O LÁVCE NA POHODLÍ
Na Pohodlí stál puvodne starý kamenný splav a lávka, postavená panstvím v letech 1943-1944. Splav plnil dvojí funkci, jednak zvedal hladinu vody pro mlýnský náhon a soucasne s tím napájel horní úsek zavlažovacího systému. Reka splav postupne narušovala až do jeho úplné zkázy pri povodni v lednu 1982. Hladina reky poté trvale klesla o více než jeden metr. Podobný osud potkal i pohodelskou lávku, která se zrítila po 35 letech existence v únoru 1979.(Pohled do minulosti aneb Žernov známý i neznámý)
Soucasná lávka byla vybudována v roce 2008. Dvacátého prosince téhož roku se konalo její slavnostní otevrení za prítomnosti starosty Obce Žernov Libora Mojžíše, poslankyne Z. Horníkové a stavitele L. Balcara. Drevená lávka, sestávající z lepených nosníku, tu znovu stojí témer po 30ti letech. Velkou mírou tomu prispela dotace 2 miliony Kc. Lávka se nachází v chráneném Území "Babiccino údolí" známém z knihy "Babicka" od Boženy Nemcové.
V okolí se nachází zajimavá turistická místa jako zrícenina hradu Rýzmburk, Rýzmburský altán, Staré belidlo, Viktorcin splav a Ratiborický zámek. okolím prochází Naucná stezka Babiccino údolí a kolem lávky vede Stezka Jakuba Míly, který pocházel ze Žernova. Božena Nemcová jej znala, trebaže žernovské deti nechodily s ratiborickými do skalické školy. Prestože príbeh Míly a Kristly neodpovídá skutecnosti, s postavou Míly pocítala Nemcová již pred vznikem Babicky jako s hrdinou budoucích prací. Jakub Míl, který prevzal roku 1838 rodinný majetek na Žernove, se pozdeji podle rodinné tradice stal rýzmburským lesním hajným.
Short english version
The footbridge on Pohodlí was built in 2008. There was an opening ceremony with mayor of Žernov and with builder L. Balcar in 20th December. Footbridge is made of wooden beams and the last bridge was here about 30 years ago. In surrounding there are ruins of castle Rýzmburk, Viktorka´s weir and Ratiborice Castle.
O RECE ÚPE
Úpa je ceská reka pramenící v Krkonoších 2 km západne od Snežky, na Bílé louce severne od Studnicní hory. Jméno reky pochází z baltského nebo keltského slova znamenajícího "reka". Délka jejího toku je 78,7 km.
Úpa je se svým prameništem ve výšce 1432 metru nad morem nejvýše pramenící ceskou rekou. Nedaleko od svého pramenište spadá do Úpské jámy o témer 400 m. V této cásti protéká Horním a Dolním úpským vodopádem, a mírí k jihu Obrím dolem a Bukovým údolím do známého zimního strediska Pece pod Snežkou. V Peci se obrací k východu až jihovýchodu ke stredisku Velká Úpa. Za Velkou Úpou se obrací k jihovýchodu a pribírá zleva reku Malou Úpu, pod Hrádkem se dostává do Temného Dolu a následne do Horního Maršova, kde se otácí smerem k mestu Svoboda nad Úpou.
Pod Svobodou opouští Úpa geomorfologický celek Krkonoše a dostává se do Krkonošského podhurí. V Mladých Bukách opouští Úpa definitivne ochranné pásmo Krkonošského národního parku a otácí se k jihovýchodu k nejvetšímu mestu na jejím toku - Trutnovu. V Trutnove se na ctyri kilometry obrací k severovýchodu a u Elektrárny Porící, kde pribírá zleva Licnou, opet mení smer jihovýchodu. Protéká Bohuslavicemi, pod kterými velkým obloukem obtéká ostroh, dosahuje 39. kilometru a dostává se tak do své druhé poloviny. Protéká Suchovršicemi a Úpicí. V Havlovicích pribírá Úpa zprava Maršovku, míjí místo bývalého Regnerova mlýna, kde se narodil Josef Regner , postava pátera Havlovického v Jiráskove románu U nás. Do techto míst zasadil svou postavu havlovického vodníka z Devatera pohádek Karel Capek.
Od Havlovic, kde vstupuje do Koclérovského hrbetu po Ceskou Skalici, je údolí Úpy nazýváno Babicciným údolím podle Babicky - známého díla Boženy Nemcové (1820-1862). Božena Nemcová zde jako Barunka Panklová strávila své detství. Na levém brehu Úpy mezi Havlovicemi a Ratiboricemi leží tri ruiny stredovekých hradu - Vízmburku, Cervené hory a Rýzmburku. Pod Boušínem se Úpa klikatí a pod Slatinským mlýnem je Babiccino údolí chráneno jako Národní prírodní památka Babiccino údolí. V této cásti se nacházejí známá místa jako je Staré belidlo, Viktorcin splav, Rýzmburk, zámek Ratiborice. V dolní cásti u Vilémova mostu pribírá Úpa vody Olešnice, kousek proti proudu odvádí vody z reky kanál zásobující vodní nádrž Rozkoš.
Od Ratiboric tece Úpa k jihozápadu, opouští Krkonošské podhurí a Krkonošsko-jesenickou soustavu a vtéká do celku Orlická tabule, která je soucástí Ceské tabule, u Velkého Trebešova pribírá zprava Valovický potok, protéká pod Doubravicemi a Zvolí. Ze Zvole tece pod zvolskou strání, kde naposledy zrychlí svuj tok perejemi a U Jaromere koncí Úpa svou pout a ústí ve 250 m n. m. zleva do Labe, její vody jsou odvádeny do Severního more. (Wikipedia.org)
POZOR! Není zde kvůli stromům moc silný GPS signál
Zde je mapa k pokladu!!!
