První ze série keší Dovolená na Benecku
- V neděli se chodilo do kostela a tak nás čeká kostel v Horních Štěpanicích GC214J4
- V pondělí si prohlédneme největší krkonošský smrk GC2T3A2
- V úterý jsme se vydáme po stopách posledních krkonošských tkalců GC214GE
- Ve středu navštívíme kapličky na Benecku a v přilehlých obcích GC292Z5
- Ve čtvrtek vzpomeneme na slavného dolnoštěpanického rodáka Vladimíra Slavínského GC29ZC3
- V pátek Vás čeká zakončení týdenní dovolené na Benecku GC292ZP
Dnešní podoba už vůbec nepřipomíná, že se zde skákalo na lyžích a je potřeba velké představivosti vidět zde skokanský můstek, ale je tomu tak a štěpanický můstek se zapsal i do historie československého lyžování.
První můstek u nás se postavil v roce 1897 v Dolních Štěpanicích. Můstek postavili dělníci štěpanické pily podle návrhu Hegenbartha Steffense s dovolením Lesní správy harrachovské v těsné blízkosti pily.
Již 21.2.1897 se zde konaly první závody. Účastnili se jich Hagbarth Steffens z Kristianie, Dr. Z. Dieskau-ů, E. S. V. Rudohoří, V. Kříž, F. Řeháček, F. Mládek, Č. K. S. Ski Jilemnice, Hynek Bedrník, Ferenc Hron, Josef Kraus, J. Rössler-Ořovský, F. Šec, Otokar Tikva a Josef Višňák. Skokem dlouhým 19,5 metrů vyhrál Hagbarth Steffens.
Druhé závody se uskutečnily 24.1.1898, Josef Kraus skočil 15,5 metru.
V roce 1922 se dolnoštěpanický můstek přestěhoval na výhodnější místo na kopci Chmelnice. Vybudoval ho stavitel Matějka podle můstku Klosters ve Švýcarsku. Nájezd byl dlouhý 80 metrů se sklonem 23°, dopad byl dlouhý 45 metrů se sklonem 35°, dojezd byl 140 metrů dlouhý. Zajímavostí můstku bylo, že se skokan během skoku ocitl ve třech vesnicích. Nájezd byl ve Víchové nad Jizerou, odrazová hrana v Hrabačově a dojezd v Dolních Štěpanicích. První závod na novém můstku se uskutečnil 20.1.1923. Nejdále tehdy skočil Berger a to 36 metrů, ale závod vyhrál Feistauer před Martinem a Heltou.
V roce 1923 se pro mezinárodní závody můstek nákladem 10 000 korun přestavěl, další přestavbu můstek prodělal v roce 1929, tehdy byl můstek posunut o 10 metrů dále do lesa, stráň byla rozšířena, postavena nová tribuna a schody pro závodníky. Pro mezinárodní závody v roce 1931, které byly tehdy největší u nás byly provedeny další úpravy.
Ve stejném roce, tedy 1931, odtud poprvé v dějinách československého lyžování vysílal Radiožurnál Praha přímý přenos, u mikrofonu byl legendární Josef Laufer.
![Profile for Sovinka]()
Děkuji Sovince za laskavé zapůjčení knihy Naše skokanské můstky.
Keš je velikosti větší micro, odlovitelná i v zimě, jen v případě opravdu velké sněhové nadílky by snad mohl být trošku problém s odlovem. V logbooku si nezapomeňte opsat číslo A které budete potřebovat k odlovu finální páteční keše.
Zaparkovat se nechá na cestě kousek od keše, problém může nastat v zimě neb, cesta se v zimě neudržuje a tak nechte v případě neprotažené zafoukané cesty své geovozidlo na doporučených souřadnicích, vraďte se asi 300 metrů po silnici k odbočce a vydejte se vzhuru do kopce. Cestu od zaparkovaného geovozidla přímo za šipkou rozhodně nedoporučuji.
Nechodte prosím prostředkem louky, ale při kraji u lesa, díky. Samozřejmě lze jít i lesem, ale pak si v závěru přidejte alespoň jednu hvězdičku na terénu.