TFTC #86 KOSTELECKE RYBNIKY - SMICHOV Traditional Geocache

86 dikyzabodovka vas privede k dalsimu z kosteleckych rybniku. Je jim rybnik Smichov lezici jihovychode mesta.
Stejne jako ostatni cernokostelecke rybniky je napajen pouze destovou vodou. Ke koupani to tu moc neni, ale opadal naleznete prolezacky, na kterych se vyblbnou stari i mladi. Jen pozor, nevyhovuje smernicim EU, stoji zde jiz nekolik desitek let co ja pamatuji). Muzete ze i posedet na lavicce.
Kes je na trochu neprostupnem miste, ale zase v bezpeci, sem normalni mudla neprijde :-) Nezapomente ji pak zase zamaskovat, kdyby nahodou nekomu bylo podezrele vase pocinani.
Auto zanechte na zpevnenem miste, nejlepe na parkovisti po prave strane pri prijezdu od silnice.

První rybníky u nás zakládaly kláštery, které poznaly je­jich hospodárský význam. Zásah verejné moci do zakládání rybníku známe z doby Karla IV. Jeho »Majestas Carolina« v roce 1365 predložená ke schválení, ukládá stavum i královské ko­more pilne staveti rybníky. » .. . aby království naše ceské melo hojnost ryb a vodních par. . .«. Tento dokument svedcí o tom, že již tato doba si byla vedoma, treba nejasne, duležitosti klima­tického významu rybníku. I když »Majestas Carolina« nebyla snemem jako zákoník prijata, mela presto platnost v mno­hých smerech. Vrchnosti zacínaly v hojnejší míre stavet rybní­ky, nebot videly, jaký užitek plyne z rybnicního hospodárství. Stavební náklad na rybník strední velikosti kolem 100-150 kop grošu ceských byl pro rybnicního podnikatele výhodnou inve­sticí, jež se mu brzy vrátila mnohonásobne.

Rybníky nezacínaly stavet jen vrchnosti svetské a panovník, nýbrž i duchovní a mesta, vesnice, cechovní organizace i pod­daní, nebot si soucasne uvedomovali, jaké príjmy z nich plynou. Husitské revolucní hnutí zarazilo na cas tento stavební ruch. Snad nekde došlo i k vypouštení rybníku, ale nakonec hráze stály a rybnicní hospodarení celkem neutrpelo velké škody.

Konec 15. a celé 16. století znamená nejvetší rozmach a slá­vu ceského rybnikárství, které se rozrustá do nebývalých roz­meru a forem a stává se jednou z nejduležitejších složek tehdej­šího národního hospodárství.Válka tricetiletá prinesla zkázu a prakticky znamená zánik mnohého z toho, co bylo budováno pomalu 200 let. Již nikdy nedošlo k obnovení drívejšího rozsahu ~ slávy ceského rybni­kárství, i když se o to pokoušela vládnoucí trída a panovník hlavne v 18. století.

Od poloviny 18. století dochází k rychlému vzrustu popu­lace a ne méne rychlému vzrustu nových produktivních sil. Rychle stoupající pocet obyvatelstva a rostoucí tím spotreba po­ travin vedly k rozširování osevní plochy a to predevším na úkor rybníku, zejména v tech oblastech, kde pestování obilnin, pše­nice a ovsa, pozdeji jecmene a cukrovkybylo výnosnejší (na stejné ploše pudy) než chov ryb. Tak došlo k zániku velkolepé rybnicní soustavy východoceské a cetných rybníku po celé zemi ‚s výjimkou jižních Cech. Tam se udržely rybníky za zvláštních podmínek pudních, hospodárských a sociálních. Rostoucí po­treba textilních surovin a pocátky hromadné manufakturní vý­roby a domácké výroby textilní vedly ke zvyšování chovu ovcí, ke zvetšování plochy luk a pastvin na úkor rybníku a k rozši­rování osevní plochy lnu a konopí, duležité prumyslové suro­viny. Soucasne ubývalo lesní plochy kácením do té doby pre­vážne smíšených lesních porostu, které se v této dobe nahražo­valy rychle rostoucími monokulturami jehlicnatými (predevším nové hromadné vysazování smrku). Nové jehlicnaté porosty ne­zadržovaly však dosti vláhy a humusu. Tak zmizely prirozené zásoby vody a klesaly vodní reservy. Kriticky ubývalo vody te­koucí, vysýchaly prameny, nekde rybníky pricházely tak o své vodní zdroje.
Potrava, prevážne do té doby pocházející z živocišné produkce, precházela stále více a rychleji na potravu z produkce rostlinné, t. j. na zvýšenou spotrebu mouky, brambor, jichž po­užívání se rychle rozšírilo, zejména po sedmileté válce. .
Údržba, prípadne obnova rybníku byla znacne nákladná. Tak všechny tyto duvody pusobily k tomu, že rybnicní hospo­darení prestávalo být výnosné pro rybnikárské podnikatele. Panský velkostatek se nove orientoval na výnosnejší produkci rostlinnou a v živocišné výrobe zejména na chov ovcí.
Rozsah rybnicní plochy byl podstatne omezen, rybnikárství vymizelo takrka z úrodných oblastí, soustavy rybníku omezily se na oblast jižních Cech a zaostalo vodní stavitelství a chov ryb. Do poloviny 19. století, rybní hospodárství nedoznal prak­ticky pokroku. Bylo odkázáno jen na zkušenosti výkonných ry­báru, po predcích zdedené a ovšem i zastaralé.. Zamysleme se však nad tím a vidíme, že naši predkové vy­konali kdysi veliké dílo a postavili se svým rybnicním stavitel­stvím mezi prední státy sveta. I když snad neznali do všech dusledku potrebu stavet rybníky pro udržování prirozeného vlhka v krajine, pro regulování toku vody, podnebí a pocasí, vykonali prece velký kus práce. Skláníme se pred ní v dnešní dobe moderních technických prostredku, kdy stavení hrází není žádným velkým problémem. Snažíme se obnovit alespon nekteré ze zaniklých. rybníku.- Dríve než však prikrocíme k tomuto dílu, musíme si overit všechny okolnosti; které vedly kdysi ke zrušení rybníku, které nyní hodláme obnovit. Nebyla to casto jen snaha získat vetší osevní plochu, nýbrž i nevhodnost rybníka, jeho zanešení, špatné hráze, dno a pod. Také tehdy pri stavbe rybníku i primitivním zpusobem pocítali s temito ruznými okolnostmi, anebo je predpokládali. Meli však jedno - odvahu do práce, trebaže se jim nedostávalo našich technických znalostí. Zdarilo se. jim dobré dílo, které sloužilo své dobe, sloužilo i celku a ve zbytku slouží i nám.www.pencice.estranky.cz

Keš najdete lehce, snažte se být pri odlovu nenápadní.
Preji vam pekny lov :-) 

ZDE najdete dalsi kese ze serie