová krabice s písmenem:
a) P 4
b) T 6
c) H 5
C. Kolik je klasických socialistických lamp na budově ŽS:
a) 5 8
b) 3 0
c) 2 9
D. Kolik turistických značek (s km) naleznete na budově ŽS:
a) 0 8
b) 1 7
c) 3 6
E. Jak daleko je podle turistických značek do Dobkovic:
a) 11 km 5
b) 8 km 7
c) 12 km 6
F. V jaké chráněné krajinné oblasti se nacházíte:
a) Česko-saské Švýcarsko 2
b) Orlické hory 5
c) České středohoří 3
G. Kolik schodů s železnou hranou vede k budově ŽS (směrem na Mírové nám. od nádraží)
a) 25 3
b) 19 2
c) 13 9
H. Kolik bříz se nachází vpravo těsně u budovy ŽS (stojím-li na kolejích a hledím na budovu ŽS)
a) 15 9
b) 7 7
c) 1 6