|
Velcí vodní ptáci
Pri príprave této kešky jsem hned trikrát narazil na hrázi, pod mostkem a kus dál u kanálu na nádherný exemplár jednoho velkého vodního ptáka. Asi tu bydlí. Tváril se dost pohoršene, asi jako vy, kdybch vám v kanadách vešel do obýváku, a velmi dustojne a pomalu kousek poodlétl. Když budete mít to štestí a potkáte ho také, vzkažte mu prosím mé hluboké steré omluvy... a jestlipak poznáte, který že to byl?
Cáp bílý (Ciconia ciconia) je snad nejznámejším ceským brodivým ptákem. Vyskytuje se v Evrope, strední Asii a severozápadní Africe. Na ceské pomery pomerne velký druh, jeho váha se pohybuje v rozmezí 2,3 – 4,4 kg, prumer je kolem 3,5 kg, samice jsou o neco menší. Cápi bílí dosahují výšky 95–105 cm, rozpetí krídel je 155–165 cm. Ve zbarvení prevažuje bílá barva, konce letek jsou cerné, zobák a dlouhé nohy cervené, u mladých jedincu tmavé. Na rozdíl od volavek mají cápi pri letu natažený krk. Typickým zvukovým projevem je klapání zobákem. Cápi se vyskytují na vlhkých loukách, polích, okrajích vod, preferují otevrenou krajinu, casto se však nacházejí v blízkosti lidských obydlí. Na konci léta cápi migrují na zimovište ve strední a jižní Africe. Nekolik málo jedincu prezimuje i ve strední Evrope, v Ceské republice se jedná asi o 10 kusu rocne. Tažná hejna mohou cítat i stovky ptáku. V Jižních Cechách jsem pozoroval tak mocná hejna na polích u Pištína. Nejznámejší capí potravou jsou žáby, patrí sem ale i další obojživelníci, také ryby, plazi, hmyz a jeho larvy, hraboši, krtci a dále mládata ruzných savcu. V Africe casto sleduje hejna sarancat. Hnízda si staví na stromech, strechách, komínech, využívají i umelé hnízdní podložky, v poslední dobe stoupá jejich obliba v hnízdení na sloupech elektrického vedení. Hnízdení probíhá bud jednotlive, nebo v menších skupinách a zacíná v období duben – kveten. Hnízdo se skládá prevážne z vetví a klacku, samice snáší v prumeru 2–4 vejce, výjimecne jen 1 nebo dokonce 5. Inkubace vajec trvá približne 33 dní, vejce zahrívají oba rodice. Dva mesíce po vylíhnutí se mládata ucí létat. Až do poloviny 20. století hnízdil cáp bílý v Cesku pouze na Trebonsku, Písecku a na jižní Morave. V roce 2001 u nás bylo zaznamenáno 1282 hnízd, z cehož bylo obsazeno celým párem 901 hnízd a alespon jedno mláde bylo vyvedeno z 634 hnízd. Dle vyhlášky 395/1992 Sb. patrí cáp v CR mezi ohrožené druhy.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cáp_bílý , drobne upraveno
Cáp cerný (Ciconia nigra) je velký, prevážne cerný pták s bronzovým leskem, cerveným dlouhým zobákem a bílým brichem. Mezi samcem a samicí témer není rozdíl, mládata jsou matove hnedá s šedozeleným zobákem. Dožívá se veku pres 15 let. Tento plachý, vzácnejší obyvatel horských lesu, pahorkatin a lužních lesu žije jednotlive a velmi skryte. Hnízdo z klacku a vetví bývá schováno v lesích v korunách starých stromu nebo na skalách. Je rozšíren ve vetšine strední a východní Evropy a v mírnejších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do strední a západní Afriky, ostatní do Indie a Cíny. Živí se prevážne rybami a dalšími drobnými živocichy, které loví hlavne v menších vodních tocích. Snáší obvykle 3–5 vajec, ze kterých se po mesíci líhnou mládata s bílým prachovým perím. Cáp cerný je o neco menší, než bežnejší cáp bílý: délka jeho tela dosahuje 90–105 cm a rozpetí krídel 173–205 cm.Váží 2,4 až 3,2 kg. Krome bílého bricha je telo celé leskle cerné (u dospelých samcu jde kovový lesk do zelena, medi nebo purpuru). Samice bývají matnejší, ale jinak zbarvené stejne. Cerstve narozená mládata jsou prakticky bílá; mladí ptáci pak zpocátku hnedí bez lesku, pozdeji spíš šedocerní s jen slabým nádechem lesku na zádech a na krovkách krídel. Dospelí jedinci mají zobák a nohy hnedocervené (pri hnízdení svítive cervené), mládata zprvu zobák citrónove žlutý a nohy zelené. Pak postupne prebarvují – dospívají a tedy i dobarvují se ve tretím roce života. V prírode se dožívají nejvýše 18 let, v zajetí byl nejvetší namerený vek 30 let u jedince v Zoo Londýn. Pouze u hnízda vydává zvláštní sycivé a hvízdavé zvuky, zobákem klape jen zrídka. Toto klapání je slabší než u cápa bílého a také kratší. Cápi cerní staví svá hnízda na vysokých stromech, rídceji na skalách. Nekdy použijí a dostaví i stará hnízda dravcu. Hnízdí vetšinu jednotlive a dve hnízda nebývají blíž než 500 m od sebe. Byly však zaznamenány i prípady, kdy vyhnízdil v kolonii cápa bílého. Ke stavbe hnízda používají predevším klacky a vetve, nekdy spojené blátem. Stejne jako cápi bílí používají hnízdo opakovane a pokaždé ho kus pristaví, takže casem muže mít obrovské rozmery. Uvádí se prumer 1,5 m, jinde 2 m. Hnízdo bývá vetšinou na jižních svazích, obvykle blízko lesní paseky nebo mýtiny. Zde se po prohrátí zeme vytvárejí stoupavé proudy vzduchu, které cáp využívá ke svému vzletu. Hnízdí od dubna do srpna jednou rocne, snáší obvykle 3–5 bílých slabe nazelenalých vajec, která jsou dlouhá kolem 65 mm a váží pres 80 g. Oba se v jejich zahrívání strídají. Inkubacní doba vajec se udává 32–38 dní. Protože však rodice sedí obvykle již od prvního vejce, je celková doba sezení 35–46 dní. Oba také mládata na hnízde krmí nejméne další dva mesíce (až 73 dní). V té dobe jsou již mládata schopná letu, ale zustávají ješte približne další dva týdny na hnízde, kde je rodice prikrmují. Pohlavne dospívají ve trech letech, nekdy je udáváno rozmezí 3–5 let. Cáp cerný je monogamní druh – po dobu hnízdení má tedy stálého partnera. V jednotlivých letech však své partnery strídá. Cáp cerný vyhledává predevším rozsáhlé lesy v blízkosti vodních toku nebo stojatých vod. Prevažuje v lesích listnatých a smíšených, méne casto bývá v jehlicnatých. V bezlesé ci prímo kulturní krajine s ojedinelými stromy se vyskytuje jen zrídka; v poslední dobe však casteji. Po vyhnízdení a za tahu se objevuje i na otevrených vodách. Žije velmi skryte – jeho hnízdo je težké najít i pro zkušenejší ornitology. Teprve pomocí satelitního sledování v rámci projektu Africká odysea se zjistilo, že v noci prichází až k okrajum lidských sídel a zde skryte u vodních toku loví potravu. Jeho potrava je témer výlucne živocišná – hlavní podíl pripadá na ryby, které jsou v ní zastoupeny více než u cápa bílého. Loví ale také žáby, mloky, vodní hmyz a hady, méne pak drobné savce a ptáky. Loví prevážne v melkých vodách – vetšinou v lesních potocích a horských bystrinách. Za potravou je ochoten letet i dvacet kilometru od hnízda. Cápi z východních Cecha a Moravy táhnou obvykle pres Turecko a Blízký východ do stredních nebo východních oblastí rovníkové Afriky, zatímco z ostatních ceských území letí vetšinou pres Gibraltar do západních cástí subsaharské Afriky. Pri tahu uletí za den 100–300 km, výjimecne i 500 km. Ptáci z jednoho páru mohou létat do zimovišt ruznými smery nebo volit i odlišná zimovište. Svým zimovištím však bývají po celý život verní. Cápi táhnou vždy jednotlive – nikdy v hejnech nebo ve formacích. Mladí jedinci létají do zimovišt nezávisle na svých rodicích. Pred tahem nekdy podnikají tzv. predtahové potulky (prelety mimo smer pravidelných tahu), jak je to bežné napr. u volavek. Až do konce 19. století nebylo u nás doloženo jeho hnízdení. Teprve v 30. letech 20. století zacal pravidelne hnízdit v lužních lesích u soutoku Moravy a Dyje. Odtud se šíril dále na sever; v 50. letech bylo zaznamenáno první hnízdení v Podkrkonoší. Nyní hnízdí roztroušene v príhodných biotopech v podstate na celém území až témer po horní hranici lesa – na Šumave bylo zjišteno zahnízdení v nadmorské výšce 1050 m. Pocet hnízdících páru se stále zvyšuje: na konci 19. století šlo o nejvýše desítky páru, v letech 1973-77 už 100–150 páru. V roce 1994 probehlo v Cesku scítání, pri nemž bylo napocítáno minimálne 288 páru. Na zacátku 21. století se stavy cápa cerného odhadují na asi 300–400 hnízdících páru. V Cesku je razen mezi silne ohrožené ptáky.
Kaceri z GeoJihu se letos stali hrdými adoptivními rodici cápa cerného ze ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cáp_cerný , drobne upraveno
Volavka popelavá (Ardea cinerea) je hojne rozšírená, vyskytuje se na všech kontinentech východní polokoule s výjimkou Austrálie a živí se zejména rybami. V Evrope se jedná o nejvetšího zástupce volavek. Volavka popelavá je velký, silne stavený pták. Dorustá 84 - 102 cm, v rozpetí krídel merí 155 - 175 cm a dosahuje hmotnosti mezi 1 - 2 kg. Jejím nejnápadnejším znakem je dlouhý štíhlý krk a dlouhé koncetiny, které ji umožnují pohybovat se i ve vetších hloubkách. Je naprosto nezamenitelná, ze spodní strany špinave bílá a svrchu šedá s ružovožlutým zobákem, tmavým pruhováním na krku, cernými konci krídel a tmavými prodlouženými pery na hlave. Ackoli je po vetšinu roku zbarvena podobne, v období rozmnožování má obvykle o neco cervenejší zobák a koncetiny. Pohlaví se mezi sebou neliší, mladí ptáci jsou v porovnání s dospelci výrazne tmavší a z velké cásti postrádají bílé zbarvení krku a dlouhá tmavá pera na hlave. Létá s pomalými údery krídel, krk má pritom esovite prohlý a koncetiny natažené. Ozývá se nejcasteji v letu a to drsným kré nebo krejch. Volavka popelavá je obyvatelem prakticky všech typu vod bohatých na potravu, od pomalu tekoucích rek a mokrin, po jezera, rybníky, nádrže, kanály a umelá jezírka v parcích. Za potravou casto zalétává také na pole. V Ceské republice je nejhojnejší volavkou. Vyskytuje se prakticky na celém jejím území až po nadmorskou výšku 730 m a hnízdí zde v poctu 1 - 1,4 000 páru a zimuje v poctu 3 - 6 000 jedincu. Jelikož byla v minulosti casto lovena, na území mnoha státu Evropy, vcetne CR, je v soucasné dobe chráneným druhem. Volavka popelavá se po vetšinu roku zdržuje samostatne, výjimkou jsou pouze velké vodní plochy s velkým množstvím potravy, kde se muže vyskytovat i vetší množství jedincu, vždy však rovnomerne rozprostrených. Nejaktivnejší je brzy ráno a za soumraku. Prevažující složkou v potrave volavky popelavé jsou ryby ruzné velikosti, požírá však také obojživelníky, mekkýše, hmyz a jiné bezobratlé, malé ptáky a savce, casto plení i hnízda vodních ptáku. Korist vetšinou polyká vcelku, pokud je však príliš velká, vyvrhuje ji a snaží se ji spolykat znovu. Podobne jako ostatní druhy volavek má svou speciální taktiku lovu. Bez pohybu vystává ve vode nebo na souši a uprene hledí na vodní hladinu nebo na zem a v prípade, že se korist priblíží na vhodnou vzdálenost, se jí zmocnuje rychlým škubnutím krkem a vetšinou ji doslova harpunuje. Volavka popelavá hnízdí vetšinou ve skupinách, které mohou být ve vhodných podmínkách i velmi pocetné. Hnízdo, které mívá v prumeru témer pul metru, staví v korunách vysokých stromu. Jeho základním stavebním materiálem jsou vetve, zevnitr ho poté vetšinou vystýlá trávou. Ackoli se shánením stavebního materiálu vetšinove zabývá samec, hnízdo jako takové staví zejména samice. Na svá hnízdište se páry vrací nekolik let po sobe, opuštená hnízda volavek pak k hnízdení casto využívají i jiné druhy ptáku.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Volavka_popelavá , drobne upraveno
Nezapomente si opsat bonusové císlo "I", které naleznete v logbooku nebo na krabicce, pro výpocet souradnic FINÁLKY série Jihoceský kapr.
|
|