Skip to content

Kapr 25: Kapr a jeho jidelnicek Traditional Geocache

Hidden : 7/1/2010
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Kapr Serie byla zalozena jihoceskymi kacery k oslave typicky jihoceskeho zvirete.

Carp Series was founded by South Bohemian cachers to celebrate typical South Bohemian animal.



Kapr a jeho jidelnicek



V tomto listingu se dovite, jak se zivi kapr v rybniku a naopak, kdo se v rybniku zivi kaprem.




Kapruv jidelnicek

Kapr je vsezravec, to znamena, ze dokaze prijimat jak rostlinnou tak i zivocisnou potravu. Kdyz se narodi maly kapr, tedy kdyz se vytre z jikry pludek, prichyti se na rostlinach a zivi se ze zasob ulozenych v zloutkovem vacku. O nekolik dni pozdeji zasoby dojdou a minikaprik si musi doplout na hladinu pro vzduch a od te doby si uz hleda potravu sam. Nejprve se zivi drobnym planktonem. Vetsi ryby hledaji potravu u dna v bahne, nejcasteji zerou larvy hmyzu zejmena pakomaru. Takto to funguje pri malych obsadkach, kdy kapri dokazou zit na prirozene strave. Pri intenzivnim hospodareni, kdy je ryb v rybniku vice, musi se kapri prikrmovat.




Co delaji rybari, aby se mel kapr dobre

Koncem zimy nebo brzy na jare se rybniky hnoji chlevskou mrvou, aby se nastartoval rust zelenych ras. Na nich vyroste velky zooplankton, ktery je potravou pro kapra. Pri vetsich obsadkach je zooplankton mensi, protoze nez stihne dorust je sezran. Pak se musi ryba prikrmovat. Pouziva se k tomu vetsinou srot z krmnych obilnin, pripadne zbytky sladu, lupina nebo ruzne smesi v granulich.

Tak jednoduche to ale neni. Rybnik je slozity ekosystem a nastavit procesy tak, aby se vytvoril co nejefektivnejsi prechod dodanych zivin od ras pres zooplankton do trznich ryb je slozite. Ztraty mohou vzniknout napriklad pri premnozeni ras, ktere neni schopny filtrovat drobny zooplankton, a zejmena pri premnozeni sinic, ktere nedokaze vyuzit ani velky zooplankton a jejich biomasa se ztraci na dne rybnika v hnilobnych procesech. Dalsi ztraty rybarum mohou zpusobit prirozeni nepratele ryb




Kapr v potravnim retezci rybnika

Sled potravnich stupnu, kde se postupne spotrebovava ziva organicka hmota vytvorena primarnimi producenty pres bylozravce k masozravcum se nazyva potravni retezec. Podivame-li se na potravni retezec v rybniku, je kapr asi na tretim stupinku.



Potravni retezec v rybniku zacina zelenymi rostlinami (rasy, sinice, makrofyty), ktere dokazi premenit pri fotosynteze vzdusny oxid uhlicity a svetelnou energii v organickou hmotu svych tel a kyslik. Biomasa ras a sinic je zkonzumovana zooplanktonem, makrofyty poskytuji potravu bylozravym rybam. Kapr se zivi zooplanktonem a zoobentosem, ale i drobnymi castmi rostlin nebo semeny rostlin. Dalsim stupnem jsou drave ryby, ktere rybari take vysazuji v rybnicich. Ty poziraji drobne plevelne ryby, ale i mensi a slabsi kapry. Rybnik je ale take prirozenym prostredim volne zijicich zivocichu, zejmena ptaku. Nektere druhy jsou bylozrave a vsezrave a konkuruji kaprum. Na vrcholu potravniho retezce jsou dravci. Dravi ptaci lovi ryby a nektere druhy, v poslednich letech zejmena kormorani, mohou zpusobit na rybnicich velke skody. Skodi nejen tim, ze se rybou zivi, ale pri nepodarenem lovu mohou rybam zpusobit neprijemna zraneni a trzni ryba se znehodnoti. Dalsim skudcem ryb je chranena vydra ricni. Ta dokaze nadelat velke skody zejmena v zime, kdy kapri v klidu zimuji u dna a vydra je takzvane zvedne. Stres a pohyb ve studene vode pripravi kapra o spoustu energetickych zasob, ktere pro prezimovani potrebuje a pak kapri v predjari stradaji hladem a ubyvaji na vaze.




Na zaver

Popsali jsme prirodni procesy v rybniku, ale rybnik je umely ekosystem vytvoreny clovekem, ktery slouzi k produkci ryb. Na konci potravniho retezce v rybniku je tedy predevsim clovek, ktery se nespokoji jen s prilezitostnym lovem. Rybniky jsou postavene tak, aby se mohly vypoustet a vylovit z nich veskere ryby. Tak vetsina kapru skonci v nasem jidelnicku.
A ješte malý dodatek z logu Barty (dekuji za doplnení a cituji: "To co kapr za sveho zivota zral, poznate i vy nasledne na taliri. Kdyz mel dostatek zooplanktonu, bude masicko pevne, svalnate, bez bahenni prichute. Beda vsak, kdyz se necha pouze zivit od rybaru. To je z masa pak takova bahnita nestrukturovatelna hmota. A navic, pokud si chcete na kaprech pochutnat, dodrzujte zasadu, ze v mesicich, ktere nemaji v nazvu R (brano ale nemecky, tzn. kveten, cerven, cervenec, srpen) se kapri proste nejedi..."



Umisteni kese
Vlastni kes se nacházi kousek od brehu Lanskeno rybnika a dostanete se k ní bez vetsich problemu i na kole.


Nezapomente si opsat bonusové císlo "Y", které naleznete v logbooku nebo na krabicce, pro výpocet souradnic FINÁLKY série Jihoceský kapr.



www.geojih.cz

Additional Hints (Decrypt)

Zabubfgebz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)